Už na konci roku by Rusové mohli mít problém s nedostatkem munice, myslí si vojenští experti
Ukrajinské armádě se daří vytlačovat ruské vojenské síly z oblasti okolo Charkova. Má ale Rusko dostatek munice, aby mohlo ukrajinské protiofenzivě čelit dlouhodobě? Americké tajné služby a vojenští experti jsou v tomto ohledu skeptičtí, píše německý list Die Welt.
Ukrajinské armádě se od začátku září údajně podařilo získat zpět okolo šesti tisíc kilometrů čtverečních obsazeného území. Ruské jednotky podle dřívějších údajů obsadily 125 tisíc kilometrů čtverečních, včetně poloostrova Krym. To je pětina území Ukrajiny.
„Okupanti nemají a nebudou mít na Ukrajině místo,“ řekl nedávno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské ministerstvo obrany ale v souvislosti se stahováním svých jednotek hovoří o přeskupování. Není přitom vůbec jisté, jestli se Moskvě postup Ukrajinců podaří zpomalit. Putinova armáda je totiž demoralizovaná a navíc má problém s municí.
Tato zjištění amerických tajných služeb zpochybňují obraz Ruska jako světové velmoci. Americký deník New York Times minulý týden napsal, že Kreml údajně objednal miliony kusů dělostřeleckých granátů ze Severní Koreje. Pokud je tato informace pravdivá, Pchjongjang by Moskvě poskytl munici pro zbraňové systémy, které Sovětský svaz asijské zemi licencoval před desítkami let, v době, kdy byl ještě u moci zakladatel diktátorského režimu Kim Ir-sen.
„V aktuálním konfliktu ruské jednotky spotřebovávaly i 60 tisíc granátů denně.“
Na první pohled se takové zprávy mohou zdát pochybné. Vyvolávají totiž otázku, proč by Rusko, které z doby Sovětského svazu zdědilo obrovské množství dělostřeleckých granátů, uzavíralo dohody o zbraních a technologiích s diktátorskými státy. Jenže dohoda mezi Moskvou a Pchjongjangem je podle deníku Die Welt věrohodná.
Nedostatek v Čečensku a Gruzii
Na nedostatek dělostřeleckých granátů ráže 122 a 152 milimetrů si Rusko stěžovalo už přes dvanácti lety, v době druhé čečenské války. Po válce v Gruzii v roce 2008 jeden ruský expert upozornil na to, že na dělostřelectvo se v ruské armádě zapomíná. Velká část sovětských rezerv byla navíc špatně skladována a musela se zlikvidovat. Zásoby už ale nebyly doplněny.
„Ruský zbrojní průmysl se potýká také s nedostatkem personálu, protože výrobci zbraní vyplácejí nízké mzdy.“
Podle experta na ruskou armádu Pavla Luzina, který zveřejnil analýzu na nezávislé investigativní platformě Insider, Rusko nevyčerpalo své dělostřelecké rezervy pouze ve válkách v Čečensku a Gruzii, ale také během intervencí v Sýrii a skryté války na Ukrajině vedené od roku 2014. V aktuálním konfliktu ruské jednotky spotřebovávaly i 60 tisíc granátů denně, čímž překonaly spotřebu materiálu ve všech svých nedávných válkách.
Luzin odhaduje, že za půl roku války na Ukrajině Rusko použilo nejméně sedm milionů granátů. Ročně jich přitom vyrobí nebo renovuje jen něco přes milion a půl. To podle experta znamená, že do konce letošního roku se ruská armáda bude potýkat s citelným nedostatkem munice.
„Rozšíření zásob nejmodernějších raket a střel typu Kalibr nebo Iskander bude pro Rusko ještě mnohem komplikovanější.“
Problémy se týkají také houfnic a dělostřeleckých tanků, které mají omezenou životnost. Některé jejich části se opotřebují zhruba po vypálení tří tisíc ran. Luzin upozorňuje, že ruské ministerstvo obrany tyto komplikace opatrně naznačilo již před dvěma lety ve svém časopisu. Přestože není známo, kolik zbraní ve skladech Rusko doopravdy má, lze i tak předpokládat, že do konce roku se účinnost jeho dělostřelectva sníží.
Podle Luzina bude pro Rusko problematická i výroba munice v příštích letech. Po roce 2010 se totiž ruské zbrojovky spoléhaly na západní technologie. Po anexi Krymu se ale dodavatelské řetězce pro materiál a náhradní díly od západních firem zredukovaly.
Zbrojovky
Ruský zbrojní průmysl se potýká také s nedostatkem personálu, protože výrobci zbraní vyplácejí nízké mzdy. Jejich produktivita je navíc někdy pouze asi desetinová ve srovnání s americkými zbrojovkami, doplňuje Die Welt.
Kličko: Válka na Ukrajině nemá žádná pravidla. Ale my ji vyhrajeme, bojujeme za naši vizi
Číst článek
Lépe jsou na tom asi jen sovětské raketometné systémy, například Grad, které jsou odolnější. Nicméně i těch je pravděpodobně nedostatek, stejně jako střel dlouhého doletu.
Důkazem problémů s municí je používání systémů protivzdušné obrany S-300 a S-400 proti pozemním cílům na Ukrajině. Expert Luzin podotýká, že využívání těchto systémů nic neřeší, protože zásoby munice pro ně jsou menší než pro dělostřelectvo a raketomety. Navíc tyto systémy musí plnit také svůj účel, kterým je protivzdušná obrana.
Rozšíření zásob nejmodernějších raket a střel typu Kalibr nebo Iskander bude pro Rusko ještě mnohem komplikovanější. I v tomto směru se největší země na světě potýká s nízkou produktivitou, nedostatkem zaměstnanců zbrojovek a závislostí na západních technologiích. Kvůli hospodářským sankcím má Rusko potíže také s nedostatkem elektronických součástek a nedostatečnou údržbou obráběcích strojů.
I přese všechny problémy se ale zdá, že Moskva prozatím neuvažuje o přesunu k čínským komponentům. Podle uniklého dokumentu, který zveřejnil zpravodajský server Politico, se Rusko shání po součástkách vyrobených především ve Spojených státech, Německu, Japonsku a na Tchaj-wanu. Čína podle dostupných informací dosud Rusku žádné zbraně nedodala, uzavírá německý list Die Welt.
Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Jakub Rerich.
