Hořké poznámky ohledně historických křivd. Varšava chce od Ukrajiny omluvu za Volyňský masakr
Polští a ukrajinští představitelé si nečekaně vyměnili hořké poznámky ohledně společné bolestivé minulosti, byť jsou země jinak strategickými partnery. Napsala to v pondělí agentura AP, podle níž se někteří činitelé vyjadřovali k masakrům, při nichž ukrajinští nacionalisté za druhé světové války povraždili v oblasti Volyně desetitisíce Poláků.
Poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy se v pondělí podle AP pokusil emoce uklidnit a prohlásil, že Poláci chtějí pouze pravdu a úctu k desítkám tisíc polských obětí. „Budeme pracovat na plném objasnění tohoto tématu a zajištění úcty pokud možno všem obětem,“ řekl poradce Marcin Przydacz v televizi TVP1.
Kremlu se nelíbí změna polského názvu pro Kaliningrad. ‚Hraničí to s šílenstvím,‘ hodnotí
Číst článek
Současný spor mezi představiteli zemí vypukl minulý týden, když mluvčí polského ministerstva zahraničí Lukasz Jasina prohlásil, že Varšava očekává při příležitosti 80. výročí masakru omluvu od Ukrajiny a prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych reagoval prohlášením, že vnucovat Kyjevu nebo Zelenskému, co by měli dělat, je nepřijatelné a nešťastné. Vyzval k vyváženosti ve výrocích a zároveň uvedl, že Ukrajina je připravena k dialogu. Později svá slova mírnil a uvedl mimo jiné, že Ukrajina ctí památku obětí.
Polsko patří mezi největší spojence Ukrajiny v její nynější obraně proti ruské invazi a tvrdí, že Ukrajinci bojují i v zájmu Polska. Od zahájení ruské vojenské agrese našly v Polsku útočiště miliony ukrajinských uprchlíků. Varšava poskytuje Kyjevu politickou podporu, zbraně i trasy pro vývoz ukrajinského obilí.
Násilnosti z let 1943 až 1944 však zůstávají sporným bodem. Podle historiků více než 100 000 Poláků, včetně žen a nejmenších dětí, zabili ukrajinští nacionalisté v oblasti, která ležela před válkou v jihovýchodním Polsku a teď je většinou součástí Ukrajiny.
Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10 000 Poláků. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců.
Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno. Polská vláda už léta naléhá na Ukrajinu, aby jí povolila exhumace a pátrání po ostatcích, píše AP.
Polští představitelé přitom podle ní tvrdí, že zveřejnění celé pravdy posílí dvoustranné vztahy a neutralizuje slabá místa, která by mohly využít jiné země usilující o podkopání vazeb mezi zeměmi, napsala AP.
