Putinovy ‚červené linie‘ ve válce na Ukrajině blednou. Důvěryhodnost jeho hrozeb slábne
Během posledních tří let stanovil ruský prezident Vladimir Putin hned několik „červených linií“, které Ukrajina a Západ podle něho nesmí překročit, jinak přijde ruská odveta. Zkušenosti ale ukazují, že jde do velké míry o rétoriku. Zatímco ho Západ obviňuje z blafování, Putin posouvá pomyslné mantinely, jak se zrovna hodí, a slibovaná odveta včetně hrozby jadernými zbraněmi naštěstí nepřichází. Důvěryhodnost hrozeb tak Putin sám podkopává.
Nová Putinova hrozba vyslaná směrem k Západu zazněla během jeho čtvrtečního televizního projevu poté, co Rusko vyslalo na ukrajinské město Dnipro poprvé raketu středního doletu.
Přelomový týden pro válku na Ukrajině. Západ dodal nové zbraně, Rusko zvýšilo jadernou hrozbu
Číst článek
V předchozích dnech totiž Ukrajina poprvé použila rakety dodané Spojenými státy a Velkou Británií proti cílům v hloubi ruského území, překročila tak další „červenou linii“ stanovenou Kremlem. Putin následně pohrozil, že Moskva může udeřit i proti těm zemím, které Ukrajincům dovolují vypouštět jimi dodávané střely na Rusko.
„Považujeme za oprávněné použít naše zbraně proti vojenským zařízením těch zemí, které umožňují použití jejich zbraní proti našim zařízením,“ pronesl Putin v projevu, ve kterém zároveň potvrdil odpálení jedné z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik proti Ukrajině. „V případě eskalace agresivních akcí budeme reagovat stejně rozhodně,“ dodal šéf Kremlu.
Putin tak opět vystupňoval válečnou rétoriku. Jen o pár dní dříve přitom ohlásil také změny v ruské jaderné doktríně, která rozšířila výčet podmínek, za jakých může Moskva použít jaderné zbraně. Doktrína tak nově umožňuje jadernou odvetu i v případě použití západních konvenčních raket ze strany Ukrajiny proti Rusku.
Například francouzský deník Le Monde označil Putinovo prohlášení z 21. listopadu za „jedno z nejtvrdších a nejpřímějších“, podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ale jeho slova zapadají do celkového narativu o „červených liniích“, který Rusko razí už od počátku (únor 2022) plnohodnotné války na Ukrajině.
9:17
Raketa Orešnik je pro Putina nástroj propagandy. Rusko nemá kapacity na sériovou výrobu, říká Macko
Číst článek
„Putinova rétorika z 21. listopadu je v souladu s dřívějšími oficiálními prohlášeními Kremlu definujících ‚červené linie‘, kterými se Kreml pokouší odradit západní státy od podpory Ukrajiny,“ hodnotí čtvrteční prohlášení šéfa Kremlu americký institut, podle kterého se tak ukazuje, že Putinovo neustálé řinčení zbraněmi zůstává převážně rétorické.
„Putin dříve pohrozil tvrdou odvetou, pokud západní státy poskytnou Ukrajině raketové dělostřelectvo, tanky, válečná letadla i schopnost zasáhnout Rusko. Putin ale opakovaně posouval mantinely pokaždé, co Západ prohlásil, že Putin blafuje,“ píše Institut pro studium války.
Podle institutu se tak užívání rétoriky o „červených liniích“ ze strany Kremlu ukazuje jako vysoce nekonzistentní a Moskva tím svoje prohlášení sama podkopává. Putinovo řinčení jadernými zbraněmi by proto západním představitelům nemělo bránit v další pomoci Ukrajině, vyzývá americký institut.
Jaké „červené linie“ Putin během války na Ukrajině stanovil a jaké byly, nebo spíše nebyly následky?
Rakety a jaderné hrozby
O nepřekročitelných „červených liniích“ ve vztahu k Ukrajině hovořil Putin už před plnohodnotnou invazí zahájenou 24. února 2022. Na konci listopadu 2021 například stanovil jako „červenou čáru“ rozmístění určitých útočných raket zemí NATO na ukrajinském území.
Expert Šír z Ukrajiny: Cena války je pro Ukrajince strašná, v ústupky Putinovi ale nevěří. Nefungovaly by
Číst článek
„Vytváření takových hrozeb pro nás znamená červené čáry… Doufám, že nakonec zvítězí zdravý rozum a odpovědnost za jejich země i světové společenství,“ prohlásil Putin 30. listopadu 2021 u příležitosti konání investičního fóra a zdůraznil, že v takovém případě by ze strany Moskvy následovala silná reakce.
V té době už Moskva nashromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce, ozývala se proto varování před možným vpádem ruských sil na Ukrajinu. K tomu nakonec došlo o necelé tři měsíce později.
