Hlavní výzvou pro Kamalu Harrisovou bude oslovit pracující třídu, míní americký politolog
Má Kamala Harrisová během pouhých tří měsíců šanci sjednotit Demokratickou stranu a porazit Donalda Trumpa? Na rozdíl od Joea Bidena může oslovit černošské voliče, ale velkou otázkou je, zda se jí podaří získat podporu pracující třídy. Jak dobře ji přijmou bělošští pracující voliči, bude záležet i na tom, kdo bude jejím viceprezidentem, říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál americký politolog Christopher Carman.
Jednaosmdesátiletý Joe Biden v neděli vydal prohlášení, že odstupuje z kandidatury na prezidenta. V posledních týdnech přitom skálopevně tvrdil, že v boji o Bílý dům zůstává a odrážel tak výzvy svých spolustraníků. Co ho nakonec přimělo odstoupit?
Co víme a co věděl i Biden, je to, že v posledních deseti měsících zaostával v průzkumech. Donald Trump se celostátně pohyboval kolem 47 procent, zatímco Biden měl přibližně 44 procent.
Christopher Carman
Christopher Carman je profesor občanských studií na Univerzitě v Glasgow. Předtím působil jako vedoucí katedry politiky a šéf školy sociálních a politických věd na amerických univerzitách ve Strathclyde a v Pittsburghu. Jeho výzkum v USA se zaměřuje na politickou reprezentaci a volby. Publikoval řadu článků v recenzovaných časopisech a je spoluautorem několika knih, které se zabývají politikou, volbami a reprezentací ve Spojených státech.
Výrazný zlom nastal koncem června během televizní debaty s Trumpem, kdy Biden působil zmateně a dezorientovaně. To jen potvrdilo obavy z jeho věku a zdravotního stavu, které měli voliči podle průzkumů už před debatou.
Nyní jsme byli svědky několikatýdenního trápení demokratů nad Bidenovou situací. Biden sám neustále opakoval, že v kampani setrvá. Co se změnilo o víkendu, přesně nevíme.
Víme, že v posledním týdnu trávil hodně času se svou rodinou. Víme také, že dá na názory své manželky Jill Bidenové a svého syna Huntera. Je možné, že to byli právě oni, jejichž názory přispěly k rozhodnutí odstoupit. Co přesně mu řekli, ale nevíme. Až do poslední chvíle o svém rozhodnutí odstoupit nikomu neřekl.
Kromě své rodiny povolal k sobě domů do Rehoboth Beach, kde se poslední týden izoloval kvůli covidu-19, také několik svých poradců, ale i oni se dozvěděli o tom, že odstoupí, až několik minut před jeho oficiálním prohlášením.
Demokraté působili v posledních měsících rozpolceně. Rozdělovala je zejména otázka, zda podpořit Bidenovu kandidaturu, nebo ne. Zvládnou se do listopadových voleb znovu sjednotit?
Na americké standardy jsou tři měsíce velmi krátká doba. Zatímco ve Velké Británii trvá volební kampaň několik týdnů, v USA je to otázka několika let. Pokud by kandidátkou měla být Kamala Harrisová, bude pro stranu jednodušší se sjednotit.
Mohla by totiž převzít stávající kampaňovou organizaci a především využít finanční prostředky, které demokraté na kampaň mají. Mohla by se tak rychle etablovat jako nová kandidátka. Pokud by to měl být někdo jiný, bylo by složitější vytvořit novou kampaňovou organizaci a rychle získat potřebné finanční prostředky.
Tonight, I am proud to have earned the support needed to become our party’s nominee.
— Kamala Harris (@KamalaHarris) July 23, 2024
Over the next few months, I'll be traveling across the country talking to Americans about everything on the line. I fully intend to unite our party and our nation, and defeat Donald Trump. pic.twitter.com/Bsq3N6pMAi
Záleží tedy na tom, kdo bude nominován a jak rychle se strana sjednotí kolem nového kandidáta. Času mají opravdu málo, protože demokratický sjezd se koná 19. srpna. Ještě předtím Demokratická strana oznámila, že plánuje virtuální hlasování delegátů, aby formálně nominovali svého kandidáta. Jsou tedy pod extrémním časovým tlakem.
Pokud zvážíme i jiné kandidáty než jen Kamalu Harrisovou, jaký typ kandidáta by měl šanci porazit Trumpa?
V posledních 24 hodinách velký počet potenciálních kandidátů, kteří by mohli kandidovat, oznámil, že proti Harrisové kandidovat nebudou. Viděli jsme Gavina Newsoma, guvernéra Kalifornie, Joshe Shapira, guvernéra Pensylvánie, Gretchen Whitmerovou, guvernérku Michiganu, a další říkat, že ji v kandidatuře podpoří.
Počet lidí, kteří by mohli usilovat o demokratickou nominaci, značně klesl. Joe Manchin, bývalý senátor za Západní Virginii, uvedl, že opustil Demokratickou stranu, protože se podle něj posunula příliš doleva. V pondělí ráno v USA v rámci dvou rozhovorů uvedl, že přemýšlel o návratu do Demokratické strany kvůli nominaci, ale teď zase řekl, že to neudělá.
6:31
Politoložka: Američtí muslimové byli pro demokraty klíčoví. Tentokrát by nemuseli jít k volbám vůbec
Číst článek
Zdá se tedy, že Kamala Harrisová získává velkou vlnu podpory. Ale je tu i řada těch, kteří ji zatím nepodpořili. Mezi nimi je například Barack Obama a Chuck Schumer, vůdce demokratů v Senátu.
Stále tedy existují někteří velmi prominentní demokraté, kteří svou podporu nevyjádřili a říkají, že se jim líbí myšlenka otevřenějšího sjezdu, tedy nějaké formy konkurence.
Zmínil jste, že Obama Harrisovou zatím nepodpořil. Proč váhá?
Podobně jednal i v roce 2020. Obama si je velmi vědom svého postavení jako bývalého prezidenta. V roce 2020 nepodpořil Bidena v rané fázi primárek, ačkoli byl jeho viceprezidentem.
Myslím, že jedná stejně i nyní. Nechce, aby to vypadalo, že někoho zvýhodňuje. Proto se stáhl a bude hrát roli staršího státníka a sledovat, co vyplyne z průzkumů veřejného mínění. Poté poskytne svou podporu.
Kamala Harrisová je vnímána jako více levicově orientovaná politička než například Joe Biden. Nevyplatilo by se demokratům nominovat středovějšího kandidáta po vzoru labouristů ve Velké Británii, kteří vsadili na neutrálního Keira Starmera?
Nyní je vnímána jako spíše levicově orientovaná, ale pokud se podíváme na většinu jejích politických postojů, není tak progresivní jako třeba Alexandria Ocasio-Cortezová nebo progresivnější křídlo Demokratické strany.
Určitě není na stejné úrovni jako Bernie Sanders a další z krajní levice. Pokud jde o roli státu a mezinárodní roli Ameriky v zahraniční politice, Harrisová je více centristickou než levicovou kandidátkou.
Je zajímavé, že když se v roce 2020 ucházela o prezidentskou nominaci, progresivní část Demokratické strany se jí obávala, protože byla dříve generální prokurátorkou v Kalifornii a prvním guvernérkou San Franciska.
Jejich argument byl, že posílala zločince do vězení a že je příliš mainstreamová, nebo dokonce mírně napravo od středu pro demokraty. Nyní má pověst spíše levicového středu, což souvisí s některými reformními politikami týkajícími se Medicare, které podpořila.
Velkou otázkou je, zda se jí podaří oslovit pracující třídu voličů v klíčových státech. A to je jedna z velkých výzev – jak dobře ji přijmou bělošští pracující voliči v Pittsburghu, Detroitu, Ohiu a dalších klíčových státech, které se označují jako „rezavý pás“ Spojených států.
Což mě přivádí k otázce: má šanci porazit Donalda Trumpa?
Podle průzkumů je na tom o něco lépe než Joe Biden, protože se jí daří oslovovat klíčové demografické skupiny voličů, které Biden ztrácel. Vede si celkem dobře u nebělošských voličů.
Víme, že Biden ztrácel zejména černošské muže a Kamala Harrisová by mohla pomoci získat zpět některé černošské voliče. Dobře působí také na mladé voliče, zejména proto, že v posledních dvou letech strávila hodně času na univerzitních kampusech.
Je sympatická také ženám, nejen proto, že je žena, ale protože během svých univerzitních turné hodně zdůrazňovala otázky reprodukčních práv.
Na druhou stranu, Bidenovi se dařilo oslovovat bílou pracující třídu, mimo jiné proto, že jak sám zdůrazňuje, pochází ze Scrantonu v Pensylvánii, malého dělnického města, a vždy hájil odboráře.
Klíčové teď bude, koho si Kamala Harrisová vybere jako svého kandidáta na viceprezidenta. Lze očekávat, že to pravděpodobně bude bílý muž středního věku ze středozápadu, který jí pomůže spojit se se střední třídou a dělnickými voliči.
Pokud to udělá, má pravděpodobně slušnou šanci, alespoň stejně dobrou jako Biden, ne-li lepší. Lze také očekávat, že v kampani bude aktivnější než Biden. Takže i přesto, že se do hry zapojuje později, bude v kampani voličům blíže, než byl Biden.
Jaké reakce můžeme očekávat vůči Harrisové ze strany Donalda Trumpa? Současná viceprezidentka má na starosti migrační politiku, takže lze očekávat, že kritika bude směřovat tímto směrem. Na co dalšího by se mohl Trump zaměřit?
Můžeme očekávat útoky jak na její politiku, tak osobní útoky. Jak jste zmínila, Harrisová má na starosti migrační politiku, což je zajímavé, protože stejnou oblast přidělil Obama Bidenovi, když byl viceprezidentem.
Můžeme se podívat na důvody, proč to pro Harrisovou nefungovalo dobře. Jedním z problémů bylo, že během prvních dvou let jako viceprezidentka, tedy od roku 2020 do roku 2022, nemohla příliš často opustit Washington, D.C.
Viceprezident má jednu z mála formálních povinností, a to předsedat Senátu a rozhodovat při nerozhodných hlasováních. Od roku 2020 do roku 2022 byl Senát rozdělen rovnoměrně, takže Harrisová dostávala denní brífinky o tom, co se bude projednávat v Senátu a že možná bude muset být přítomna, aby rozhodla.
Nemohla tedy být více než čtyři hodiny od budovy Kapitolu, což znamenalo, že pokud měla řešit migrační otázky na hranicích, nemohla tam cestovat, což pro ni bylo problematické.
26:35
Žantovský: Trump bude při střetu s Harrisovou riskovat, že se projeví jeho hrubější chování k ženám
Číst článek
Takže by mohla být napadena za nedostatek aktivity v oblasti hraničních kontrol. To se stane téměř stoprocentně, protože imigrace je také jedním z Trumpových hlavních témat.
Pravděpodobně na ni budou útočit i kvůli ekonomice, protože Harrisovou budou spojovat s Bidenovou ekonomickou politikou, tzv. „Bidenomics“.
Také na ni budou útočit kvůli mezinárodní politice, protože Trump a jeho viceprezidentský kandidát J. D. Vance jsou spíše izolacionističtí. Fakt, že Harrisová vidí aktivnější roli USA na globální scéně, bude proti ní použit jako zbraň.
Pravděpodobně na ni budou také útočit kvůli návrhům na reformu Medicaid a Medicare, které byly považovány za velmi levicové.
Co se týče osobní úrovně, Trump často předstírá, že nedokáže vyslovit její jméno a pokaždé ho úmyslně komolí. Můžeme očekávat podobné genderové útoky, jaké měl proti Hillary Clintonové v roce 2016. Nebylo by překvapivé, kdybychom viděli i rasové útoky, i když třeba více skryté.
