Každá společnost má v sobě destruktivní sklony, je přesvědčený Jiří Přibáň. „Existuje cosi, čemu se říká tvořivá destrukce, což znamená, že něco musíte zničit, aby cosi nového vzniklo,“ myslí si.
Spojené království čekají tento týden parlamentní volby a po nich nejspíš politické zemětřesení. Po 14 letech skončí podle průzkumů vláda konzervativců.
Šimíčkovo funkční období skončilo 12. června. Křesťanovou jmenoval Pavel ústavní soudkyní loni v srpnu. Po jejím jmenování obsadí poprvé v historii Ústavního soudu obě místopředsednická křesla ženy.
Ještě před hlasováním novinářům řekli zástupci senátních klubů STAN, ANO, SOCDEM a KDU-ČSL, že oba kandidáty považují za vysoce kvalitní a schopné zastávat funkci ústavního soudce.
„V justici je asi 60 procent žen, ale na Ústavním soudu máme jen čtyři,“ vysvětlila Radiožurnálu svou kritiku Marie Zámečníková z katedry Ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.
Pavel za více než rok ve funkci jmenoval osm nových soudců Ústavního soudu i jeho předsedu Josefa Baxu. Naposledy řady soudu v únoru rozšířil advokát Milan Hulmák.
„To, že se mění jazyk a politika populismu, ukazuje, že demokracie čelí výzvám, na které zavedené strany neumí reagovat. Populistům stačí se vymezit proti tomu, že něco nefunguje,“ říká Přibáň.
Prezident Petr Pavel v úterý na jmenoval ústavní soudkyní dosavadní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Co bude podle ní největší výzvou pro Ústavní soud?
Jsme svědky významné změny, která může posílit ústavní systém. Byly to volby o tom, jestli budeme mít demokracii liberální, nebo populistickou,“ míní právník a sociolog Jiří Přibáň.
Andrej Babiš stanul před soudem. Své trestní stíhání označil, stejně jako David Rath o deset let dříve, za první politický proces od revoluce a vyústění dlouhodobé snahy o jeho diskreditaci.
V sobotu nástupnická rada slavnostně prohlásil Karla III. za nového britského panovníka. V neděli tento akt absolvují i zákonodárné sbory Skotska, Severního Irska, Walesu, Austrálie a Nového Zélandu.
V případě britského premiéra Johnsona se podle právníka a sociologa Přibáně ukázalo, že za jeho charismatem se skrývá neschopnost a improvizace nahrazuje absenci plánu.
Pokles důvěry Čechů v současnou vládu považuje za logický. Jde o pochopitelnou reakci na to, že země, která první vlnu zvládla skoro nejlépe v Evropě, napodruhé propadla.
Díky politice končícího prezidenta Spojených států amerických si představitelé Evropské unie uvědomili, že nelze spoléhat na supervelmoc, jako je USA, říká filozof, právník a sociolog Jiří Příbáň.
Přibáň přiznává, že ho překvapilo, jak rychle se v Česku zavřely hranice a jak rychle se v české společnosti utlumil nejen politický, ale i společenský život.
Jak se Boris Johnson postavil k finančním kompenzacím za zmrazený průmysl a živnosti? Proč se někteří už obávají zvýšení role státu? Nejen na tyto otázky se ptal Jan Burda v pořadu Interview Plus.
„Británie se probudila do situace, kdy se radikálně změnily voličské preference a to, co chtějí různé části unie,“ říká pro iROZHLAS.cz profesor Cardiff School of Law and Politics Jiří Přibáň.
Home Credit, který patří mezi největší světové firmy poskytující spotřebitelské úvěry, se ve smlouvě o spolupráci z počátku října zavázal univerzitě ročně po tři roky poskytovat půl milionu korun.
„Žijeme na prahu hluboké revoluce. Demokracie, ve kterých na Západě žijeme, nefungují sto let, ale jen pár desetiletí, a to od konce 2. světové války,“ říká sociolog v Interview Plus.