Čekají na bydlení a hledají si práci. Většina evakuovaných Afghánců plánuje zůstat v Česku
Jsou to dva měsíce, co česká armáda evakuovala z Kábulu vedle Čechů i 169 Afghánců – zaměstnanců a spolupracovníků české ambasády a vojenské mise. Několik z nich už mělo v Česku vyřízenou nějakou formu pobytu, naprostá většina zažádala o udělení mezinárodní ochrany. Všichni z těch, kteří už rozhodnutí obdrželi, azyl získali. Někteří na verdikt ale stále čekají.
Převážná většina Afghánců v Česku zatím zůstává. Z těch, co už rozhodnutí mají, získali status azylanta všichni. Nicméně 21 z nich se podle ministerstva vnitra rozhodlo usadit se v jiné zemi.
V Česku chce zůstat 152 Afghánců, které přivezly evakuační lety. Nyní probíhají přijímací procedury
Číst článek
„Jde především o sloučení rodin, protože jak evakuace probíhala dost zběsile, tak část rodin byla evakuována do sousedních zemí, například do Německa,“ řekla Radiožurnálu předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková.
Překvapený z toho, jak málo Afghánců odchází do zahraničí, je i ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Těsně po příletu totiž prý někteří uvažovali i o zemích jako USA, Kanada, Švédsko, Nizozemsko, kde mají část rodiny.
Získat azyl v jedné zemi a následný přesun jinam je přitom zcela legální postup. Lidé s mezinárodní ochranou mají v té chvíli stejná práva jako občané EU.
„Po udělení mezinárodní ochrany má cizinec možnost ze země vycestovat, a za předpokladu splnění imigračních podmínek cílové země tam pak i může začít žít,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Stejně jako čeští občané, i lidé s azylem tak mohou pobývat v kterékoli jiné zemi Evropské unie až 90 dnů.
Integrace do společnosti
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová ale upozorňuje, že v další zemi je už cizinec brán jako člověk z jiné země EU – přichází tedy o výhody nebo podporu, na které má azylant nárok.
Když nepřijmeme prověřené Afghánce legálně, přijdou sem ti neprověření ilegálně, předpokládá Rozumek
Číst článek
„Podporu integrační, kterou po udělení mezinárodní ochrany nabízí v České republice v rámci Státního integračního programu. V každé zemi EU je s tím spojena nějaká podpora, tak tu už tam čerpat v té další zemi obvykle nemůže,“ varuje Faltová.
Afghánci, kteří se rozhodli zůstat, se postupně přesouvají ze střediska pro žadatele o azyl a vstupují do Státního integračního programu. První rodina se již přestěhovala do bytu v Praze. Většina ostatních zatím zůstává ve střediscích ministerstva vnitra v Kostelci nad Orlicí, Havířově a v Zastávce u Brna. Někteří si už sepsali životopisy a hledají si práci.
„S nabídkou pracovní pozice zatím přišli čtyři zaměstnavatelé. Zatím nedošlo k plně uspokojivému spárování těchto dvou stran s jedinou výjimkou, a tou je jedna nezisková organizace v roli zaměstnavatele, ač krátkodobého,“ popisuje mluvčí Správy uprchlických zařízení Jan Piroch.
S hledáním práce, ubytování, se zapsáním dětí do školek a škol i do kurzů češtiny má azylantům pomoci právě Státní integrační program. Ten trvá rok a je dobrovolný.
