‚Manželské diktátorství‘? Nikaragua se dostává pod větší kontrolu Ortegy a jeho ženy, je spoluprezidentka
Nikaragujské národní shromáždění schválilo v prvním čtení dodatek ústavy, který dává prezidentovi a jeho ženě větší kontrolu nad zemí. Změna ústavy ustanovuje pozici spoluprezidentky nebo umožňuje odebírat občanství, píše list The Guardian. Změna ústavy přichází v době, kdy je Ortegův režim na sankčním seznamu Spojených států i Evropské unie. Nový dodatek by znamenal zrušení politického pluralismu a dělby moci, říká nikaragujský právník.
Zákonodárci v Nikaragui schválili v prvním čtení ústavní dodatek, který Rosarii Murillové, manželce tamějšího prezidenta Daniela Ortegy, uděluje statut spoluprezidentky a zároveň posiluje jejich kontrolu nad zemí. Ústavní změnu navrhl sám Ortega, kromě vzniku pozice spoluprezidentky dodatek posiluje prezidentovu kontrolu nad médii a prodlužuje jedno funkční období v prezidentském úřadu z pěti na šest let.
Nikaragua sebrala občanství 135 politickým vězňům, zabavila i jejich majetek
Číst článek
Gustavo Porras, předseda nikaragujského národního shromáždění, které je pod kontrolou Ortegovy strany sandinistů, řekl, že dodatek byl „jednohlasně“ schválen. Druhé čtení je plánované na leden a předpokládá se, že i tehdy návrh bez komplikací projde. Ústavní dodatek například zavádí praktiku zbavování občanství „zrádců vlasti“.
‚Manželské diktátorství‘
Změna také přinese přísnější kontrolu nad médii a církví, aby nedocházelo k vlivu „cizích zájmů“. Spoluprezidentka navíc podle dodatku dostane právo koordinovat všechny „legislativní, soudní, volební, kontrolní a dozorčí orgány, regionální i obecní,“ které byly do té doby nezávislé, píše The Guardian. Dodatek ústavy také redefinuje Nikaraguu jako „revoluční“ a socialistický stát a představuje nový státní symbol, čímž by měla být vlajka Ortegovy strany.
Podle nikaragujského analytika organizace Inter-American Dialogue Manuela Orozca dodatek „garantuje prezidentské nástupnictví“ Murillové a synovi Laureanovi Ortegovi. Salvador Marenco, právník zabývající se lidskými právy, zase zmiňuje, že by tímto dodatkem došlo ke zrušení dělby moci a politického pluralismu v zemi.
Luis Almagro, generální tajemník Organizace amerických států popsal změnu jako „agresi proti demokratické vládě práva“ a „nenormální formu institucionalizace manželského diktátorství“.
6:42
Sinoložka: Čína v Jižní Americe staví továrny i přístavy. Jestli lidé tyto megaprojekty vítají, je otázka
Číst článek
Eliminace odpůrců
Ortega byl poprvé prezidentem již mezi lety 1985 až 1990. Poté co v roce 1979 partyzánská skupina Sandinisté, jejíž byl členem, svrhla Spojenými státy podporovaný diktátorský režim. Znovu se vrátil k moci v roce 2007.
Od té doby režim zadržel stovky svých odpůrců. Ortegova vláda také od roku 2018 zavřela na 5000 neziskových organizací. V roce 2018 totiž v zemi probíhaly masové protesty, při kterých podle OSN zemřelo na 300 lidí.
Výroční zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN ze září upozorňuje na zhoršování lidských práv v Nikaragui. Ve zprávě jsou zmíněny praktiky jako mučení, násilí vůči původnímu obyvatelstvu, útoky na svobodu vyznání nebo libovolné zatýkání oponentů vlády. Ortegův režim navíc čelí sankcím Evropské unie a Spojených států kvůli porušování lidských práv. Zemi opustily již tisíce lidí a nezávislá a opoziční média fungují ze zahraničí.
