Volby hýbou Británií. Může být vítězství separatistů ve Skotsku a Severním Irsku pro Londýn hrozbou?
Předčasné volby ve Velké Británii skončily pro premiéra Borise Johnsona nad očekávání dobře. Drtivé vítězství Konzervativní strany však není jediným zajímavým momentem čtvrtečního hlasování. Pozornost poutá i značný úspěch skotských nacionalistů a převaha separatistů v Severním Irsku. „Británie se probudila do situace, kdy se radikálně změnily voličské preference a to, co chtějí různé části unie,“ říká pro iROZHLAS.cz expert Jiří Přibáň.
Po sečtení hlasů bylo jasné, že šéf Konzervativní strany a premiér Boris Johnson má v kapse vítězství, jaké si přál – s počtem 365 získaných mandátů dosáhl na parlamentní většinu, díky níž bude moct prosadit svůj brexitový plán a do 31. ledna vyvést zemi z Evropské unie.
Kvůli posílení některých separatistických stran ale chuť vítězství může v příštích měsících začít hořknout.
„Úspěch (SNP) ve Skotsku a nacionalistů a republikánů v Severním Irsku pravděpodobně přivede otázku skotské nezávislosti a irského sjednocení na vrchol (vládní) agendy,“ napsal po zveřejnění volebních výsledků irský Independent.
Vítězové a poražení britských voleb: Johnsonova krasojízda i kruté stranické a osobní debakly
Číst článek
Skotská národní strana (SNP) Nicoly Sturgeonové získala přesně 48 z celkových 59 skotských křesel ve Westminsteru – to je o 12 mandátů víc, než v roce 2017. Pro skotské nacionalisty, kteří tak ve volbách obsadili třetí místo po konzervativcích a labouristech Jeremyho Corbyna, to je historicky druhý nejlepší výsledek.
Sturgeonová se proto rozhodla, že bude kout železo, dokud je žhavé. Krátce po oznámení výsledků se nechala slyšet, že Skotsko musí mít právo na další referendum o své nezávislosti na Spojeném království. „Boris Johnson možná má mandát na to, aby z Evropské unie vyvedl Anglii. Rozhodně ale nemá mandát na to, aby Skotsko vyvedl z EU,“ řekla s odkazem na velký úspěch své strany.
Slavit ale mohou i separatisté v Severním Irsku. Obyvatelé regionu, někdy označovaného jako Ulster, ve volbách poprvé od rozdělení ostrova v roce 1921 hodili víc hlasů proirským separatistům než probritským unionistům.
Skotsko a Severní Irsko jsou zcela odlišné případy. Rozdílné jsou i motivy, kvůli kterým se voliči v těchto částech Spojeného království rozhodli hodit hlas separatistům. Navzdory tomu to ale vládě v Londýně může přinést (staro)nové problémy.
„Jestli se tyto volby zapíší do dějin, bude to drtivou mírou vítězstvím Konzervativní strany a porážkou labouristů. Ve volbách se samozřejmě znovu objevila otázka skotské nezávislosti a budoucího hraničního režimu v Severním Irsku, jde ale o rozdílné problémy. V případě Severního Irska je potíž to, jak vyřešit otázku brexitu. Otázka skotské nezávislosti je ale problém dlouhodobý,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz sociolog a profesor Cardiff School of Law and Politics Jiří Přibáň.
Horké Skotsko
Předčasné volby ukázaly, jak si jsou Anglie a Skotsko – alespoň pokud jde o voličské preference – vzdálené. Zatímco v Anglii dominuje Konzervativní strana podporující brexit, Skotsko opět projevilo svou náklonnost k Evropské unii. Právě díky tomu získala SNP tak velký počet mandátů.
Volební místnosti v Británii se uzavřely. Voliče neodradilo nepříznivé počasí ani dlouhé fronty
Číst článek
„Je to úspěch založený na umírněné politice Nicoly Sturgeonové a současně na té jednoduché skutečnosti, že Skotové jsou - na rozdíl od zbytku Spojeného království - proevropští,“ popisuje Přibáň. To se projevilo už během referenda o brexitu v roce 2016, kdy se drtivá většina tamních obyvatel vyslovila pro setrvání v Evropské unii.
Skotská první ministryně, posílená aktuálními volebními úspěchy, je odhodlaná zbytečně neotálet a první kroky k tomu, aby Skotsko mohlo uspořádat referendum o nezávislosti, chce podniknout už příští týden. Odborníci nicméně poukazují na to, že hlasy volající po nezávislosti Skotska nejsou tak jisté, jako je vítězství Skotské nacionalistické strany – do parlamentních voleb se totiž promítají zcela odlišné preference a strategie voličů.
„Když si to rozpočteme na hlasy, pro SNP nehlasovalo více než 50 % Skotů, takže argument pro druhé referendum o nezávislosti Skotska nemusí mít takovou oporu, jak by se mohlo zdát podle počtu mandátů SNP,“ řekl pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.
Vzdálené regiony
Výsledky voleb tak opět oživily otázku skotského referenda, Boris Johnson však jakékoliv debaty o nezávislosti na Spojeném království odmítá. Vláda se odvolává na výsledek prvního referenda o skotské nezávislosti, které se uskutečnilo v roce 2014.
