Výsledky nejsou dobré a varují, že se vzdělaností a kultivovaností českého národa to jde z kopce. Podobné věty se v posledních letech objevují často. Uvědomuji si, že co jsem se vydala na dráhu novinařiny, tak podobně alarmující slova čtu a slýchávám od řady lidí, kterých si ostatně i dost vážím.

Přesto beru fakta o tom, že propadáme čím dál víc konzumnímu způsobu života a přenášíme jej i na děti, jako stále omílanou písničku, kterou jsem postupem času začala pobrukovat také, aniž bych si plně uvědomovala její obsah.

Jenomže před pár dny jsem měla možnost se setkat se školáky osobně při besedách o knihách a zjistila jsem, že skutečně mnozí čtvrťáci čtou po slabikách a že páťáci, byť čtou text plynule, obsahu neporozumí. 

Setkání s realitou je nepřenosné, proto nebudu popisovat překvapení a údiv nad tím, co jsem při besedách zažila.

Pak jsem vyrazila na knižní veletrhy – do Tábora na alternativní Tabook, a potom do Havlíčkova Brodu na nejstarší knižní jarmark, jak mu ostatně sama jeho zakladatelka Markéta Hejkalová s trochou nadsázky říká, neboť na stancích uvidíte jak kuchařky o houbách, tak překlady nizozemské poezie.

A opět jsem si odvážela emoce – táborská Střelnice i kulturní dům Ostrov v Havlíčkově Brodě byly plné lidí. Jak nakladatelů a vydavatelů, tak těch, kteří za knihami přišli. Vybírali, nakupovali, mluvili spolu o tom, co čtou, co četli.

U stánků postávali a prstem ukazovali na knížky a mnohdy říkali – ano tu máme, ano, o té jsme slyšeli, a tuhle koupila kamarádka svým dětem, prý je dobrá…

Setkání v sálech, které byly přeplněné lidmi, kde byly stolky s knihami zhusta postavené pěkně na těsno a člověk se stěží vyhnul tomu druhému a vzduch byl vydýchaný, bylo přesto oázou. Ještě to s námi není zlé, když ve slunečné dny zamíříme na veletrh knih, abychom si knihu koupili, podívali se, co vychází, a pak si doma knížku přečetli, popřípadě ji darovali svým blízkým.

Češi zatím nepřestávají číst, a dokud budou existovat rodiče, kteří ke svému životu potřebují knížky, budou i číst české děti. Ostatně i s těmi řečovými vadami si umějí knihkupci poradit – na stáncích jsem viděla několik publikací s říkankami pro děti, které mají špatné „r“ nebo „s“.

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít