Spolu s ním hned o den později opustila vládu dobrovolně další ministerská dvojice z FDP, jen čtvrtý spolustraník z partaje vystoupil a na svém resortu zůstal. Tak jako tak tím však Scholz pro svou vládu v parlamentu ztrácí potřebnou většinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Smejkalová: Německé ztráta stability na plné obrátky

Pokrok, který na krizi nestačil

Připomeňme, že spojenectví sociálních demokratů z SPD, Zelených a FDP vzniklo po volbách na podzim 2021 spíše jako z nouze ctnost – na z principu nesourodé trojkoalice Německo do té doby nebylo na centrální úrovni příliš zvyklé.

Vláda sebe samu vzletně nazvala „pokrokovou“, což mělo především zakrýt fakt, že v ekonomických, sociálních a fiskálních otázkách si strany zásadně nerozumí. Onen pokrok tak měl spočívat v opatřeních typu snížení volebního věku, legalizace marihuany nebo adopce stejnopohlavními páry.

To se však ukázaly být plány do klidnějších dob, které se po covidové pandemii sice očekávaly, nicméně kvůli ruské agresi na Ukrajinu a následné energetické a inflační krizi nikdy nedostavily.

Místo toho byli SPD a Zelení nuceni rychle přehodnotit řadu svých dlouhodobých zahraničně-politických a energetických dogmat, zatímco FDP si ta svá, zejména nedotknutelnost dluhové brzdy a nezvyšování daní, uhájila. A to často na úkor svých politických partnerů, kteří by se bývali o to víc nákladnou sociální či klimatickou politikou potřebovali u svých voličů blýsknout.

Vládní neshody a volební propadáky

Napětí v koalici tak nezadržitelně rostlo, neshody se dařilo méně a méně skrývat. Poslední dějství krize uvodily volby do zemských parlamentů v Sasku, Durynsku a Braniborsku v září, kde až na jednu výhru SPD všechny strany více či méně dramaticky propadly. Konkrétně FDP zůstala všude zcela mimo parlament.

Náladě v koalici nakonec také nepřidalo, když se v Německu ke všemu začala rýsovat recese a spustila debata o zavírání poboček tamní výkladní skříně Volkswagen.

Tonoucí FDP tak přicházela s čím dál okatějšími provokacemi. Její předseda Lindner se však očividně přepočítal – jeho neochota k jakémukoli kompromisu, a naopak vlastní zcela nerealistické požadavky při jednání o rozpočtu na příští rok nakonec způsobily, že bouchly saze dlouho konstruktivnímu kancléři Scholzovi a FDP z vlády odchází vyhozená. Ne na protest o svojí vlastní vůli.

Důsledky nejisté

Scholz si každopádně maluje, že ještě do konce roku s menšinovou vládou dotáhne co nejvíce rozpracovaných zákonů, takže by se nové volby konaly až někdy v březnu. Silní opoziční lidovci z CDU/CSU naopak vypočitatelně tlačí na co nejdřívější termín a vodou na mlýn bude vládní krize i tak jako tak posilující extremistické AfD.

Mezitím na východě země váznou zemská koaliční vyjednávání a přinejmenším v Sasku a Durynsku nejsou vyloučeny brzké nové volby. Celková politická situace Německa tak je na tamní poměry nevídaná. Přehlednost a vypočitatelnost její politická scéna ztrácí později než mnohde jinde, zato však aktuálně s pořádnými obrátkami.

To v situaci, kdy svět řeší geopolitické a ekonomické přeskupování, akutní válečné konflikty i hrozbu klimatické krize, nevěstí nic dobrého. A to o víc, že dění v Německu na obrátkách přidalo jako naschvál v okamžik, kdy se těžko odhadnutelným aktérem opět staly i Spojené státy. Že německou vládu pohromadě už neudrželo ani to, je však vypovídající.

Autorka je politoložka, působí ve Friedrich-Ebert-Stiftung

Kateřina Smejkalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít