Už žádní bukanýři. Vztahy Británie s EU budou po volbách lepší, předpovídá Přibáň
Spojené království čekají tento týden parlamentní volby a po nich nejspíš politické zemětřesení. Po 14 letech skončí podle průzkumů vláda konzervativců, kteří Británii vyvedli z EU. U moci je vystřídají opoziční labouristé. Brexit a vztahy s EU už ve volbách nejsou tématem. „Současně to téma ale prostoupilo do všech politických a společenských problémů země, které jsou nemalé,“ říká ústavní soudce a profesor Cardiffské univerzity Jiří Přibáň.
Podle posledních předvolebních průzkumů hrozí dosud vládnoucím konzervativcům velký volební debakl – možná největší za poslední více než století.
Opoziční labouristé si v nich stále udržují náskok kolem 20 procentních bodů, který by jim mohl vynést přes 400 křesel. Konzervativci se podle některých průzkumů naopak mohou v Dolní sněmovně propadnout až na třetí místo a přijít i o status hlavní opozice.
Podle Jiřího Přibáně je to důsledek toho, že Velká Británie prochází celospolečenskou krizí a nikdo není se současnou konzervativní vládou spokojený. Voliči tak budou především hlasovat proti ní.
Temný stín nad Albionem
„Brexit se nad současnou společenskou krizí vznáší jako velký temný stín,“ popisuje respektovaný právník a sociolog, který v Británii působil přes 20 let. Na konci června ho prezident Petr Pavel jmenoval českým ústavním soudcem.
Britští voliči lámou hůl nad konzervativci. Roste popularita ‚moderní‘ zelené politiky, říká novinář
Číst článek
Podle Přibáně je to velký paradox těchto voleb, kdy velká část Britů není s dopady brexitu spokojena a zhruba dvě třetiny z nich v posledních průzkumech označují odchod z Unie za chybu. Samotný brexit je ale pro většinu společnosti vyřízenou věcí. Přehodnocovat ho nehodlají ani k vládě mířící labouristé.
„To téma je uzavřené a myslím, že minimálně na generaci Británie zůstane mimo Evropsku unii, i když všichni nyní doufají, že vztahy se budou zlepšovat,“ poznamenává Přibáň.
(Ne)bukanýr
Vyhlídky na zlepšení vztahů souvisí podle něj i s osobou lídra labouristů a pravděpodobného budoucího britského premiéra Keira Starmera.
„Když přijel premiér Johnson vyjednávat do Bruselu, tak tam přijel skoro jako bukanýr. Keir Starmer určitě jako bukanýr nepřijede, a jestli lze něco očekávat, tak jedině zlepšení vztahů mezi Evropskou unií a Británií,“ soudí Přibáň, podle něhož bude předpokládaná labouristická vláda chtít mnohem intenzivněji spolupracovat s EU.
„Ale rozhodně ne nové referendum o případném vstupu do Evropské unie,“ zdůrazňuje, co nebude na pořadu dne.
Farageova vlna
Více než souboj mezi premiérem Rishim Sunakem a lídrem opozice Keirem Starmerem ale předvolební vody ve Velké Británii rozčeřil nový pokus dostat se do parlamentu jedné z nejkontroverznějších postav britské politiky posledních let, tváře brexitové kampaně a bývalého dlouholetého europoslance Nigela Farage. Ten kandiduje se svou stranou Reform UK, která v několika průzkumech dokonce v podpoře přeskočila i vládní konzervativce.
Euroskeptický Farage je zpět a žádá přístup do televizních debat. Jeho Reform UK před volbami sílí
Číst článek
„Voliči, pro které je populistická rétorika populární a přitažlivá, si říkají: ‚Proč bychom volili konzervativce, když už tam není Johnson a je tady Farage‘,“ vysvětluje Přibáň nárůst obliby tohoto ‚enfant terrible‘ britské politiky. Ten v předvolebním období vzbudil největší poprask prohlášením, že za ruskou invazi na Ukrajinu může rozšiřování NATO a EU na východ.
„To je ta vlna populismu, která procházející nejen Evropou, ale celým světem, která je důsledkem oslabení důvěry v politické instituce. Británie v tom není výjimkou,“ dodává.
Co tato vlna znamená pro konzervativce a kde udělali chybu? Kdo má ještě větší vliv na Británii než politici? A jakou roli tam hraje téma migrace v porovnání s jeho pojetím při nedávných evropských volbách? Poslechněte si nejčerstvější Bruselské chlebíčky, audio je v úvodu článku.
