‚Nereprezentuji Tálibán.‘ Afghánští velvyslanci dva roky po pádu Kábulu řeší, co dál a jak to zaplatit
Afghánistán byl dvacet let v centru pozornosti Západu. Po stažení koaličních vojsk v srpnu před dvěma lety a ovládnutí země Tálibánem se styky s vnějším světem smrskly víceméně na humanitární pomoc. Práce výrazně ubylo i zaměstnancům afghánských ambasád, kteří navíc často s novým režimem ve své zemi nesouhlasí. „Reprezentuji své lidi, svou zemi, nikoliv vládu Tálibánu,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Shahzad Aryobee, který je velvyslancem v Česku.
Potíže s financemi, nezájem Západu a nesouhlas s tím, jakým směrem se ubírá jejich země. To jsou výzvy, se kterými se afghánští diplomaté potýkají nejčastěji.
Pracují na přibližně šesti desítkách velvyslanectví a konzulátech Afghánistánu všude po světě. Většině z nich pořád šéfují lidé, kteří dostali pověření od republikánského režimu, který dnes již neexistuje.
‚Cesta bez cíle.‘ Afghánci opouští zemi ovládanou Tálibánem, stěžují si, že jim spojenci nepomáhají
Číst článek
Také oni před dvěma lety v srpnu s obavami sledovali, jak Kábul, který měl po odchodu koaličních vojáků vydržet měsíce, přešel do rukou islamistického hnutí Tálibán během několika dní.
Noví vládci 40milionové země následně v září 2021 vyhlásili vznik Islámského emirátu Afghánistán. Ten ani po necelých dvou letech žádný jiný stát na světě neuznal.
Odpovědnost velvyslanců
Diplomaté ve své práci ale nepolevují a snaží se i nadále poskytovat servis Afgháncům žijícím v zahraničí. Podmínky pro svou práci nemají ideální. Někteří mají problém vůbec zaplatit chod svých úřadů.
„Momentálně platí, že afghánské ambasády po světě zůstaly a jsou stále formálně vnímány jako ambasády republiky. Ti velvyslanci, kteří předali (pověřovací listiny) před pádem administrativy (Ašrafa) Gháního (prezident Afghánistánu v letech 2014-2021, který zemi před dvěma lety opustil, pozn. red.), jsou stále braní jako řádně akreditovaní velvyslanci republiky,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz ředitel odboru států Asie a Pacifiku na ministerstvu zahraničí Marek Libřický.
Dvacet let v Afghánistánu
Vše začalo 11. září 2001, kdy čtyři letadla unesená členy teroristické organizace Al-Káida narazila do různých cílů v USA: dvě do Světového obchodního centra na Manhattanu, jedno do sídla amerického ministerstva obrany a jedno se po boji na palubě zřítilo do pole v Pensylvánii. Pravděpodobným cílem byl Bílý dům ve Washingtonu.
Spojené státy záhy vyhlásily „globální válku proti terorismu“ a už 7. října zahájily invazi do Afghánistánu, kde vládnoucí Tálibán odmítl vydat strůjce dosud nejsmrtelnějších teroristických útoků Usámu bin Ládina.
Česko se k mezinárodní vojenské koalici připojilo o rok později a v roce 2002 se boty prvních českých vojáků dotkly afghánské půdy (konkrétně šlo o vojenské zdravotníky, později i o příslušníky speciálních sil, pyrotechniky a další). Za dvacet let zemí přezdívanou „hřbitov velmocí“ prošlo více než deset tisíc příslušníků české armády a 14 z nich položilo v boji s terorismem život.
Dvacetileté vojenské angažmá mezinárodní koalice vedené USA v zemi se uzavřelo před dvěma lety v srpnu. O stažení vojsk bylo rozhodnuto ještě za prezidentování Donalda Trumpa, kdy v únoru 2020 došlo k podpisu mezi USA a představiteli Talibanu o odchodu koaličních vojáků. Zástupci afghánské vlády k jednání přizváni nebyli. Nový americký prezident Joe Biden odchod Spojených států potvrdil.
„Afghánská ambasáda v Praze nadále reprezentuje Islámskou republiku Afghánistán. Reprezentuji své lidi, svou zemi, nikoliv vládu Tálibánu,“ řekl serveru bývalý ministr komunikace a informačních technologií Shahzad Aryobee, který je od roku 2019 velvyslancem v Česku.
Stejný postoj mají i někteří jeho další kolegové, které vyzpovídal web Foreign Affairs.
„Když Afghánistán čelí takové katastrofě, musíme jako diplomaté převzít větší odpovědnost. Stále máme možnost pokračovat v boji proti nespravedlnosti, která se v Afghánistánu děje,“ řekl například afghánský velvyslanec v Nizozemsku Homayoon Azizi.
Omezování žen
K naplnění nejčernějších scénářů o kolapsu země po odchodu koaličních sil sice nedošlo, jasnými oběťmi současného režimu jsou ale dívky a ženy.
Přestože Tálibán sliboval, že jeho přístup k nim bude jiný než v letech 1996-2001, kdy byl u moci poprvé, velmi rychle začal omezovat jejich možnost studovat, pracovat nebo třeba jen navštívit posilovnu či kosmetický salon.
To vadí i afghánskému velvyslanci v Česku Aryobeemu, který omezování práv žen veřejně kritizuje na sociálních sítích: „Je to součást mé zodpovědnosti, musíme bojovat a lobbovat za naše lidi a za jejich vzdělání. Vzdělání je součástí života, v islámu ani v naší kultuře nejsou žádná omezení pro vzdělávání žen.“
‚Umrtvené‘ vztahy
Nějakou základní komunikaci se současnou tálibánskou vládou diplomaté přece jen vést musí. I když věcí k řešení je výrazně méně než v předchozích letech. Konec dvacetiletého angažmá Západu znamenal také pokles agendy velvyslanectví a konzulátů.
Podle afghánského velvyslance v Belgii Nazifullaha Salarzaiho, který je akreditovaný také pro Evropskou unii a Severoatlantickou alianci, se objem jeho práce smrsknul na deset procent toho, čím se zabýval dříve.
V Afghánistánu přibývá sebevražd mladých dívek. Situace se zhoršila po uzavření škol pro ženy
Číst článek
Náplň práce tvoří nyní hlavně konzulární služby a řešení humanitární pomoci. „Prodlužujeme pasy, ověřujeme různé dokumenty, rodné listy, oddací listy, potvrzení o dosaženém vzdělání. Někdy organizujeme také různé kulturní události,“ vypočítává Aryobee, jehož pražská ambasáda zároveň obsluhuje Afghánce žijící na Slovensku.
Podle Libřického z ministerstva zahraničí jsou aktuálně česko-afghánské vztahy „umrtvené“.
„Naše politika vůči Afghánistánu byla součástí našeho působení v rámci NATO, nebylo to příliš o klasické bilaterální agendě typu obchod a kultura. To po stažení odpadlo. Hodně peněz tam jde prostřednictvím Evropské unie a mezinárodních organizací. Bilaterálně nemáme jednat moc s kým,“ shrnuje Libřický.
Nejisté střídání velvyslanců
Další problém, který musí velvyslanci či konzulové řešit, jsou finance. Tálibánská vláda sice „republikánské“ diplomaty ze zahraničí nestáhla, ani je ale příliš nepodporuje.
Nejmenovaný afgánský velvyslanec například v lednu 2022 reportérům Rádia Svobodná Evropa popsal, že od Tálibánu nedostal již čtyři měsíce peníze na platy.
Afghánský právník, který pomáhal chytat tálibánce: Chtěli jsme bojovat, jenže pak utekl prezident
Číst článek
„Snížili jsme naše výdaje, pomáhají nám ostatní (afghánské) ambasády, které mají větší příjmy, podporujeme se navzájem. Je to mechanismus, se kterým souhlasí tálibánská vláda. Nechtěli zavřít ambasádu, já také ne, protože je to servis pro lidi. Už to takhle děláme dva roky,“ vysvětlil Aryobee.
Jak dlouho bude ještě Aryobee sloužit v Praze, neví, nemá ho kdo vystřídat. S příjezdem nového velvyslance nominovaného Tálibánem by muselo Česko souhlasit.
„Tři roky, na které jsem byl vyslán, už skončily. Nemůžu opustit ambasádu, jsem jediný společně se dvěma dalšími, kdo se o její chod stará. Není to pro nás dobrý čas, ale budeme se snažit dál přežít a pokračovat v konzulárních službách a schůzkách s vládou, Evropskou unií, dalšími diplomaty a mezinárodními organizacemi,“ nastiňuje své plány.
Výše popsaná situace neplatí ale pro všechny země. Úspěšné „střídání stráží“ už proběhlo na afghánských ambasádách v Rusku, Pákistánu, Číně, Íránu a Turkmenistánu.
