Poradce Podoljak: Jednání o míru už není možné. Nejde o Ukrajinu a Rusko, ale o budoucnost nás všech

Zatímco se Ukrajina snaží zbrzdit první kroky očekávané ruské ofenzívy na východě země, v některých diplomatických kruzích opět sílí výzvy k zahájení mírových rozhovorů. Švýcarsko chce v červnu uspořádat mezinárodní summit, který se pokusí vytyčit cestu k míru. Hlavní západní stoupenci Ukrajiny ale nevidí žádný důvod k zahájení rozhovorů s Vladimirem Putinem, který se neohlíží na mezinárodní normy, píše evropská mutace serveru Politico.

Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mychajlo Podoljak

Podle ukrajinských představitelů jsou jednání pro Putina jen další válečnou zbraní, kterou používá k odvádění pozornosti, získání času k manévrování a k tomu, aby obelstil naivní lidi | Zdroj: Profimedia

Rusko na jednání pozváno nebylo, Čína varovala, že bez něj nebude jednat ani ona. Podobné rozhovory proběhly už v roce 2022, ale zkrachovaly po odhalení ruských válečných zločinů v ukrajinské Buči a Irpini.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před dvěma týdny Západu vyčetl, že tehdejší jednání mohlo být základem nových rozhovorů. Podle něj by ale musela odrážet „novou realitu“, tedy nedávné ruské vojenské úspěchy. I Putin nedávno řekl, že by rozhovory z roku 2022 mohly být výchozím bodem nového jednání.

Návrh dohody je mrtvý

Sedmnácti stránkový návrh z roku 2022 se v posledních dnech stal předmětem značného zájmu akademiků i médií. Vznikl v době, kdy byla Ukrajina v nevýhodě. Její vojenské vyhlídky byly nejisté a byly tu i pochyby, jestli se dokáže udržet. Kyjev si také nebyl jistý, jestli mu západní spojenci budou poskytovat podporu a v jakém rozsahu.

Zásadním bodem tehdejšího návrhu bylo, že Ukrajina nevstoupí do NATO, bude „trvale neutrálním státem a nevstoupí do žádných vojenských bloků“. Navíc měla výrazně omezit armádu a ponechat Krym Rusku. Zároveň ale „směla“ dál usilovat o členství v Evropské unii.

„Rusko doopravdy jednat nechce, chce pouze ukrajinskou kapitulaci. “

Územní otázky měli projednat Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj – včetně dlouhodobé budoucnosti Krymu a statusu okupovaného Donbasu. Ke schůzce už ale nikdy nedošlo.

Dohodu měly ručit: Spojené státy, Velká Británie, Francie a i Rusko. Všichni pak měli převzít i odpovědnost za ochranu neutrality Ukrajiny, pokud by byla dohoda porušena.

Americký deník The Wall Street Journal označil návrh z roku 2022 za „Putinovy represivní podmínky míru“, podle kterých se měla Ukrajina stát „vykastrovaným státem“. Totéž si myslí i ukrajinští představitelé, kteří s novináři serveru v poslední době mluvili.

„Ukrajinci by jednali hned, kdyby byl agresor souhlasil se spravedlivým mírem, ne s jeho ruskou verzí.“

Ukrajina tehdy vyjednávala z pozice extrémní slabosti a západní mocnosti si nebyly jisté, jak moc ji mají podporovat, říká jeden z tehdejších vyjednavačů a bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Rusové žádnou dohodu nedodrží?

Především ale všichni účastníci pochybovali o upřímnosti Kremlu – například vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, nebo jeho poradce Mychajlo Podoljak.

Říkali jsme si, že Rusové možná dohodu podepíší, ale jestli ji dodrží, je jiná věc,“ vysvětluje Reznikov. Připomněl takzvané Budapešťské memorandum z roku 1994, ve kterém Rusko písemně uznalo hranice a suverenitu Ukrajiny výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní. Jak to dopadlo, to všichni víme.

Musíme se připravit na to, že Rusko nebude mírovým partnerem, míní Pavel. Říká, že Moskva je ‚ničivá síla‘

Číst článek

Jermak teď serveru Politico zdůrazňuje, že Rusko doopravdy jednat nechce, protože si přeje pouze ukrajinskou kapitulaci. Podle něj by Ukrajinci jednali hned, kdyby byl agresor skutečně ochotný souhlasit se spravedlivým mírem, ne s jeho ruskou verzí. I Jermak se obává, že Moskva by se ze svých závazků vykroutila a dohodu by nesplnila.

Podle ukrajinských představitelů jsou jednání pro Putina jen další válečnou zbraní, kterou používá k odvádění pozornosti, získání času k manévrování a k tomu, aby obelstil naivní lidi.

Přesně tak to bylo v letech 2014 až 2017, kdy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry „jednali“ o Sýrii. Rozhovory Moskvě umožnily zachránit syrského prezidenta Bašára Asada před porážkou a přimět amerického prezidenta Baracka Obamu, aby nesplnil vlastní pohrůžku odplaty, když bude Damašek používat chemické zbraně.

Rusko tvrdí, že v Charkovské oblasti obsadilo pět vesnic u hranic

Číst článek

Podle Podoljaka se Ukrajinci z jednání v roce 2022 poučili, že „Rusko má zájem na vleklé válce“, protože ta Západ časem unaví. Dnes už ale válka nemá žádné kompromisní řešení.

„Dostali jsme se do bodu, kdy už vyjednávat nemůžeme, protože válka není o území Ukrajiny, ale o pravidlech, podle kterých budete žít vy, my i Rusko. Jestli Moskva neprohraje, budou pravidla jiná a dominantními formami zahraniční politiky bude autokracie a násilí. Když prohraje, budeme mít šanci znovu vybudovat globální systém politických a bezpečnostních vztahů,“ cituje závěrem server Podoljaka.

Víc najdete v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách výše.

Gita Zbavitelová, tpa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme