Proč se snižuje dostupnost bydlení ve vlastním? Jedním z důvodů je podle ekonomů výše úrokových sazeb. Ta se teď pohybuje okolo pěti procent. To odrazuje mnohé zájemce o hypotéky. Na základě toho zdražují i nájemní byty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: ekonomka Ilona Švihlíková. Moderuje Jan Burda

„V dohledné době změnu neuvidíme,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. „Výše úroků je ale jen třešnička na dortu celé té kaskády, proč je bydlení nedostupné,“ myslí si. „Hlavním důvodem jednoduše je, že se u nás staví příliš málo a příliš draze.“

Zastaralé technologie

„Každý rok chybí na trhu zhruba 20 tisíc bytů. To znamená, že zde máme dlouhodobý deficit, který sám o sobě přispívá k vyšším cenám,“ vysvětluje.

Zároveň dodává, že u nás ve stavebnictví chybí aplikace moderních technologií. „Staví se u nás podobně jako před zhruba sto lety. Je to velmi pomalý a velmi drahý proces, který dál prodražuje ceny bydlení.“

Z hlediska zdrojů a zabezpečení by podle ní měly hrát větší roli obce a kraje. „Když se podíváte na poslední údaje ministerstva financí, zjistíte, že dohromady mají obce a kraje na účtech 500 miliard. Nedává smysl na těch penězích sedět,“ přemýšlí.

Vysoké nájmy a inflace

Inflace a vysoké úroky při financování vlastního bydlení se odráží i na trhu s nájemními byty. „Vazba je tam jednoznačná. Vysoká cena bytů se odráží i na vysokých nájmech.“

„Výše nájmů se ale také projevuje na mobilitě pracovní síly, kterou výrazně blokuje,“ upozorňuje Švihlíková. „Pohyb za prací je téměř nereálný. Protože bydlení buď není možné sehnat, nebo spolkne tu částku, kterou by si člověk eventuálně vydělal navíc.“

Vysoké ceny zůstávají i přesto, že inflační dynamika zpomaluje. „To, že inflace zpomaluje, znamená, že cenová hladina stále roste. Ale roste pomaleji než v předchozím období. Lidé nenakupují za přírůstky cen, ale za ceny. A ty jsou stále vysoké.“

Jan Burda, kat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít