USA chtějí ‚snížit teplotu‘ na Blízkém východě. ‚Pracují minimálně na dvou frontách,‘ popisuje Kalhousová
Spojené státy se snaží „snížit teplotu“ na Blízkém východě, protože se obávají íránského odvetného útoku na Izrael. Při jednání Rady bezpečnosti OSN to řekla americká velvyslankyně u OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. A vyzvala k dokončení dohody o příměří v pásmu Gazy. Napětí na Blízkém východě přitom nepolevuje. Situaci popisuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.
Americká velvyslankyně v Radě bezpečnosti OSN mluvila o snaze snížit teplotu na Blízkém východě. Nakolik se to daří? Je třeba to, že očekávaná reakce Íránu na zabití vůdce Hamásu stále nepřišla, důkazem, že ta snaha má reálný efekt?
Myslím, že ano. Američané bezprostředně po atentátu na Ismáíla Haníju zahájili velmi intenzivní úsilí, aby situace na Blízkém východě neeskalovala v nějakou zásadní celoregionální válku, a pracují minimálně na dvou frontách.
Poslechněte si rozhovor s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově
Jedna je diplomatická, kdy se snaží přes jiné země nabádat Írán, aby to s tou odvetou nepřehnal, aby to nevyprovokovalo Izrael k nějaké masivnější odvetě proti Íránu. A potom samozřejmě také tím, že sama Amerika přesunula značné množství vojenské techniky na Blízký východ, tak tím také Íránu naznačila, že kdyby opravdu mělo dojít k masivní eskalaci, tak Amerika je připravena se do toho zapojit.
Takže myslím, že Američané dělají, co mohou, ale samozřejmě každý ten aktér má své vlastní zájmy, svou vlastní hlavu. Takže i možnosti USA jsou přece jenom omezené.
Americká velvyslankyně v Radě bezpečnosti v této souvislosti mluvila o jednáních o příměří v Gaze. Pokračovat mají ve čtvrtek. Před polednem agentura Reuters přinesla zprávu, že Hamás oznámil, že se jednání nezúčastní. V jakém stadiu jednání jsou a jak pravděpodobné je, že by v dohledné době mohlo dojít k dohodě o příměří v Gaze?
Ta jednání jsou zaseklá už několik týdnů víceméně pořád na těch samých problémech. Hamás tvrdí, že Izrael stále stupňuje své požadavky, takže i když Hamás s něčím již souhlasí, tak v příštím kole Benjamin Netanjahu přijde s něčím dalším, a to už je pro Hamás nepřijatelné.
Po zásahu školy v Gaze zemřelo přes 100 lidí. Podle Izraele se v budově skrývalo velitelství Hamásu
Číst článek
Víme, že Hamásu současná situace do určité míry vyhovuje v tom smyslu, že si od začátku války přál, aby nebyla pouze mezi Hamásem a Izraelem, ale ideálně, aby byl Izrael vystaven několika frontám naráz. A teď jsme tomu relativně blízko, takže možná má Hamás zájem vyčkávat.
Řekla bych, že co je nové pro jednání, která začnou zítra, je to, že Írán tvrdí, že pokud by jednání dopadla dobře, pokud by jednání byla pro Hamás přijatelná, tak je připraven odvolat odvetnou akci proti Izraeli. To si myslím, že je zajímavý prvek. A bude zajímavé vidět, jak na to zareaguje především Izrael.
V té mozaice aktuálních událostí v Izraeli a na Blízkém východě jsme viděli i úterní cestu dvou izraelských ministrů s doprovodem na Chrámovou horu. Znamená to další eskalaci napětí a neukazuje to, že Izrael nebo minimálně část politického vedení Izraele nemá vůli a zájem situaci zklidnit?
To máte naprostou pravdu, protože výstup na Chrámovou horu ze strany dvou ministrů té nejradikálnější politické strany, která v současné koalici je, opravdu nemá vůbec za cíl jakékoliv uklidnění, ale naopak eskalaci. A Ben Gvir, tedy ten nejviditelnější extremista v izraelské vládě, to ví a jedná s vědomím, že to nepřispěje té situaci, naopak to vytvoří obrovský tlak na izraelskou vládu a pravděpodobně to navíc vyvolá reakci na palestinské straně, což se v minulosti stalo.
Jsou to věci, které absolutně nepřispívají té situaci. Ale jak říkám, to je politika těchto extremistických ministrů, kteří si nepřejí uklidnění. Pro Ben Gvira je Chrámová hora do určité míry velké téma, protože tvrdí, že je potřeba status quo změnit a že i Židé by měli mít právo se na tom nejposvátnějším místě pro Židy modlit.