„Staronový premiér Boris Johnson s Nicolou Sturgeonovou určitě budou řešit otázku Skotska, konzervativci už ale jasně řekli, že referendum není na pořadu dne, protože výsledky referenda z roku 2014 jsou dnes stále platné,“ připomíná Přibáň.
Hlasování, které se uskutečnilo před pěti lety, se tehdy zúčastnilo 85 procent voličů, přičemž 55 procent z nich se vyslovilo pro setrvání ve svazku se zbytkem Británie.
Agónie končí, Britové se přiblížili brexitu, hodnotí čeští politici výsledky voleb do parlamentu
Číst článek
Prohlášení Sturgeonové je tak podle Přibáně jen politickým argumentem. „Z hlediska právního je to jednoznačné. Referendum by musela schválit vláda ve Westminsteru, což je pod konzervativní vládou krajně nepravděpodobné,“ tvrdí profesor Cardiff School of Law and Politics.
Podle sociologa se politickému vedení Skotska nabízí dvě možnosti – buď setrvat ve vyčkávací taktice, nebo se vydat katalánskou cestou neústavního vyhlášení referenda. „To by ale znamenalo obrovskou konfrontaci a riziko – paradoxně – nejvíc pro Skotskou národní stranu,“ říká s tím, že SNP má velkou podporu právě kvůli tomu, že se její politika jeví jako důvěryhodná. Pokud by ale vystoupila z hranic ústavnosti, jen by to skotským nacionalistům uškodilo.
Johnsona tak mohou brzy čekat horké chvíle. Pokud bude SNP trvat na vypsání referenda, které jim ale Westminster nebude chtít dovolit, může to propast mezi Londýnem a skotským regionem ještě prohloubit.
„Británie se probudila do situace, kdy se radikálně změnily voličské preference a to, co chtějí různé části unie. Riziko, že se Skotsko bude dále politicky vzdalovat od zbytku Spojeného království, je po volbách zvýšené,“ míní Přibáň.
Nejde o trest
Vedle Skotska se pozornost médií soustředí také Severní Irsko, kde hlasy odevzdané proirským separatistům poprvé od roku 1921 převážily nad probritskými unionisty. Z 18 křesel, které má Severní Irsko v britské Dolní sněmovně, jich Demokratická unionistická strana (DUP) obsadila osm, tedy o dva méně než v roce 2017.
Brexitu už nic nezabrání, řekl vítězný Johnson. Královna ho už pověřila sestavením vlády
Číst článek
Naopak strana Sinn Féin, která dlouhodobě usiluje o spojení regionu s Irskou republikou, si udržela stávajících sedm mandátů. Dva další získala proirská Sociálnědemokratická a labouristická strana. Zbývající sněmovní křeslo připadlo Alianční straně Severního Irska, která zastává neutrální postoj.
Pro obyvatele Severního Irska je brexit úplně jiný příběh než pro ostatní obyvatele Spojeného království. Lidé tam brexitu až tolik nerozumí, bojí se ho, nechtějí ho a hlasovali i proti němu.
U výsledku unionistů nelze pominout fakt, že strana podporovala předchozí vládu konzervativců. Přibáň však výsledek voleb jako „potrestání“ DUP za spolupráci s vládou nevnímá
„Není to trest za podporu vlády Theresy Mayové, ale ztráta důvěry kvůli tomu, jakou politiku vůbec DUP vedla. Byli to právě unionisté, kteří nakonec položili brexitovou dohodu, kterou dojednal Boris Johnson. Zaplatili tedy daň za vyvolání politické krize. Platí to i v jiných zemích, že strana, která položí vládu nebo způsobí krizi, je voliči zpravidla potrestána. To teď postihlo DUP,“ míní odborník.
Další nepokoje?
Spíš než na Skotsko Londýn hledí s obavami právě k Severnímu Irsku, které je po celou dobu vyjednávání o brexitu nejvíce ožehavou otázkou – zejména kvůli pobrexitovému režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem.
‚Není ideální, ale rozhodně lepší než Corbyn.‘ Johnson obhájil i ve své čtvrti Uxbridge
Číst článek
„V případě Severního Irska je třeba být v jakýchkoliv soudech velmi opatrný. Region je rozdělen na dva nesmiřitelné tábory a jen díky Velkopáteční dohodě z konce 90. let je v Severním Irsku možné spoluvládnutí. V Severním Irsku nikdy nemůže vládnout většina nad menšinou, protože to v minulosti vedlo k oprávněným pocitům diskriminace republikánské menšiny,“ říká Přibáň.
Podle profesora univerzity v Cardiffu je přitom sjednocení ostrova zároveň to poslední, co by irská vláda chtěla. Druhá polovina rozdělené severoirské společnosti by se totiž okamžitě mohla chopit zbraní.
„Problémem Severního Irska je hrozba znovuobnovení politického násilí, které nechce ani jedna strana a ani jedna vláda – irská ani britská,“ podotýká odborník s tím, že absolutní priorita jakéhokoliv dalšího jednání o budoucím uspořádání vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií bude právě severoirská hranice.
Boris Johnson proto zdaleka „vyhráno“ nemá – to nejtěžší období ho čeká teprve po volbách.
