Grossi se v sobotu vrátil z Íránu, kde se setkal s šéfem íránské agentury pro atomovou energii Mohamadem Eslamím i prezidentem Ebráhímem Raísím. Na tiskové konferenci ve Vídni upřesnil podrobnosti, které se týkají společného prohlášení Íránu a MAAE.

„Dosáhli jsme dohody, že kamery a monitorovací systémy budou opět v provozu,“ uvedl Grossi na vídeňském letišti. Kromě toho bude podle něj o polovinu zvýšen počet návštěv podzemního závodu Fordo, kde byly nedávno zjištěny částice uranu obohacené téměř na úroveň atomové bomby, uvedla agentura AFP. Tým MAAE podle Grossiho do Íránu zamíří za několik dní.

Kamery byly v provozech nainstalovány po uzavření mezinárodní jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi v roce 2015, od níž ale Spojené státy v roce 2018 odstoupily. Kamery byly odstraněny v loňském roce.

Na dotaz, zda budou v íránských jaderných provozech opět připojena všechna předchozí monitorovací zařízení, Grossi podle Reuters odpověděl, že ano. Na otázku, kde to bude, ale odpověděl obecněji, že na řadě míst.

Ve společném prohlášení vydaném krátce před Grossiho tiskovou konferencí se uvádí, že „Írán vyjádřil připravenost pokračovat ve spolupráci a poskytnout další informace a přístup k řešení zbývajících otázek týkajících se záruk“.

Interakce mezi Íránem a MAAE budou podle dokumentu „pokračovat v duchu spolupráce a v plném souladu s pravomocemi MAAE a právy a povinnostmi Íránské islámské republiky“.

‚nezamýšlená fluktuace‘

Experti MAAE v Íránu v lednu našli stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta, tedy těsně pod 90 procent, což je potřeba k výrobě jaderných zbraní. O nálezu informovala v úterý zahraniční média s odkazem na neveřejnou zprávu.

Írán tvrdí, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům. Velmi vysokou úroveň obohacení u stop nalezených v zařízení Fordo označil za „nezamýšlenou fluktuaci“.

Írán v roce 2015 podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.

Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran maximálně na 3,67 procenta. Americký prezident Donald Trump od dohody v roce 2018 jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Jednání o obnově dohody stagnují.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít