Dvouměsíčního Suhajla Ahmadího podal jeho otec v polovině srpna přes plot letiště jednomu z amerických vojáků, kteří zajišťovali bezpečnost evakuační operace.
Praha/Kábul||Lenka Kabrhelová, Pavel Vondra, Zuzana Kubištová|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Ve Vinohradské 12 se ohlížíme za hlavními tématy roku 2021. Svědectví dvou Afghánců, kteří se s námi spojili během vyhrocených srpnových dnů, připomínají dramatické dopady stažení koaličních vojsk.
Mluvčí Tálibánu Bilal Karimi oznámil, že hnutí zruší ministerstva pro mír a pro záležitosti parlamentu a taky obě nezávislé volební komise. V současném Afghánistánu prý nemají význam.
„Uvědomíte si tu obrovskou nejistotu lidí ze změny režimu a z toho, co bude dál – jak bude režim postupovat v oblasti vzdělávání nebo lidských práv,“ říká Jan Šindelář z organizace Člověk v tísni.
Mezinárodní organizace pro lidská práva již dříve uvedly, že od nástupu Tálibánu k moci byly v Afghánistánu zavražděny nebo beze stopy zmizely desítky členů bývalých afghánských bezpečnostních sil.
Revizní posudek potvrdil závěry listopadové zprávy generálporučíka Samiho Saida, že se jednalo o tragický omyl, ze které nelze vyvodit osobní zodpovědnost vojáků, uvedla agentura Reuters.
„V Afghánistánu zůstali další mé tři děti, dva synové a dcera. Bojím se o jejich bezpečnost, takže se je snažíme dostat sem do Česka,“ říká jedna z Afghánek.
Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Tálibán zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je.
„Měli jsme agenty v každé organizaci a oddělení. Měli jsme své lidi v kanceláři, kde dnes pracuji,“ chlubí se vysoce postavený vůdce Tálibánu, který dříve řídil útoky Tálibánu v hlavním městě.
Příchod bradatých bojovníků Tálibánu do Kábulu provázely úvahy, jak se k islamistické vládě postaví velmoci. Tři měsíce poté Afghánistán čelí jiné, zcela akutní hrozbě, kterou je nedostatek potravy.
IS-Chorásán, nejnásilnější ze všech džihádistických militantních skupin v Afghánistánu, nyní nabírá na síle. V těžké pozici se ocitá nejen Tálibán, ale také Západ. Obavy z Islámského státu tam sílí.
Do nemocnice pak údajně pronikli bojovníci teroristické skupiny Islámský stát (IS), kteří se zde střetli s bezpečnostními složkami tálibů. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Lidé jsou smutní, Tálibán vzal lidem svobodu a demokracii, říká v rozhovoru pro Radio Prague International Afghánka Zakia. Ceny rostou, lidem nikdo neplatí a nemají peníze, dodává.
Podle britského deníku Financial Times chce Evropská unie do měsíce znovuotevřít diplomatické zastoupení v Afghánistánu. Cílem by mělo být prohloubit komunikaci s vládou islamistického hnutí Tálibán.
„Jestli bude život pořád tak hrozný jako teď, zabiju sebe i své děti,“ říká pro americký deník Afghánka, které hrozí, že kvůli nesplacení dluhu přijde o svou tříletou dceru.
Podle mluvčího se společnost musela vypořádat s náhlými změnami, kdy byly na poslední chvíli upravované regulace či povolení k letu. Tálibán také nařídil snížit cen letenek na úroveň před pádem vlády.
V roce 2008 musel vojenský vrtulník s tehdejším senátorem Joem Bidenem přistát v afghánském údolí kvůli vánici. I díky pomoci Amána Chalílího se američtí zákonodárci nakonec dostali do bezpečí.
„Budeme tlačit na to, aby Tálibové respektovali práva všech Afghánců, včetně žen a dívek, a vytvořili inkluzivní vládu se silnou podporou,“ řekl k nadcházejícím jednáním mluvčí americké diplomacie.
„To se děje jen nám, Hazárům... Žijeme tu po generace. Žili jsme tu i v 90. letech a žádní představitelé Tálibánu nás nikdy nenutili, abychom opustili své domovy,“ říká kmenový starší.
Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, uvedl, že při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.