Dohoda palestinských frakcí přelomová nebude. Podobných mají za sebou hodně, říká analytik
12 palestinských frakcí, včetně znesvářeného Hamásu a Fatahu, podepsalo v Číně dohodu o usmíření. V takzvané pekingské deklaraci vyjádřili záměr ukončit vzájemné spory trvající 17 let. Pro Čínu to znamená další posílení jejího vlivu na Blízkém východě. „Je velký tlak na to, aby Palestinci nějak převzali odpovědnost, a zároveň jsou různé protitlaky,“ říká pro Radiožurnál analytik Českého rozhlasu Jan Fingerland.
Jak přelomová tato dohoda je?
To se dozvíme až později, až zjistíme, jak to všechno dopadlo. Podobných dohod totiž mají za sebou Palestinci hodně a zatím to nikdy nedopadlo. Někdy to skončilo tím, že na určitou dobu začaly frakce spolupracovat, někdy se ani vlastně nic nestalo, jenom byla podepsaná dohoda.
Nicméně teď je samozřejmě specifický okamžik, kdy se už víc než devět měsíců odehrává válka v Gaze. Je velký tlak na to, aby Palestinci nějak převzali odpovědnost, a zároveň jsou různé protitlaky. Je tedy možné, že nová situace povede k tomu, že ta dohoda bude přelomová. Můj osobní odhad ale je, že nebude.
Trošku mě překvapilo číslo 12 palestinských frakcí. Tak o jak významné skupiny jde, kromě tedy Fatahu a Hamásu?
V podstatě se vždycky hovoří o Fatahu a Hamásu, občas ještě o islámském džihádu. Já sám bych nedokázal všech 12 frakcí vyjmenovat. Problém s těmi hnutími je v tom, že i relativně malé hnutí, pokud chce, může do jisté míry nabourat nějakou dohodu.
Pokud by se totiž Palestinci dohodli, že ukončují ozbrojený boj, tak někdo vždy může vyvolat útoky, které situaci změní. V zásadě se ale jedná o to, aby se dohodla tato dvě hnutí, tedy Hamás a Fatah.
Obě mají dost zásadní rozdílné názory na to, jak má vypadat palestinská politika, jak má vypadat jejich budoucí vztah s Izraelem a vlastně i na to, kdo má být tím číslem jedna, protože v podstatě Hamás dává najevo, že to je buď, anebo. Buď my, anebo ostatní.
Palestinské frakce podepsaly ‚Pekingskou deklaraci‘. Chtějí po konci války vytvořit prozatímní vládu
Číst článek
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jakoukoliv účast Hamásu v nějaké budoucí vládě vylučuje. Do jaké míry je pravděpodobné, že politické křídlo Hamásu přežije?
Dost bude záviset na tom, jak válka skončí – a to zatím nikdo neví. Podle toho se potom bude sestavovat nějaká vláda. Podle mého názoru to je tak, že se v Číně dohodli, že se dohodnou. To je samozřejmě důležité, ale ještě nejsou tam, kde by potřebovali být.
Pokud se podaří Izraelcům zničit Hamás, což by si ve skutečnosti tajně přáli i lidé z Fatahu a další arabské vlády, tak by samozřejmě situace vypadala jinak, než pokud Hamás nějakým způsobem přežije.
Pak je tady samozřejmě komplikace, že obě hnutí jsou vnitřně značně rozdělená. Za Hamás jedná v Číně představitel exilového křídla, které ale nemá tak zásadní vliv na to, co si myslí a co dělá to křídlo, které je uvnitř Gazy. Útok ze 7. října byl pravděpodobně do značné míry akcí Hamásu z Gazy, nikoli toho exilového.
Něco podobného můžeme říct i o Fatahu, který je generačně rozdělen. Čeká se na to, kdy skončí tím nebo oním způsobem vláda Mahmúda Abbáse a podobně. Dohoda je tedy velice na vodě a faktorů, které ovlivní to, jak bude vypadat, je příliš mnoho.
Netanjahu nechce nejen přímý vliv Hamásu, ale ani přímý vliv palestinské autonomie. Chce nějakou nepolitickou vládu. Nakonec tak stejně bude řešení vypadat tak, že se vlk nažere a koza zůstane celá.
