Podle mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu z roku 2015 už 18. října vyprší mezinárodní embargo, které se týká výroby balistických střel a prodeje dronů. I když Teherán tento zákaz už dlouho porušuje, zakrátko bude moci vyrábět, prodávat a předávat tyto zbraně zcela beztrestně. To bude vyhovovat zejména Rusku, které je od Íránu kupuje zatím nezákonně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Gita Zbavitelová: Brzy skončí embargo na íránské rakety

Ředitel izraelského Mosadu David Barnea vyzval mezinárodní společenství, aby tomu zabránilo. A Británie, Francie a Německo už oznámily, že protiíránské sankce týkající se balistických střel i jaderného programu ponechají v platnosti, a to přijetím vlastních zákonů. 

Stávající embargo chce zachovat i Evropská unie a Spojené státy, ale zatím neuvedly jak. Aby však sankce dál platily celosvětově, musela by Rada bezpečnosti OSN schválit nové, ale tomu by nepochybně zabránilo nesmyslné právo veta, jímž navzdory agresi na Ukrajině stále disponuje Rusko. 

Ruská invaze spolupráci Íránu s Ruskem ještě víc upevnila; sílí i politická a hospodářská spolupráce a Moskva pomáhá Teheránu vstoupit do ekonomické skupiny BRICS, jejímž členy jsou kromě Ruska i Čína, Indie, Brazílie a Jižní Afrika. Podle expertů jsou dnes rusko-íránské vztahy „bezprecedentní“. 

Navzdory mezinárodním sankcím dodal Teherán Kremlu tisíce útočných dronů k vraždění ukrajinských civilistů, ale přestože je to podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2331 nezákonné, OSN Teherán nepotrestala. A Spojené státy si tento týden dokonce s Íránem vyměnily vězně a uvolnily mu šest miliard dolarů jen proto, aby se prezident Biden mohl před volbami pochlubit nějakým zahraničně-politickým úspěchem. 

Stále troufalejší   

Írán cítí, že je pro Rusy nepostradatelný, a je stále troufalejší. Podle ředitele Barney chtěl Moskvě prodat i střely krátkého a dlouhého doletu, ale Mosad jim tento plán překazil. Když v květnu došlo na italském jezeře Maggiore k nehodě lodi, na které bylo 21 členů izraelských a italských špionážních služeb, z nichž tři se utopili, italská média naznačovala, že tam oslavovali úspěšné společné zmaření rusko-íránského pokusu o předání nebezpečných zbraní.         

Barnea předpokládá, že dojde k novým pokusům a Moskva bude také chtít dodat Íráncům vyspělé zbraně, které mohou ohrozit Izrael. Zbrojní závislost Ruska na Íránu roste, a ten tak může stupňovat požadavky. 

Mohl by třeba po Moskvě chtít, aby přestala tolerovat izraelské nálety na íránské pozice v Sýrii; tato izraelsko-ruská dohoda je hlavním důvodem, proč Izrael dodnes otevřeně nepodpořil Ukrajinu ve válce s Ruskem a nedodává jí zbraně. Barnea Írán a nepřímo i Rusko varoval s tím, že Mosad všechny pokusy o předání vyspělých zbraní překazí. 

Írán dodává zbraně i teroristům v Pásmu Gazy a na Západním břehu, včetně výbušnin a návodu k výrobě, ale i součásti raket, které Palestinci na Západním břehu v poslední době zkoušejí odpalovat na Izrael – prozatím neúspěšně. 

Írán podporuje teroristické skupiny na Západním břehu také finančně a stejně znepokojivé jsou i jeho pokusy dodat Hamásu a Islámskému džihádu v Pásmu Gazy sebevražedné drony a zřídit tam jejich výrobu. Izrael nedávno rovněž upozornil, že Írán staví základnu s letištěm v Libanonu pouhých dvacet kilometrů od izraelských hranic.         

Vážné varování 

Barnea v nedávném projevu na Mezinárodním institutu pro boj proti terorismu při izraelské Reichmanově univerzitě také uvedl, že Teherán se stále častěji snaží útočit na Izraelce a Židy v zahraničí. Podle Barney Mosad a jeho spojenci za uplynulý rok zmařili 27 pokusů o atentát v Evropě, Africe, Asii a Jižní Americe a útočníky zadrželi i se zbraněmi. 

Barnea Írán před těmito útoky důrazně varoval a pohrozil mu, že jestli se někomu něco stane, budou cílem izraelské odvety nejvyšší představitelé íránského režimu v samotném Teheránu, a to zejména ti, kdo o útocích rozhodují.         

Takové varování je velmi neobvyklé a Írán by je měl brát vážně. Izrael už provedl řadu takových cílených atentátů; vloni například zlikvidoval velitele íránských Revolučních gard Hasana Sajjáda Chodajra přímo v Teheránu, v roce 2020 hlavního strůjce a šéfa íránského jaderného programu Mohsena Fachrízádeha rovněž v Íránu a v předchozích letech i řadu jaderných vědců. 

Letos stál za útokem dronů na vojenskou základnu v íránském Isfahánu a v roce 2020 pomohl Američanům zabít mocného íránského generála Kásema Solejmáního.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít