Politoložka: Američtí muslimové byli pro demokraty klíčoví. Tentokrát by nemuseli jít k volbám vůbec
Zatím není jasné, zda se prezident USA Joe Biden, který se zotavuje z covidu, sejde s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V uplynulých měsících Spojené státy akcentovaly humanitární pomoc civilistům v Gaze, zároveň ale ujišťovaly Izrael o pokračujícím spojenectví. „Pro Blízký východ bude nesmírně důležité, kdo se stane příštím americkým prezidentem,“ upozorňuje Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Schůzka Joea Bidena a Benjamina Netanjahua měla proběhnout v úterý našeho času, ve středu má Netanjahu navštívit americký Kongres. Jak může Bidenovo odstoupení z kampaně o znovuzvolení prezidentem USA ovlivnit Netanjahuovu návštěvu ve Washingtonu?
Upřímně, v tuto chvíli se asi velké změny nedají očekávat. I když Joe Biden odstoupil z kampaně, stále je americkým prezidentem a bude jím až do ledna příštího roku, kdy bude inaugurován jeho nástupce.
„Pokud by se Donald Trump stal americkým prezidentem podruhé, dá se očekávat, že velmi dobrý vztah k Izraeli bude v americké politice rezonovat i nadále,“ myslí si politoložka Eva Taterová
V tuto chvíli se v americké politice vůči Blízkému východu nedají očekávat velké změny. Ale bude samozřejmě nesmírně důležité, kdo se stane příštím americkým prezidentem. A na to čeká se zatajeným dechem de facto celý svět včetně státníků na Blízkém východě.
Netanjahu coby politický matador se dobře zná i s Donaldem Trumpem. Jaké měli vztahy, když byli oba u moci? Co akcentoval Trump na Blízkém východě?
Je pravda, že oba státníci spolu měli velmi blízký vztah, Trump byl považován za velmi proizraelského prezidenta. Obecně se dá říci, že mezi Izraelem a Spojenými státy americkými existuje už někdy od 60. let zvláštní, nadstandardně dobrý vztah.
Ale přece jenom byly určité rozdíly mezi tím, jak se k otázce Izraele a arabsko-izraelského konfliktu stavěli jednotliví prezidenti.
Co se týká Donalda Trumpa, jak už jsem říkala, měl s Benjaminem Netanjahuem velmi blízké vztahy a podporoval Izrael na různých rovinách. Nejvíce se asi řešilo známé přesunutí americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma v roce 2018. To byl velký krok a velmi veřejně to ukazovalo podporu, kterou administrativa Donalda Trumpa Izraeli poskytovala.
Harrisová strávila přes 10 hodin telefonáty, aby si zajistila podporu. Republikáni už na ni útočí
Číst článek
Dalším velmi důležitým milníkem byly takzvané Abrahámovské dohody z roku 2020 – pod patronátem Spojených států amerických Izrael podepsal mírové smlouvy s některými arabskými státy. Konkrétně se jednalo o Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Súdán a Maroko.
Důležitým hlasem v Trumpově administrativě, který dlouhodobě prosazoval izraelské pozice, byl Jared Kushner, tedy manžel Trumpovy dcery Ivanky, který je židovského původu.
Pokud by se Donald Trump stal americkým prezidentem podruhé, dá se velmi relevantně očekávat, že velmi dobrý vztah k Izraeli bude v americké politice pod jeho vedením rezonovat i nadále.
Stěžejní hlasy
Jak zásadní mohou být v těchto amerických prezidentských volbách hlasy jak amerických Židů, tak muslimů?
Budou určitě stěžejní, protože obě skupiny jsou v rámci Spojených států amerických poměrně početné. Co se týká amerických Židů, jejich počty se odhadují zhruba na 7,5 milionu, amerických muslimů by mělo být zhruba kolem 4,5 milionu.
V tomto kontextu, zejména z pohledu amerických demokratů, bude klíčové, jak se ve volbách budou rozhodovat američtí muslimové. Protože v posledních volbách před čtyřmi roky byli pro Joea Bidena do značné míry klíčoví.
Harrisová má vyšší strop podpory než Biden, říká amerikanista. Demokraty čeká reset kampaně
Číst článek
Jsou to lidé, kteří pravděpodobně nebudou volit Donalda Trumpa, ať už kvůli jeho emigrační politice, tak i kvůli jeho vztahu k Izraeli. Většina amerických muslimů spíše dlouhodobě souzní a soucítí s pozicemi Palestinců.
Ale za určitých okolností by se američtí muslimové mohli rozhodnout, že nemají žádného vhodného kandidáta. Mohli by se rozhodnout nejít k volbám vůbec, což by zejména pro demokraty znamenalo velké oslabení.
Kdy v minulosti ovlivnilo dění na Blízkém východě americkou předvolební kampaň?
To jsou dvě velmi spojené nádoby, protože Blízký východ v současných mezinárodních vztazích, a platilo to i během studené války, je jedním z klíčových regionů. Do určité míry se o něm hovoří jako o bojišti velmocí. Vzájemně se velmi ovlivňuje to, co se děje na Blízkém východě, a to, co se děje ve Spojených státech amerických.
Pokud bych měla dát konkrétní příklad, tak se určitě nabízí události z konce 70. let, kdy na Blízkém východě, konkrétně v Íránu, propukla revoluce, která naprosto změnila geopolitické uspořádání.
Díky ní se dostal k moci stávající režim ajatolláhů, což vedlo k poměrně vážné krizi v americké politice. A došlo k slavné kauze útoku na americkou ambasádu v Teheránu radikálními příslušníky revolučních gard a došlo k zajetí místního diplomatického sboru a dalších pracovníků, kteří byli vězněni více než rok.
To se velmi intenzivně projevilo i v americké předvolební kampani. V té době zrovna končil mandát amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který i na základě toho, že dění v Íránu nebyl schopen zvládnout a nebyl schopen dosáhnout propuštění amerických rukojmích, prohrál volby se svým protikandidátem Ronaldem Reaganem.
