Reforma justice ohrožuje menšiny. Izrael ovládne patriarchální židovská většina, varuje Kalhousová
Statisíce lidí v Izraeli už dva měsíce protestují proti reformě justice prosazované vládou Benjamina Netanjahua. Ten naznačil možnost ústupků, podle Ireny Kalhousové ale nejde o nic podstatného a snaží se jen uchlácholit veřejnost: „Neřeší to zásadní problémy, že by exekutiva, parlament, měl rozhodující slovo pro výběr soudců a že by Kneset mohl přehlasovat rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ uvádí ředitelka Herzlova centra izraelských studií na UK.
Zastánci reformy mluví o potřebě demokratizace, soudci podle nich dostatečně nereprezentují izraelský národ a Nejvyšší soud považují za příliš aktivistický.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Karlově univerzitě
„Oni to halí do hávu demokracie, to od populistických lídrů slyšíme velmi často. Problém je, že demokracie není pouze o vládě většiny. Má i další kritéria, především kontrolu a rozdělení moci. A to tato reforma naprosto popře, pokud projde tak, jak je navržená. Byla by to většina, která by určovala pravidla hry,“ zdůrazňuje Kalhousová.
Izraelský premiér podle ní reformu prosazuje kvůli vlastnímu trestnímu stíhání, kdy se snaží oslabit soudce a stíhání se zbavit.
V očích jeho konzervativních koaličních partnerů je navíc soud reprezentantem sekulární části izraelské společnosti, který se snaží udržet rovnováhu mezi demokratickým a židovským charakterem státu.
„V Izraeli vlastně není odluka církve od státu, rodinné právo mají v rukou náboženské soudy, kde dominují rabíni, což jsou všechno muži.“
Nejvyšší soud je navíc institucí, která se snažila bránit pokračování a prohlubování okupace Západního břehu Jordánu, například pokud jde o vyvlastňování palestinské půdy.
„To je velký zájem náboženských sionistů, aby Nejvyšší soud tuto roli nehrál. Sešlo se tam víc těchto zájmů dohromady, soud se stal terčem velmi radikální nacionalistické a náboženské koalice,“ shrnuje.
Vláda „většiny“
Kalhousová podotýká, že Izrael nemá psanou ústavu ani druhou komoru parlamentu, a tedy ani mnoho kontrolních mechanismů. Pokud by reforma prošla, budou ohroženy menšiny, na prvním místě izraelští Arabové, ale i homosexuálové nebo ženy.
„Pokud to tak půjde dál, Izrael může zapomenout na svůj ekonomický zázrak.“
„Nejvyšší soud často zasahoval proti omezování ženských práv. V Izraeli vlastně není odluka církve od státu, rodinné právo mají v rukou náboženské soudy, kde dominují rabíni, což jsou všechno muži,“ upozorňuje s tím, že stát by ovládla židovská většina, navíc pod kontrolou patriarchálních ortodoxních soudů, a vymáhala by pro sebe větší a větší prostor.
Parlamentní většina přitom v Izraeli bývá velice křehká, tamní společnost je extrémně rozdělená. „Současná koalice vyhrála volby o 30 tisíc hlasů, o to víc je problematické, že vláda přichází s něčím tak radikálním, jako je oslabení demokratického charakteru státu. A navíc se o tom v předvolební kampani nemluvilo, Netanjahu s tím nešel do voleb,“ upozorňuje.
Vláda chce zničit ústavní soud a usiluje o absolutní moc, říká o protestech Izraelec, který žije v Česku
Číst článek
Netanjahu se podle ní zalekl protestů a snaží se schválení reformy odsunout až po svátku Pesah, který začne začátkem dubna. Doufá přitom, že se lidé unaví a přestanou změnám věnovat pozornost.
„Chápou, že to není nějaký rozmar levicových Izraelců, ale že jde opravdu o víc. A přidávají se i dosud apolitické instituce jako armáda, tajné služby i představitelé největších investičních firem,“ zatímco totiž na počátku proti reformě demonstrovali zejména v sekulárním Tel Avivu, nyní se protesty rozrůstají a připojují se k nim i ortodoxní ženy nebo někteří osadníci.
„Pokud to tak půjde dál, Izrael může zapomenout na svůj ekonomický zázrak, protože zahraniční investoři nebudou investovat do země, kde se potlačují lidská práva, nefungují soudy a není demokratická. A z toho možní i Benjamin Netanjahu špatně spí,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Interview Plus nahoře v audiu.
