Německý prezident potvrdil nový volební systém. Hrozilo, že se poslanci nevejdou do parlamentu
Německo narychlo změní svůj volební systém, jinak by po dalším hlasování hrozilo, že se poslanci Bundestagu ani nevejdou do jednacího sálu. Sousední země má totiž desítky let několik zvláštních pravidel, kvůli kterým se parlament „nafukuje“. Volby do Bundestagu by mohla čekat i další změna, a to posun spodní věkové hranice voličů na šestnáct let.
Novela zákona, která má změnit německý volební systém, už prošla parlamentem a ve čtvrtek ji podepsal i prezident Frank-Walter Steinmeier. Některé strany ji ale odmítají a chtějí se dokonce i soudit, a to hlavně bavorská CSU a pak Die Linke, které ze současného systému nejvíce těží.
Popularita Scholzovy vlády klesá, spokojen je s ní každý pátý Němec. Daří se naopak pravicové AfD
Číst článek
Die Linke v posledních volbách nedostala ani pět procent hlasů, které potřebuje. Stačilo ale, aby vyhrála v pouhých třech obvodech a podle pravidel rovnou dostala skoro čtyřicet poslaneckých křesel.
CSU zase vydělává na tom, že Němci mají ve volbách hned dva hlasy, jeden pro místní kandidáty, druhý pro stranu. A bavorská strana dominuje hlavně u toho prvního, takže někde lidé obecně hlasují pro nějakou konkurenci, ale jako poslance za vlastní obvod si vyberou politika z CSU. Takže ve výsledku má tahle strana v Bundestagu poměrně velký počet křesel.
S tím jsou spojené nejen příjmy, ale také vliv na celostátní politiku, takže Die Linke i CSU očekávaly, že prezident Steinmeier vezme jejich obavy na vědomí a zákonu zabrání. Nakonec ho podepsal a prezidentský úřad to nechce nijak dál komentovat ani zdůvodňovat.
Bundestag je už teď největší demokratický parlament na světě, má 736 členů a tolik není třeba ani europoslanců. Jediné, co Bundestagu ještě konkuruje, je čínský komunistický kongres nebo britská Sněmovna lordů, což nejsou vyloženě demokratické skupiny.
Německo nařídilo Rusku uzavřít čtyři generální konzuláty v zemi, Moskvě zbude pouze jeden v Berlíně
Číst článek
Při stávajících poměrech to navíc vypadalo, že po dalších volbách by se počet křesel v Bundestagu ještě zvětšil a v takovém případě by se už ani všichni nevešli do plenárního sálu v hlavní historické budově.
Vláda kancléře Olafa Scholze navrhla, že se vypustí několik pravidel, kvůli kterým se tohle všechno děje. Těm se říká převislé a vyrovnávací mandáty, což je dost složitý způsob, kterým se vyvažuje rozložení stran. Díky tomu pak dostávají i desítky křesel navíc. Tento systém by teď měl skončit a po příštích volbách se Bundestag omezí jen na 630 členů.
Novelu zákona může ještě ovlivnit ústavní soud, ke kterému se určitě obrátí přinejmenším CSU, třeba její šéf klubu Alexandr Dobrindt zákon označuje za volební manipulaci. To, že novelu i přes námitky podepsal prezident, paradoxně pomůže i kritikům, protože teprve jejím uzákoněním se kvůli ní mohou začít soudit.
Šestnáctiletí voliči
Němečtí politici ale řeší ještě jednu věc, kterou by ve volebním systému změnili, rozšíření volebního práva na voliče od šestnácti let. Za nápad se přimlouvá už i prezident Frank-Walter Steinmeier, který to léta jednoznačně odmítal. Nově s ním souhlasí i parlamentní komise pro volební práva.
Německá policie prověřuje ukrajinského vojáka kvůli výbuchu Nord Streamu. Jeho dítěti odebrala DNA
Číst článek
Už teď můžou totiž šestnáctiletí volit ve většině Německa, ale jen v regionálních a komunálních volbách. Příští rok budou navíc po celé zemi moct vyrazit také k těm evropským, také pak může být už jen otázkou času, kdy budou moct volit i v těch do Bundestagu.
Podle spolkového prezidenta je to nutné už jen kvůli demografické křivce, protože jak německá populace stárne, tak mladší generace nemají takové slovo a starší ročníky sílí. Předvolební kampaně se také logicky soustředí na skupiny, kde mohou nabrat nejvíce voličů.
Steinmeier vzkazuje, že se musí začít brát větší ohled na mladé lidi i proto, že se v politice rozhoduje o dlouhodobých plánech, které se jich budou týkat možná víc než současných generací.
Volební právo od šestnácti let obecně schvalují všechny koaliční strany, ale na změna je potřeba zakotvit v ústavě, takže musí vláda počkat na to, jestli se mezi opozičními konzervativci objeví dost spojenců, kteří ji také podpoří.
