Rusko chce do roku 2025 sestrojit 6000 útočných dronů. Výrobu převezme od Íránu do vlastních rukou

Už několik měsíců Rusko terorizuje ukrajinská města pomocí bezpilotních letounů z Íránu. Nově odhalené dokumenty přinášejí informace o tajném projektu, v rámci kterého Moskva drony vyrábí. Píše o něm švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Íránský dron Šáhed-136

Drony se mají vyrábět v rámci zvláštní ekonomické zóny Alabuga, státní průmyslové oblasti asi 900 kilometrů východně od Moskvy (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Kvůli jejich hlasitě rachotícím vrtulovým motorům jim Ukrajinci přezdívají „létající mopedy“. Jedná se o drony Šáhid íránské výroby, které Rusko od loňského léta používá k ostřelování stovek cílů na Ukrajině.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Toto zlehčující označení však nemůže zamaskovat skutečnost, že jde o bezpilotní letouny s padesátikilogramovými hlavicemi, které jsou stejně děsivé jako efektivní zbraně, upozorňuje švýcarský server.

Ukrajinské protiletadlové jednotky většinou zvládají zachytit velké množství dronů, které směřují k cíli podle předem naprogramovaného kurzu. Letounům se ale opakovaně daří dorazit na místo určení, například k obilným skladům nebo elektrárnám, což vzbuzuje strach a hrůzu v ukrajinských městech.

Spojenectví Moskvy a Teheránu přitahuje v posledních měsících velkou pozornost. Teď se na veřejnost dostaly konkrétní podrobnosti o této spolupráci, ačkoli ji Rusko oficiálně popírá. Informátor poskytl americkému deníku Washington Post interní dokumenty, z nichž vyplývá, že Rusko plánuje rozsáhlou průmyslovou výrobu bezpilotních letounů.

Rusku zřejmě dochází rakety Iskander. Mezi ním a Íránem se vyvíjí vojenské partnerství

Číst článek

Moskva hodlá v příštích dvou letech vyrobit až šest tisíc dronů. V první fázi, která začala v lednu, se letouny montují z dílů dodávaných Íránem. Ve druhé fázi chce Rusko vybavit podomácku vyrobená dutá těla dronů íránskou technologií. Tato fáze už nejspíš také začala, jak naznačují trosky nalezené na Ukrajině. Ve třetí a poslední fázi od ledna 2024 má být celý výrobní proces v ruských rukou.

Drony se mají vyrábět v rámci zvláštní ekonomické zóny Alabuga, což je státní průmyslová oblast asi 900 kilometrů východně od Moskvy. Satelitní snímky ukazují, že ještě před dvěma lety bylo toto místo neobydlené. Dnes tam stojí dva velké sklady.

Snížení nákladů i závislosti

Z ruského pohledu dává zřízení vlastní výrobní linky na drony smysl, říká vojenský analytik Fabian Hinz z britského think tanku Mezinárodní institut pro strategická studia.

„Rusové mohou dlouhodobě snížit náklady a zároveň se stát méně závislými na íránských dodávkách,“ komentuje analytik pro Neue Zürcher Zeitung. Doplňuje ovšem, že Íránci mohou vytvořit jakýsi franšízový nebo licenční program, za který pravděpodobně dostanou od Rusů velké peníze.

Kyjev se v červenci už pošesté stal terčem ruského útoku. Všechny drony se podařilo sestřelit

Číst článek

Washington Post získal dokumenty o výrobě ruských dronů od anonymní osoby, která byla do projektu zapojena. Podle amerických bezpečnostních expertů, kteří si materiál prohlédli, jsou dokumenty nejspíš pravé. Obsahují seznamy personálu, podrobné informace o dodavatelských řetězcích i plány na maskování a utajení podniku s krycím názvem „Projekt loď“, popisuje švýcarský list.

Skutečnost, že Rusko zjevně masivně investuje do výroby vlastních dronů, naznačuje, že jim v rámci válečných operací na Ukrajině přisuzuje velký význam. S jednotkovou cenou odhadovanou na 20 až 40 tisíc dolarů jsou drony Geran-2, jak se v Rusku nazývají, mimořádně levné.

Jejich nasazením může Moskva šetřit svůj ztenčující se arzenál drahých precizních zbraní a současně nutit Ukrajince vystřílet jejich omezené zásoby protiletadlových raket.

Podle Hinze se ale Rusko dívá i do budoucna, protože význam bojových dronů bude jen stoupat. „Ti, kteří se v této oblasti dokáží nejrychleji přizpůsobit a vyrábět, budou mít velkou výhodu. Je totiž otázka, zda obranné systémy dokáží s tímto vývojem držet krok,“ cituje závěrem odborníka Neue Zürcher Zeitung.

Alžběta Jurčová, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme