‚Nebývale vysoký počet zadržených novinářek.‘ Íránská policie dál zatýká při protivládních protestech
Média v Íránu čelí od počátku protivládních protestů v září minulého roku silné cenzuře. Policii vadí obzvláště novinářky, které se protesty zabývají. Podle informací BBC zadržely státní složky v posledních týdnech čtyři, celkem se jedná už nejméně o 17 žen působících v médiích.
Poslední zadrženou je Elnaz Mohammadiová pracující pro íránské noviny Hammihan. Ve stejném médiu působila i její sestra Elehah Mohammadiová, která patřila mezi první novináře pokrývající případ mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Právě její smrt se stala rozbuškou dlouhotrvajících protestů.
Mahsa Amíníová zemřela za nevyjasněných okolností poté, co ji zadržela mravní policie za „nesprávné nasazení hidžábu“. Následné protesty jsou násilně potlačovány íránskými bezpečnostními složkami. Od září policie zadržela už více než 20 000 lidí. Dle Íránské lidskoprávní zpravodajské agentury (HRANA) nejméně 520 lidí při střetech zemřelo.
Ústavní soud zamítl stížnost muže, který bojoval za ruské separatisty na Donbase. Dostal 21 let vězení
Číst článek
Elnaz Mohammadiovou v neděli propustili z vazby na kauci. Její zadržení následovalo krátce po zadržení dalších tří íránských novinářek. Melika Hashemiová, Seidah Shafieiová a Mehrnoosh Zareieová byly odvedeny policií v Teheránu krátce po sobě, v intervalu 48 hodin.
„Je přirozené, že případ pokrývaly hlavně ženy novinářky. I v malých městech a lokálních novinách ženy reportovaly o protestech iniciovaných dalšími ženami,“ řekla pro BBC Yegenah Rezaianová, zástupkyně Výboru na ochranu novinářů ve Washingtonu.
Nesvobodný íránský tisk
Podle světového indexu svobody tisku nevládní organizace Reporters Without Borders (RSF) se Írán řadí mezi deset zemí s nejmenší svobodou médií a velmi špatnými podmínkami pro novináře.
„Vidíme nebývale vysoký počet zadržených novinářek, protože na počátku protestů stála zákonná povinnost nosit hidžáb a smrt mladé ženy zapříčiněná genderovou diskriminací,“ dodává Yegeneh Rezaianová.
Íránská média většinově kontroluje stát, všechna se musí podrobit přísné cenzuře. V zemi je například zakázáno přinášet informace z pohřbů obětí nepokojů.
🇮🇷#Iran's foreign minister has said he is unable to confirm journalists were detained during the riots. RSF is happy to help: we can confirm that 58 journalists were detained during the #MashaAmini riots, of whom 24 remain in prison!
16:36 – 14. 02. 2023
Článek 24 íránské ústavy by přitom měl garantovat svobodu tisku. Už v roce 1986 však vedení země přijalo zákon umožňující autoritám postihovat novináře, kteří svou činností ohrožují Islámskou republiku. Írán patří k zemím, ve kterých je islám oficiálním náboženstvím.
Podmínky, ve kterých médií fungují, způsobují vlnu nevole ze strany íránských novinářů. Více než 300 z nich podepsalo v říjnu minulého roku prohlášení kritizující autority za „zadržování kolegů a odpírání jejich občanských práv“.
Podle organizace RSF bylo během protestů zadrženo 58 novinářů. Ve vězení stále zůstává 24 z nich.
