Ještě donedávna odepisovaná Die Linke v nedělních německých volbách do spolkového sněmu posílila na 8,8 procenta hlasů a stala se jedním z největších skokanů a vítězů.
Dosavadní kancléř Olaf Scholz dovedl SPD k nejhoršímu výsledku od roku 1887, donedávna ministr financí Christian Lindner pak pravicově liberální FDP vyvedl mimo parlament.
Jedinou berlínskou čtvrtí, kde má Alternativa pro Německo (AfD) šanci uspět, je Lichtenberg. Voliče této části bývalého východního Berlína se ale snaží přesvědčit i menší levicová strana Die Linke.
„Do Německa jsem přijel předloni na Vánoce i s rodinou. V Německu jsme vděční za pomoc, vždyť nikdo nám nic nedlužil,“ říká osmačtyřicetiletý Alexej původem z Charkovské oblasti.
Rok před celoněmeckými volbami čeká neoblíbenou vládu Olafa Scholze těžký test. Jeho sociální demokraty (SPD) i koaliční Zelení a FDP čeká nejspíš v nedělních volbách v Sasku a Durynsku porážka.
Ústavní soud definitivně potvrdil, že část Berlína si musí zopakovat volby do Spolkového sněmu. Hlasování v roce 2021 provázely komplikace a tisíce lidí se tehdy ani nemohli dostat k urnám.
Za rozpadem frakce stojí skupina kolem poslankyně Sahry Wagenknechtové, která teď chystá svůj vlastní projekt. Tím částečně cílí i na voliče Alternativy pro Německo.
Faktor Wagenknechtová. Tohle jméno teď hýbe Německem. Proč? Tato dáma zakládá novou politickou stranu a krajní pravice i levice by z ní měly mít strach.
Bundestag je už teď největší demokratický parlament na světě, má 736 členů a tolik není třeba ani europoslanců. Konkurují mu jedině čínský komunistický kongres nebo britská Sněmovna lordů.
Zavedení Hartz IV představovalo jeden z nejdůležitějších bodů reformy sociálního státu. Pro mnohé členy sociální demokracie ale byla dávka těžko stravitelná a při schvalování vyvolávala silné pnutí.
Mattero Salvini, známý svými protiimigračními názory, přijel do polského Přemyšlu. Od místního starosty dostal tričko s obrázkem Putina. Distancovat se od šéfa Kremlu snaží i Marine Le Penová.
Mezi poražené německých voleb patří i krajně levicová Die Linke, která spadla pod pět procent. V přehledu vítězů a poražených se věnujeme i ambivalentnímu výsledku Zelených či Alternativy pro Německo.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
Německá opoziční strana Levice (Die Linke) nyní podle agentury DPA mluví o případném ustavení parlamentní vyšetřovací komise s cílem zajistit, aby se podobný skandál neopakoval.
Novým premiérem spolkové země Durynsko byl tamním parlamentem zvolen Bodo Ramelow z levicové strany Die Linke, která vzešla z východoněmecké komunistické strany SED. Stalo se to poprvé od roku 1989. V Durynsku tak po 24 letech končí vláda pravicové CDU. Volba durynského zemského předsedy vzbuzuje bouřlivé emoce jak na politické scéně, tak ve společnosti.
Německo je dnes doslova kotlem národů. Každý pátý Němec má kořeny v zahraničí. Vůbec nejpočetnější menšinou je ta turecká. Když naše zpravodajka Klára Stejskalová zjišťovala, koho podporují, našla mezi muslimy i voliče křesťanských demokratů.
Papeže Bendikta XVI. čeká příští týden čtyřdenní návštěva Německa. Hlava římskokatolické církve chce mimo jiné vystoupit také v německém Spolkovém sněmu. Parlamentní Die Linke ovšem plánuje jeho projev bojkotovat. Chystají se také demonstrace v ulicích Berlína.