Odstranění sovětských pomníků jako rehabilitace nacismu? Rusko vydalo zatykač na 177 politiků z EU
Estonská premiérka Kaja Kallasová, starosta polského Malborku Marek Charzewski nebo poslanec českého parlamentu Ondřej Kolář (TOP 09). Tyto a další politiky spojuje, že na ně ruské ministerstvo vnitra vydalo zatykač. Vyplývá to z materiálu ruského nezávislého serveru Mediazona, jehož novináři analyzovali databázi ministerstva. Za poslední tři měsíce se zde objevilo přes 9000 nových jmen a z nich skoro 200 patří evropským politikům.
Na podzim roku 2020 Alexandr Bastrykin, šéf Vyšetřovacího výboru, ruské obdoby americké FBI, nechal zřídit nové oddělení pro „denacifikaci“. Mělo vyšetřovat případy „rehabilitace nacismu“ a „zkreslování historie“.
Podle jeho rozhovoru pro státní agenturu RIA Novosti prohlásil, že jde o vynucený krok v podmínkách informační války a při pokusech rehabilitovat nacismus jak uvnitř naší země, tak i ze zahraničí.
Impuls práci tohoto oddělení dodalo vypuknutí plnohodnotné agrese proti Ukrajině v únoru 2022. Tehdy se začaly objevovat stovky zatykačů na cizí občany, kteří jen těžko někdy navštíví Rusko.
Jsou mezi nimi ukrajinští vojáci, včetně generálů, občané třetích zemí, kteří bojují v ukrajinské Mezinárodní legii a také evropští politici, kteří „rehabilitují nacismus“ tím, že nechají odstraňovat sovětské pomníky.
Lotyšští poslanci
V květnu 2022 Vyšetřovací výbor oznámil, že začíná na popud svého šéfa Alexandra Bastrykina zkoumat, zda poslanci lotyšského parlamentu neporušili ruský zákon, když hlasovali pro ukončení smlouvy s Ruskem o vzájemné ochraně vojenských památníků a pohřebišť.
Rusko neuznává zatykač na dva velitele. Rozhodnutím z Haagu se neřídíme, oznámil Peskov
Číst článek
Díky tomuto kroku lotyšské úřady mohly podobné památníky přesunovat, včetně mohutného sousoší rudoarmějců v rižském parku Vítězství.
Nikoliv překvapivě ruští vyšetřovatelé usoudili, že došlo k trestnému činu a na poslance lotyšského Sejmu vydali zatykače. Pravda, zpočátku jen na 59 z 68 poslanců, kteří hlasovali pro ukončení platnosti smlouvy. Teprve počátkem května se na seznamu objevilo dalších šest jmen.
V Litvě se na ruských seznam hledaných osob dostali členové městských rad ve Vilniusu a Klaipedě, nově také představitelé měst Palanga a Panevěžys. Ve všech těchto městech došlo v roce 2022 k demontáži sovětských památníků.
Maďarsko by Putina kvůli zatykači nezadrželo. Neumožňují to naše zákony, tvrdí Orbánova kancelář
Číst článek
V polské části seznamu přibyl starosta Malborku Marek Charzewski, bývalý starosta města Brzeg Jerzy Wrębiak, stejně jako města Prószków (Krzysztof Cebula), Siedlec (Jacek Kolesiński) a Sobótka (Mirosław Jarosz). I zde úřady nařídily odstranění sovětských monumentů.
V Česku zase ruští vyšetřovatelé vydali zatykače na prakticky kompletní vedení radnice Prahy 6 z roku 2019, kdy se rozhodovalo o odstranění památníku maršála Koněva z ulice Jugoslávských partyzánů. Včetně tehdejšího starosty a dnes poslance parlamentu Ondřeje Koláře (TOP 09, do evropských voleb je šestý na kandidátce Spolu).
„Mě to vlastně motivuje, znamená to, že děláme něco dobře,“ řekl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Kolář. Podle něj svou roli mohla sehrát jeho snaha zabavit pozemky a nemovitosti, které ruská ambasáda na Praze 6 využívá. „Ale pro mě osobně nějaký ruský zatykač nic neznamená,“ dodal Ondřej Kolář.
