Podle úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí patří Afghánistán k zemím nejhůře postiženým důsledky klimatických změn a je zároveň nejméně schopen na takové události reagovat.
Z Pákistánu je hlášeno 65 mrtvých, z Afghánistánu 70 obětí. Intenzivní srážky, které postihly Pákistán od pátku do pondělí, způsobily bleskové záplavy a zřícení řady domů.
Vládu Tálibánu v Afghánistánu zatím oficiálně neuznala žádná země. Zda jmenování čínského velvyslance v Kábulu znamená krok k uznání, zatím Peking nepotvrdil.
Noví vládci Afghánistánu před dvěma lety vyhlásili vznik Islámského emirátu Afghánistán. Ten dosud žádný jiný stát na světě neuznal. Navíc většinou nestáhli diplomaty vyslané předchozím režimem.
Protest několika desítek žen začal ve středu ráno v hlavním městě a trval až do odpoledních hodin, kdy proti němu zasáhly bezpečnostní složky vodním dělem a střelbou do vzduchu.
Bombový útok letištěm otřásl 26. srpna 2021, když se američtí vojáci pokoušeli pomoci Američanům a Afgháncům uprchnout ze země zmítané chaosem po jejím ovládnutí hnutím Tálibán.
Riziko podvýživy v Afghánistánu hrozí podle odhadů až 20 milionům lidem. Prášky na spaní jsou levnější, než chleba. Deset procent domácností musí živit ženy.
Tálibánci ve státní správě se cítí rozčarovaní z městského života. Ocitli se ve vedoucích pozicích státního aparátu a vzpomínají na dobrodružné časy bojových akcí v afghánských pouštích.
Zákaz práce žen pro afghánské i zahraniční nevládní organizace Tálibán zdůvodnil stížnostmi, podle nichž ženy pracující v nevládních organizacích nedodržují pravidla ohledně pokrývky hlavy.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že krok je dalším otřesným a krutým zásahem do práv afghánských žen a dívek a hluboce politováníhodnou komplikací pro celou zemi.
Ubytovací zařízení je podle médií oblíbené mezi čínskými podnikateli. Peking se již dlouho obává, že by se Afghánistán mohl stát útočištěm ujgurských separatistů z autonomní oblasti Sin-ťiang.
Tři zatčené Afghánky podle organizace Human Rights Watch uvedly, že je Tálibán zadržel společně s jejich rodinami včetně malých dětí. Po propuštění se jim ze země podařilo uprchnout.
Vzdělávací centrum se nachází v západní části Kábulu, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem pro radikální organizaci Islámský stát.
„Byli jsme připravení bojovat. Telefony vyzváněly, ale na druhé straně je nikdo nezvedal. Pak přišla zpráva, že prezident je pryč. Utekl ze země,“ vzpomíná Faheem na poslední hodiny ve své vlasti.
Server iROZHLAS.cz mluvil se čtyřmi Afghánci, kteří se poprvé od loňské evakuace do Česka rozhodli podělit o svůj příběh. Přesídlení jim zachránilo život, jejich příbuzní ale zůstávají v nebezpečí.
Konec dvacetiletého angažmá amerických vojsk a jejich spojenců v Afghánistánu přesně před rokem vystřídala vláda hnutí Tálibán. Co přinesla za změny, analyzuje server iROZHLAS.cz.
Hnutí například zakazuje ženám chodit na veřejnost v oděvu, který je zcela nezakrývá, zakazuje jim letecky cestovat bez doprovodu muže nebo navštěvovat školy po šesté třídě.
Podle radikálního islamistického hnutí je tento způsob zahalování „tradiční a uctivý“, informuje agentura AFP. Tálibán převzal moc v zemi po odchodu západních vojsk loni v srpnu 2021.
„Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu,“ popisuje Afghánka. Za prodej ledviny dostala asi 30 tisíc korun, zotavování ale neprobíhá dobře. Na rodinu proto nemá kdo vydělávat.
Při následném vyšetřování okolností okolo dronového útoku americké vzdušné síly nezjistily žádné porušení zákona ani válečného práva. Nikdo nebyl nakonec shledán za incident zodpovědným.