V Izraeli možná dojde k rozpadu koalice. Netanjahu ale tvrdí, že nechce předčasné volby, říká Szántó
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpustil válečný kabinet, ze kterého odešel opoziční politik a bývalý náčelník generálního štábu Beny Gantz. Zároveň s tím sílí tlak na předčasné volby v Izraeli, které ale premiér odmítá v době války vyhlásit. „Demonstrace jsou výrazem odporu vůči vládě, která je vnímána jako nejpravicovější, nacionalistická, a dokonce ze dvou extremistických partají,“ řekl pro pořad Interview Plus novinář Jakub Szántó.
Navzdory válečnému stavu se v Izraeli také hromadně protestuje. Lidé požadují vypsání předčasných voleb, uzavření příměří v pásmu Gazy, a hlavně návrat rukojmích. Protesty vycházejí z obecné nespokojenosti, nejsou tedy čistě opoziční.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je novinář Jakub Szántó
„Demonstrace jsou výrazem rozčílení a nevůle velké části liberální středo-levicové politiky a odporu vůči vládě, která je vnímána jako nejpravicovější, nejvíc nacionalistická, a dokonce za účasti dvou extremistických partají. A to je něco, co ,nejde pod vousy‘ velké části izraelské společnosti,“ popisuje novinář a válečný zpravodaj Jakub Szántó v Interview Plus.
Předčasné volby jsou podle novináře možným scénářem, protože ve vládě roste frustrace menších koaličních stran.
Odchodem už pohrozily extremistické partaje, kterým se nelíbí plán na příměří navrhovaný Spojenými státy, ale také ultraortodoxní strany, kterým Netanjahu bez ohlášení zrušil hlasování o návrhu zákona o municipálních rabínech.
Vůči plánu na příměří se vymezují také zástupci Hamásu, kteří se odvolávají na to, že neví, jaký postoj k tomu zaujímá celá izraelská vláda, protože Netanjahu ji de facto obešel.
„Válka neskončí dohodou, kterou podepíšou nějací lidé za Hamásu a palestinský islámský džihád. Na té druhé straně musí být podpis Izraele.“
Jakub Szántó
„Je irelevantní, co říká Hamás. Pokud vedení země, v tomto případě ústy Benjamina Netanjahua, řekne svému nejbližšímu partnerovi, a ještě tak těžké váze, jako jsou Spojené státy, že s plánem souhlasí, pak je to de facto vyřešené. A není se dál o čem o bavit,“ nesouhlasí s námitkami Szántó.
Podle něj je jakékoli vyjednávání s teroristy absurdní a nedá se očekávat, že konflikt skončí dohodou.
„Válka skončí v momentu, kdy se izraelské jednotky stáhnou z Gazy, a zároveň ve chvíli, kdy přestanou dopadat rakety na Izrael, ať už z Gazy, anebo ideálně i z Libanonu, tak aby nehrozilo vypuknutí další brutální zničující války na severu,“ předpokládá novinář.
Ukončení konfliktu je hlavně v zájmu civilních obyvatel, kteří hromadně migrují a marně hledají bezpečné místo.
„Hizballáh v posledních šesti dnech navýšil raketové baráže a používání útočných dronů proti izraelským cílům, včetně těch civilních,“ konstatuje Szántó a poukazuje na důsledky útoků.
V případě války s Hizballáhem nebude v Izraeli nikde bezpečno, varuje vůdce hnutí Nasralláh
Číst článek
„V tuto chvíli na obou stranách hranice, tedy na severu Izraele a na jihu Libanonu, odešlo zhruba 200 tisíc lidí. To je neúnosné pro obě země.“
Příprava na poplach
Situace se navíc může zhoršit, protože libanonský Hizbaláh je pro Izrael bezpečnostním rizikem – je totiž silnější i početně větší než Hamás. Propagandistická videa dokumentující potenciální útoky na Haifu, ale i dronové útoky jsou proto pro Izrael hrozbou.
Kvůli opakovaným útokům i hrozbám, je ale Haifa na případné nebezpečí připravená.
„Zásadní věc, která se tam děje, je, že spádová nemocnice pro stovky tisíc lidí se celá zakopává pod zem. V podzemních garážích je připravená polní nemocnice, kam se celá nemocnice stáhne,“ popisuje Szántó.
Na případné raketové poplachy jsou už připravené i protiletecké kryty v jednotlivých domech a zástavbách. Do Izraele ale proudí také tisíce uprchlíků, takže se dál stupňuje i politický a bezpečnostní tlak.
Je možné ukončit válku a porazit teroristické režimy, které ji vyvolaly? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