Politici i obyvatelé v Evropě bedlivě sledují, jaký bude přístup nového amerického prezidenta či prezidentky k podpoře Ukrajiny. Co víme o postojích Kamaly Harrisové k této otázce?
Nemá zdaleka tolik zkušeností se zahraniční politikou jako například Joe Biden. To byla jedna z Bidenových uznávaných silných stránek. Vždy se zajímal o zahraniční politiku a byl považován za experta v této oblasti.
‚Pokřivený Biden a skvělý chlap Si Ťin-pching.‘ Trump se na volebním mítinku vrátil k útočné rétorice
Číst článek
Kamala Harrisová absolvovala čtyřleté učení pod vedením Joea Bidena, takže se určitě hodně naučila, ale chybí jí zkušenosti. V roce 2022 a 2023 ji poslali na mnichovskou bezpečnostní konferenci, kde vyjádřila silnou podporu Zelenskému a Ukrajině a uvedla, že USA budou nadále silně podporovat Ukrajinu. Kritizovala Putina za invazi na Ukrajinu, takže lze očekávat, že podobné postoje by měla i jako prezidentka.
To je v kontrastu s Donaldem Trumpem, který je skeptický vůči NATO, a dokonce říkal, že by podpořil Putina, aby „dělal cokoliv zemím, které nedávají dost peněz na obranu“.
Máte pravdu, že je mezi nimi silný kontrast, zejména pokud jde o NATO. Harrisová na bezpečnostní konferenci znovu zdůraznila význam NATO pro mezinárodní bezpečnost.
Trump naopak pravidelně útočí na NATO, zejména na členské státy, které podle něj nepřispívají dvěma procenty nebo více HDP na financování armády.
Trump dříve slíbil a hrozil, že USA z NATO stáhne. Jeho bezpečnostní poradce John Bolton v mnoha rozhovorech uvedl, že Trump byl velmi blízko k tomu, aby USA z NATO skutečně stáhl. A to bylo v době, kdy měl Mika Pence jako viceprezidenta, který zastával starý neokonzervativní názor na silnou mezinárodní angažovanost USA.
S Trumpem a J. D. Vancem jako jeho viceprezidentem a jejich velmi izolacionistickým pohledem bych očekával minimálně skepsi ohledně podpory Ukrajiny či její úplné zastavení.
J. D. Vance prohlásil, že ho upřímně nezajímá, co se děje na Ukrajině a že to není věc Spojených států, které by podle něj neměly plýtvat penězi na podporu cizích zemí a konfliktů. Pokud by tento názor prosazovali, lze si představit, že podpora Ukrajiny by se pod Trumpovou administrativou výrazně snížila.
Co můžeme očekávat od J. D. Vance? Byl by spíše neaktivním viceprezidentem, jako byl Mike Pence, nebo bude prosazovat vlastní politiku?
Řekl bych, že Vance bude mít mnohem větší záběr, než jaký jsme viděli u Mika Pence, ale upřímná odpověď je, že teď přesně nevíme, jaká jeho role bude.
Prezidenti využívali své viceprezidenty různými způsoby. Říkalo se, že nejlepší způsob, jak zmizet v USA, bylo stát se viceprezidentem, protože podle ústavy mají dva úkoly: předsedat Senátu a čekat, až se něco stane prezidentovi, aby museli převzít jeho roli.
Různí prezidenti si vymezili různé role pro své viceprezidenty. Jak jste říkala, Mike Pence stál během Trumpovy administrativy do značné míry stranou. Biden naopak úzce pracoval s Harrisovou stejně jako Obama s Bidenem.
Protože je J. D. Vance ideologicky mnohem více sladěn s Donaldem Trumpem, než byl Mike Pence, můžeme si představit, že by mohl být i bližším poradcem. Víme, že J. D. Vance je považován za dobrého přítele jednoho z Trumpových synů, kteří ho propagovali na pozici viceprezidenta.
Můj odhad je, že uvidíme Vance, jak hraje poměrně výraznou roli, i proto, že by mohl být nástupcem Trumpa v hnutí Make America Great Again, až Trumpovo funkční období skončí.
