Chvíli to trvalo, než Trump našel nové zbraně – a ty také nyní aktivně používá. Otázka, proč Harrisová byla nejprve Indka a později černoška, je anekdota, tak jako Trumpovo sdílení bulvární historky o sexuální aférce Kamaly Harrisové s bývalým starostou San Francisca, v němž exprezident šíří lechtivé konspirace o roli jisté „blowjob“ sexuální techniky v politice.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Blowjoby“ a soudružky, kmenová politika bere vše

Největší Trumpovou eso se skrývá v ideologické rovině, tedy přece jen tam, kde se v politice – i v té showbyznysové, americké – bojuje tradičně.

Trump nazval Harrisovou „soudružkou“, dokonce „marxistkou“, ačkoliv její znalosti Marxe nedosahují ani na ty Trumpovy, jež také nebudou veliké. Není nakonec důležité, zda Harrisová je, či není tou, o níž Trump mluví.

Podstatné je nalepit na soupeřku negativní resentiment, olepit jí emocionálním slizem, který bude odpuzovat všechny milovníky svobody. A kteří Američané nechtějí být svobodní…?

Komunismus, ale s americkou tváří

Trump a jeho tým našli něco, co je zadřené do těla americké společnosti, v níž se proti komunismu bojuje od chvíle, kdy se z USA a Sovětského svazu staly mocenští nepřátelé.

A tak se i takové evropské samozřejmosti, jakou je zdravotní pojištění pro všechny, staly v Americe komunistickou strategií, nabourávající svobodnou podstatu americké společnosti. Drápek, který se zasekne, aby komunismus mohl dál růst.

Pokud je Kamala Harrisová „komunistkou“ tohoto typu, lze o její soudružské podstatě směle pochybovat. Anebo je snad komunistický její slib postavit více méně sociální bydlení pro chudší lidi, což v Evropě najdeme v programu sociálnědemokratických a levicových stran, ale i u těch středových a dnes už i středopravých?

Trump se přesto trefil – nejen v Americe, ale i v Evropě. Posuzováno alespoň poměrně velkou masou lidí, kteří na sociálních sítích podobné rozlišování kvitují a používají – a to včetně politiků současných i bývalých.

Z politiky, která se mění ve válku kultur či dokonce celých civilizací, se stává boj proti čarodějnicím: na jedné straně jsou ty komunistické, to už víme, a na druhé? Fašistické, přece.

Střet ideologií? Už zase?

Kvůli primitivnímu zjednodušování světa v digitalizovaném veřejném prostoru, kde se všechno propojuje se vším jakkoli a kdykoli se vracíme do 20. let minulého století, kdy se střetávaly dvě velké ideologie kolektivistického ducha.

Není to zase tak nepřesné: vždyť kmeny, které se za oběma proudy houfují, opravdu připomínají davové šílenství, a kult osobnosti, který obaluje například stárnoucího vůdce v Trump Tower.

Staré emocionální nánosy získávají skutečnou politickou sílu, což je varující pro všechny, kterým „soudružka Harrisová“ přišla vtipná a trefná. Těžko se z tohoto kola vystupuje, protože vzájemné olepování všemožnými starými ošklivými jmény je součástí hysterizace veřejného prostoru, které propadáme všichni.

Některá jména jsou ale tak absurdní, že se vylučují sama. Snad ještě většině lidí stojí zato vrátit se k logice politických slibů a nechat „blowjoby“ a soudružky mimo hru. Anebo opravdu chceme znovu žít ve světě, kde se komunismus pere s fašismem o nadvládu nad planetou?

Autor je komentátor časopisu Euro

Petr Fischer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít