Krátce před ukrajinskými volbami jasně vede strana Zelenského, druzí jsou proruští oligarchové

Do předčasných parlamentních voleb na Ukrajině zbývá pět dní. V průzkumech jasně vede strana nového prezidenta Volodymyra Zelenského. Šanci stát se druhou nejsilnější parlamentní silou má v neděli proruská Občanská platforma – Za život. Mezi jejími hlavními hesly je ukončení války na východě země, ovšem podle podmínek Ruska.

Kyjev Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební billboard proruské ukrajinské strany Opoziční platforma - Za život slibující mír

Předvolební billboard proruské ukrajinské strany Opoziční platforma - Za život slibující mír | Foto: Gleb Garanich | Zdroj: Reuters

V zemi, která je už šestý rok v ozbrojeném konfliktu s Ruskem podporovanými donbaskými separatisty, je druhou nejpopulárnější stranou ta, kterou vede oligarcha a přítel Vladimira Putina Viktor Medvedčuk.

Platforma usiluje o dobré vztahy s Ruskem, staví se naopak proti vstupu Ukrajiny do NATO a Evropské unie, upozorňuje ukrajinský server KyivPost

Vedení strany se před týdnem sešlo v moskevském sídle putinovského Jednotného Ruska s premiérem Dmitrijem Medveděvem. Oficiálním cílem cesty bylo „obnovení mezistranického dialogu“.

Vedení strany se před týdnem sešlo v moskevském sídle putinovského Jednotného Ruska s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem. | Foto: Sputnik/Dmitry Astakh | Zdroj: Reuters

Podle Jurije Bojka, jednoho z politiků Opoziční platformy, by se v případě výhry strany mohla už v srpnu podepsat dohoda mezi Ukrajinou a ruským Gazpromem o přímých dodávkách ruského plynu, což by umožnilo jeho zlevnění pro domácnosti.

Budovu ukrajinské televize 112 poškodila střela z granátometu, nikdo nebyl zraněn

Číst článek

Bojko, rodák z Horlivky v Doněcké oblasti a někdejší člen Strany regionů spojené se svrženým prezidentem Viktorem Janukovyčem, letos neúspěšně kandidoval v ukrajinských prezidentských volbách. V prvním kole získal 11,5 % hlasů. Před proevropskou revolucí v roce 2014 zastával funkci ministra energetiky i vicepremiéra.

Už ve zmíněné prezidentské kampani si pomohl setkáním přímo s Putinem. Ruského prezidenta navštívil společně s oligarchou Medvedčukem. Teď mělo Platformě před předčasnými parlamentními volbami pomoci mobilizovat proruské voliče společné vysílání ukrajinského zpravodajského kanálu NewsOne a ruské státní televize Rosijja 24.

Televize NewsOne od něho nakonec po kritice ustoupila. Prezident Zelenskyj nápad označil za „laciný a nebezpečný předvolební PR krok“.

Útok granátometem

Kanál NewsOne de facto kontroluje právě Putinův oblíbenec Medvedčuk. Stejně tak televizi TV ZIK i televizi 112, i když je oficiálním majitelem Taras Kozak – ten kandiduje na poslance z 10. místa kandidátky Opoziční platformy.

Televize 112 se o víkendu stala terčem útoku, když na ni nad ránem neznámí pachatelé vystřelili z granátometu. Nikoho nezranili, ale budovu poškodili. Věc se vyšetřuje jako teroristický čin. Útoku předcházel spor o to, zda televize odvysílá film amerického režiséra Olivera Stonea o ukrajinské revoluci.

Film představuje konflikt na Ukrajině jako „občanskou válku“ a spiknutí amerických tajných služeb, jako hlavní řečníci v něm vystupují Putin s Medvedčukem. Rozhovory s nimi vede přímo režisér Stone. Televize nakonec od vysílání dokumentu ustoupila. Generální prokuratura před tím stanici varovala před právními kroky.

Skupina milionářů

Právě Medvedčuk se letošními volbami vrací do vysoké politiky. Právník, který byl od poloviny 90. let ve skupině ovládající mnoho firem, vedl od roku 2002 kancelář prezidenta Leonida Kučmy. Tehdy se poznal s Vladimirem Putinem, který se stal v roce 2004 kmotrem Medvedčukovy dcery. Jeho pozice v politice výrazně oslabila po revoluci v roce 2004, v byznysu se mu ale dařilo dál.

Upozornil na sebe zase v roce 2014 při minských rozhovorech a výměně zajatců. Podle tehdejšího prezidenta Porošenka byl Medvedčuk jediným komunikačním kanálem s Putinem.

Na snímku Viktor Medvědčuk (uprostřed) a Jurij Bojko (vpravo) | Foto: Sputnik/Dmitry Astakh | Zdroj: Reuters

Podle Kyiv Post vlastní Medvedčuk formálně jen právnickou firmu, ve skutečnosti ale kontroluje majitele a podniky registrované na jeho manželku. Jde o byznys od obchodu s realitami, zemědělství či ropný průmysl.

Do parlamentu se snaží Medvedčukem na kandidátce dostat kromě zmíněného Bojka i televizní komentátor a byznysmen Vadim Rabinovič, oligarcha a mediální magnát Serhij Lovočkin a další dolaroví milionáři.  Nechybí ani bývalí ministři z éry exprezidenta Viktora Janukovyče a s ním spojené Strany regionů.

Opoziční platforma nenominovala ve volbách žádné kandidáty v západních regionech země, neměla by tam šanci. Voliči Platformy jsou hlavně z východu a jihu země. „Podporovatelé Opoziční platformy jsou aktivní rozhodnutí proputinovští voliči. Na Ukrajině byli vždy. Válka neudělala vlastence z každého, rozdělila společnost,“ cituje KyivPost politického analytika Volodymyra Fesenka.

Sluha národa přes 50 procent?

Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu překročí v nedělních volbách minimálně tři, možná ale až pět stran. Vyplývá to z úterního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu.

Stranu prezidenta Volodymyra Zelenského – Sluhu národa - by volilo 52,3 % rozhodnutých voličů. Prezidentská strana tak pomýšlí na parlamentní většinu.

Opoziční platformu – Za život 10,3 %, Evropskou solidaritu exprezidenta Petra Porošenka, která se profiluje svou neústupností ruské agresi, by pak volilo 7,9 % rozhodnutých respondentů.

Kolem hranice pěti procent se pohybuje Vlast expremiérky Julije Tymošenkové a strana Síla a čest Ihora Směška. Se čtyřmi procenty ještě následuje strana Hlas zpěváka Svjatoslava Vakarčuka. Ten slibuje omezení moci oligarchů, změnu justičního systému nebo pomoc inovátorům.

Ve volbách do jednokomorového parlamentu se smíšeným volebním systémem bude volit 450 poslanců. Na okupovaném území na východě země se volit nebude, část míst tak zůstane v zákonodárném sboru prázdných.

Zelenskyj volby vypsal kvůli mocenskému patu, který po dubnových prezidentských volbách vznikl. Nový prezident nemá v dosavadním parlamentu žádné zastoupení, v Nejvyšší radě mají naopak silné pozice stoupenci bývalého prezidenta Petra Porošenka.

haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme