Novináři v Afghánistánu zažívají těžké časy. Čelí mediálním regulacím, věznění i aktům násilí
Situace pro afghánská média a novináře se po ovládnutí země Tálibáném zhoršila. Podle informací organizace za lidská práva Human Rights Watch (HRW) zadržel Tálibán od obsazení Kábulu 15. srpna nejméně 32 novinářů. Informuje o tom server německé veřejnoprávní televize Deutsche Welle.
Velké množství novinářů zemi opustilo. Ti, co zůstali, jsou podle informací HRW vystaveni nejen velkým mediálním regulacím, které zamezují psát kriticky o Tálibánu, ale v některých případech i násilí a trestům vězení.
Tálibán vyhání menšinové Hazáry na ulici, na odchod mají jen pár dnů. Domy pak dostávají ‚věrní‘ radikálů
Číst článek
Dva z novinářů kábulských novin Etilaatroz byli údajně zbiti. Jeden z nich tolik, že upadl do bezvědomí. V jiných případech byli novináři zadrženi.
„Koncem září byl jeden z našich kolegů zadržen na osm dní před tím, než byl díky velké snaze novinářské komunity propuštěn.“ řekl DW žurnalista z východní afghánské provincie Nangarhár. „Tálibán obvinil novináře z toho, že měl vazby na Islámský stát, což nebyla pravda,“ vysvětlil.
Taková zadržení nejsou novou věcí. K podobným incidentům docházelo už dříve za dnes už svržené vlády prezidenta Ashrafa Gháního. Nyní za vlády Tálibánu je ale situace mnohem horší.
Provincie od provincie
Nová tálibánská vláda ještě nezavedla celoplošná pravidla, takže se situace liší od místa k místu, nejen pro novináře, ale i obecně. A problémy nehlásí novináři jen ze strany Tálibánu.
Se skupinou afghánských pilotů uvízla v Tádžikistánu i těhotná žena. Úřady ji nechtějí pustit do nemocnice
Číst článek
„Přestěhoval jsem se na čas do Kábulu, protože v Nangarháru je velké množství výbuchů a vražd,“ říká novinář z východní provincie Nangarhár. Muž mluvil o sérii menších útoků, za kterými stál takzvaný Islámský stát, který je v provincii aktivní už několik let. Žurnalista dodává, že nebyl přímo ohrožen, ale že novináři by se mohli stát cílem útoků.
„Nedostal jsem žádné přímě výhrůžky, ale situace je nebezpečná. Pokud bych například napsal zprávu o tom, že nemám rád Tálibán, dostal bych se do potíží, protože mě lokální Tálibán zná a ví, kde bydlím,“ potvrzuje jiný novinář ze severovýchodní provincie Badachšán. Zveřejnit jméno žurnalisté z obav o sebe a své blízké nechtějí.
Jiní přímé výhrůžky už dostali. Například novinář z provincie Kúnar. „K domu mého otce přišli ozbrojení muži a řekl, že prý se mnou mají nevyřízené účty, protože jsem občas pracoval se zahraničními novináři. Obvinili mě z anti-džihádistické propagandy,“ Od té doby se muž pokouší ukrýt.
USA porušují mezinárodní právo, kritizuje Tálibán přelety dronů. Požaduje jejich zastavení
Číst článek
Žádné novinářky na kamerách
V již zmíněné provincii Badachšán byli lokální mediální organizace nepřímo donuceny zavřít. „Když Tálibán ovládl Faizabad (hlavní město provincie Badachšán, pozn. red.), tak řekli, že novinářky nesmějí vystupovat před kameru,“ říká novinářka z Badachšánu.
„Dovolili by ženám pokračovat v práci rozhlasové reportérky, ale pouze v případě, že by všichni zaměstnanci byly ženy. To je ale v praxi nemožné, protože někteří z technického personálu naší stanice jsou muži. Takže nás donutili zavřít,“ dodává žena.
Podle novinářky nezbyla v Badachšánu žádná svobodná média a ta, která zůstala, pouze opakují nařízení Tálibánu. „V takovém případě je lepší nepracovat vůbec,“ shrnuje žena situaci.
Novinář z Badachšánu citovaný výše také popsal, že některé mediální organizace neskončily přímo kvůli Tálibánu, ale protože byly závislé na dotování ze zahraničí. Finance ale pozastavil Tálibán, který potom, co zemi ovládl, zastavil i velké množství programů pomoci.
