Islámský stát se stává sílící hrozbou pro Tálibán i Západ. Rekruty nabírá také mezi afghánskými vojáky
Převzetí moci Tálibánem mělo afghánskému lidu zajistit konec války a nastolit mír. Během srpnového nástupu k moci to alespoň tvrdili vůdci tohoto radikálního hnutí. Zkušenosti posledních tří měsíců ukazují, že ke klidu zbraní má Afghánistán ještě daleko. Intenzita útoků páchaných radikály Islámského státu se stále stupňuje, posilování teroristické organizace ohrožuje ale také bezpečnost Západu.
„K sebevražednému útoku došlo, zrovna když jsem přecházel křižovatku. Jako obyvatel Afghánistánu už jsem z válčení, sebevražd a výbuchů unavený. Jak dlouho ještě budeme muset snášet tohle utrpení?“ stěžuje si v rozhovoru pro agenturu AFP Sajíd Ahad, jeden ze svědků úterního útoku na vojenskou nemocnici v hlavním městě Kábulu.
Co je IS-Chorásán a jaké má vztahy s Tálibánem? Pět otázek kolem ‚nejbrutálnější‘ skupiny Afghánistánu
Číst článek
Před vchodem do nemocnice se nejprve odpálil sebevražedný atentátník na motocyklu, zavládl zmatek a dalším ozbrojencům se podařilo vpadnout dovnitř, kde zahájili střelbu. Řádění radikálů nepřežilo nejméně 25 lidí včetně vysoce postaveného vojenského velitele Tálibánu Hamdulláha Muchlise, další padesátka lidí utrpěla zranění.
Stejně jako v případě srpnového útoku na kábulské letiště, při kterém zemřelo nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků, se k odpovědnosti přihlásil takzvaný Islámský stát. Přesněji řečeno odnož této teroristické organizace v Afghánistánu, Islámský stát-Chorásán, který je britskou televizí BBC označován za „nejextrémnější a nejnásilnější ze všech džihádistických militantních skupin v Afghánistánu“.
Kromě příslušníků Tálibánu, které Islámský stát-Chorásán považuje za odpadlíky islámu, se jeho stoupenci v minulých letech zaměřovali hlavně na západní jednotky v Afghánistánu, brutální útoky ale páchali také v dívčích školách, nemocnicích nebo porodnicích, kde obrátili zbraň i proti těhotným ženám. Obávaní teroristé nyní získávají v Afghánistánu na síle.
‚Stojíme uprostřed pouště a nevidíme nic.‘ Afghánka o životě pod vládou Tálibánu a své cestě do Česka
Číst článek
Poukazuje na to i deník The New York Times (NYT). Odkazuje se mimo jiné na analýzu projektu ExTrac, který sleduje působení teroristických skupin a islámských radikálů nejen na území Afghánistánu. Jeho nedávná studie ukazuje, že jen mezi 18. zářím a 28. říjnem Islámský stát provedl na afghánském území nejméně 54 útoků, včetně sebevražedných atentátů nebo útoků na kontrolní stanoviště Tálibánu. ExTrac přitom dochází k závěru, že se aktivita IS-Chorásán výrazně zvýšila.
Vůdčí představitelé Tálibánu, kteří se po nástupu k moci snaží vystupovat jako odpovědní lídři schopní ochránit bezpečnost afghánského obyvatelstva, se tak ocitají ve velmi těžké pozici. Armáda Tálibánu je totiž cvičená k „partyzánské“ válce, jakou proti němu vede Islámský stát, a ne k ochraně civilistů v přeplněných afghánských městech.
„Tálibán si zvykl bojovat jako povstalecká skupina, která v boji proti afghánským a americkým silám využívala škálu nejrůznějších asymetrických útoků. Zdá se ale, že vůbec nepřemýšlel o tom, že se tato rovnice změní a sám začne bojovat proti povstalcům – přesně takovou roli nyní hraje v boji proti Islámskému státu,“ cituje NYT odborníka na terorismus Colina P. Clarkeho z poradenské bezpečnostní firmy Soufan Group.
Islámský stát sílí
Podle části odborné veřejnosti se afghánská odnož Islámského státu zformovala v roce 2015, někteří experti ale vznik IS-Chorásán datují už do roku 2014. BBC uvádí, že v době svého největšího rozmachu skupina čítala na 3000 bojovníků, při střetech s Tálibánem a afghánskými či západními bezpečnostními silami ale utrpěla značné ztráty.
Jak nicméně píše americký deník The Wall Street Jorunal (WSJ), v posledních týdnech začíná nabírat nové síly. Na stranu Islámského státu se přidávají mimo jiné i bývalí afghánští vojáci a elitní zpravodajci, kteří v minulosti prošli tréninkem amerických sil. Po nástupu Tálibánu ale dostali strach z odplaty a začali se před novými vládci Afghánistánu skrývat, kromě toho navíc zůstali bez výplat, proto se jich k islamistům přidává stále víc.
Dostali se do dluhů, neschopnost platit je nutí prodat vlastní dítě. Chudoba vede k tragédiím Afghánců
Číst článek
Počet přeběhlíků zatím sice není nijak závratný, podle představitelů Tálibánu či bývalých pracovníků afghánských bezpečnostních složek ale jejich počet neustále roste. Noví rekruti navíc Islámskému státu přinášejí cenné znalosti, ať už v oblasti shromažďování zpravodajských informací, nebo válečných technik. IS-Chorásán tak získává důležité karty, které mu boj proti Tálibánu výrazně zlehčují.
„V některých regionech se Islámský stát stal (pro bývalé členy afghánské armády, kteří zůstali opuštění) velmi atraktivním,“ tvrdí bývalý šéf afghánské špionážní agentury Rahmatulláh Nabíl, který zemi opustil krátce před převzetím moci Tálibánem. „Kdyby v Afghánistánu existovala nějaká forma odporu, přidali by se k boji. Islámský stát je ale prozatím jedinou další ozbrojenou skupinou,“ dodává pro deník The Wall Street Jorunal.
Jak navíc poukazují někteří afghánští činitelé, situaci nepomáhá ani zoufalá ekonomická situace, ve které se Afghánistán nachází.
Od nástupu Tálibánu k moci se Afghánistán propadá do stále silnější krize. Obyvatelé Afghánistánu se tak dostávají do stále větší chudoby a nemají dost prostředků ani na zajištění základních potravin, které navíc prudce zdražily.
„Pokud je ekonomika ve špatné kondici, lidé udělají to, co musí udělat, aby se z toho dostali,“ tvrdí bývalý zaměstnanec afghánské vlády Faraidun Momanda, podle kterého je současná krize klíčovou hnací silou pro nové rekruty.
Za hlavní důvod, proč Islámský stát sílí, to považuje také vysoce postavený člen Tálibánu Maulaví Zubajr. „V současné době čelíme mnoha problémům. Pokud bychom se všech našich ekonomických a administrativních potíží zbavili, Islámský stát do 15 dnů zmizí z celého Afghánistánu,“ tvrdí tálibánský lídr.
Obavy cítí Tálibán i Západ
Posilování Islámského státu nicméně nepředstavuje problém jen pro samotný Tálibán, kterému tato teroristická organizace podkopává snahu o udržení bezpečnosti v Afghánistánu. Jsou to také západní země, které mají ze vzkříšení Islámského státu silné obavy.
Lidé z Tálibánu jsou nekompetentní a nezkušení. Jednání jsou o to složitější, říká Kocian z Člověka v tísni
Číst článek
Jak velký problém může IS-Chorásán pro západní země představovat, naznačuje i nedávné prohlášení náměstka amerického ministerstva obrany Colina Kahla. Americké tajné služby se podle něj domnívají, že odnož této teroristické organizace v Afghánistánu má v úmyslu zaútočit na Spojené státy a bude toho schopná možná už za šest měsíců.
Právě této hrozby také Tálibán využívá i na mezinárodní scéně, kde usiluje o uznání vlády a získání finanční pomoci. Podle listu The New York Times nyní vsází na tuto vyjednávací kartu a připomíná ostatním zemím, že Islámský stát představuje hrozbu i pro ně.
Hrozbu se na druhé straně snaží zlehčovat například šéf rozvědky Tálibánu v provincii Nangarhár známý jako „doktor Bašír“. Podle něj má totiž Tálibán něco, co předchozí vláda a Američané neměli – širokou podporu afghánského obyvatelstva.
Postavila se Tálibánu a podle médií měla být v zajetí či mrtvá. Odvážná politička ale prchla do USA
Číst článek
Jak ale píše The New York Times s odkazem na bezpečnostní analytiky, tato podpora může v dohledné době slábnout. V Afghánistánu totiž zesilují obavy, že Tálibán bude hrozbu Islámského státu využívat jako záminku ke státem páchanému násilí na určitých částech populace, jako jsou například zaměstnanci bývalé vlády.
Členové Tálibánu přitom dávají už teď najevo, že s lidmi z Islámského státu nebudou jednat v rukavičkách.
Na často velmi brutální zacházení minulý týden upozornila také britská televize BBC, podle které se na předměstí východoafghánského města Dželálábád nyní pravidelně objevují vyhozená těla mrtvých mužů. Někteří byli zastřeleni, jiní oběšeni, dalším někdo sťal hlavu. Mnozí z nich přitom mají v kapse ručně psané vzkazy, které je obviňují z členství v IS-Chorásán. K odpovědnosti za tyto hrůzné vraždy se nikdo nehlásí, všeobecně se ale předpokládá, že je za ně odpovědný právě Tálibán.
Co dopadené členy Islámského státu čeká, pro americký deník potvrzuje i jeden z velitelů Tálibánu Abdulláh Ghorzang. „Pro každého zločince tu máme soudy, pro IS-Chorásán ale žádný soud není. Ať už budou zatčeni kdekoliv, čeká je smrt,“ cituje jej deník The New York Times.