Stávající arménský premiér Pašinjan zvítězil v předčasných volbách. Většina v parlamentu mu unikla
Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho strana Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů, a chybí jí tedy 0,08 procenta, aby mohla sama sestavit vládu, informovala agentura TASS.
Jeho hlavní soupeř ve volbách, koalice Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana, získala 21,04 procenta hlasů. Kočarjan už ale výsledky voleb, které po sečtení hlasů ze všech 2008 hlasovacích míst zveřejnila v Jerevanu ústřední volební komise, zpochybnil. Účast ve volbách činila 49,4 procenta z 2,6 milionu oprávněných voličů.
Ázerbájdžán vyměnil 15 arménských zajatců za mapu s minami. Mezi zeměmi jde o první podobnou dohodu
Číst článek
„Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy,“ uvedl Pašinjan v komentáři zveřejněném na facebooku.
„Lid nám dal mandát, abychom nastolili diktaturu právního státu, a musíme jej hned uplatnit,“ uvedl podle agentury AFP. Vyzval své stoupence, aby v pondělí večer přišli do centra Jerevanu. „Lid dal naší straně Občanská smlouva mandát, aby spravovala zemi, a mně osobně, abych ji řídil jako předseda vlády,“ dodal.
Arménská aliance exprezidenta Kočarjana podle tiskových agentur označila výsledky za sporné a nebudící důvěru. „Hlavním důvodem nedůvěry jsou stovky signálů z různých volebních místností, což svědčí o systematickém a dříve naplánovaném falšování výsledků voleb. Dokud všechny problematické otázky nebudou objasněny a pochyby vyvráceny, koalice neuzná výsledky voleb,“ zdůraznila v prohlášení.
Politická krize
Nedělní hlasování mělo ukončit politickou krizi, která v zemi propukla po prohrané loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.
Biden uznal genocidu Arménů za první světové války. Turecko se proti tvrzení ohradilo
Číst článek
Průzkumy veřejného mínění před volbami naznačovaly, že strana současného premiéra Nikola Pašinjana i uskupení bývalého prezidenta Roberta Kočarjana mají prakticky vyrovnané šance.
Pašinjan se ocitl pod silným tlakem, aby rezignoval po loňské porážce v konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.
Pašinjan podepsání dohody hájí tím, že to byl jediný krok, jenž zabránil tomu, aby Ázerbájdžán dostal pod kontrolu celou oblast a zemřelo více lidí. V Arménii však vypukly protivládní protesty a opozice od té doby volala po premiérově demisi. V březnu šéf arménské vlády oznámil předčasné volby.