V projevu, který Putin pronesl první den plnohodnotné války, přitom šéf Kremlu vzkázal těm, „kdo mohou být v pokušení zasahovat do tohoto vývoje zvenčí“, že Rusko bude na takové kroky reagovat. „Důsledky budou takové, jaké jste nikdy v celé své historii neviděli,“ hrozil Putin.
Během následujících měsíců se však Ukrajina dočkala od zemí NATO silné vojenské podpory. V červnu 2022 na Ukrajinu dorazila první dodávka amerických raketometů HIMARS a později následovala i další západní technika. Některé státy včetně Česka dodaly Kyjevu také vrtulníky a letadla. Červené čáry stanovené Moskvou, která opakovaně varovala před vyzbrojováním Ukrajiny, tak padly hned několikrát.
22:29
Údery západních raket na Rusko? Bidenovo rozhodnutí situaci Ukrajiny dramaticky nezmění
Číst článek
V průběhu války na Ukrajině se ruský vládce snažil vyděsit Západ také prostřednictvím jaderné hrozby, mimo jiné v projevu ze září 2022. „Chtěl bych připomenout, že naše země také disponuje různými ničivými prostředky, jejichž některé komponenty jsou vyspělejší než v zemích NATO. Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme samozřejmě všechny dostupné prostředky na obranu Ruska a našeho lidu. Neblafuji,“ prohlásil Putin.
Odborník think-tanku Atlantic Council Peter Dickinson ale připomíná, že jen pár týdnů po tomto Putinově projevu ukrajinské síly dobyly zpět okupované město Cherson. „Pro Putina, který město prohlásil za ‚navždy ruské‘, to bylo velmi osobní ponížení. Přesto na svůj jaderný knoflík nesáhl,“ píše v analýze Dickinson.
Systém Patriot
Ruští představitelé vystupovali také proti dodání systémů protivzdušné obrany Patriot a jednou z nich byla i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ta koncem roku 2022 upozornila, že případné dodávky Patriotů na Ukrajinu zvýší riziko přímého zapojení americké armády do konfliktu a hrozila před možnými důsledky.
O „nepředvídatelných důsledcích“ takového kroku v té době hovořilo také ruské velvyslanectví ve Washingtonu. Navzdory těmto hrozbám Ukrajina získala první Patrioty na jaře 2023, a to bez závažnějších důsledků ze strany ruského agresora.
Moderní tanky
Svou výhrůžnou rétorikou se Moskva snažila odradit západní spojence také od dodávek moderních tanků na Ukrajinu. Šlo mimo jiné o německé tanky Leopard 2, které se německá vláda zprvu zdráhala Ukrajině poskytnout. Koncem ledna 2023 ale oznámila obrat a přidaly se k ní i Spojené státy, které ohlásily dodání pokročilých tanků M1 Abrams.
Zatímco Kyjev tento krok přivítal, Rusko to označilo za další eskalaci ze strany Západu. „Toto extrémně nebezpečné rozhodnutí přivádí konflikt do nové úrovně konfrontace,“ pohrozil ruský velvyslanec v Německu Sergej Nechajev.
Analytik: USA měly užití dalekonosných zbraní v týlu Ruska povolit dávno. Válka by stála míň peněz i životů
Číst článek
Letouny F-16
Poskytnutí amerických bojových letadel F-16 představovalo jednu z dalších „červených čar“ stanovených Moskvou. V květnu 2023 před tím varoval náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško s tím, že dodání F-16 Ukrajině bude pro Západ znamenat „obrovské riziko“.
„Vidíme, že se západní země stále drží scénáře eskalace… Pro ně samotné to znamená obrovské riziko. V každém případě to bude ve všech našich plánech bráno v úvahu a máme všechny potřebné prostředky, abychom dosáhli stanovených cílů,“ prohlásil Gruško.
I tyto hrozby ale nakonec vyzněly naprázdno. Po dlouhé době váhání a obav z eskalace konfliktu dorazily první stíhačky F-16 na Ukrajinu v první polovině letošního roku.
Rakety dlouhého doletu
Po dlouhodobém ukrajinském naléhání získal Kyjev také rakety dlouhého doletu ATACMS. První z nich dorazily letos na jaře, Ukrajina se nicméně musela zavázat, že je použije jen v rámci svého, nyní okupovaného území, a ne na území samotné Ruské federace. Podobná omezení přitom platila i pro britsko-francouzské rakety s doletem až 250 kilometrů Storm Shadow.
22:40
‚Válka skončí, až Kreml pochopí, že nedokáže vyhrát.‘ Fico v Rusku podle Applebaumové nic nezmění
Číst článek
Když ale západní země v čele se Spojenými státy začaly spekulovat o možnosti, aby Ukrajina mohla rakety dlouhého doletu používat i v hloubi ruského území, Moskva se svou ostrou rétorikou snažila takový krok vykreslit jako nepřekročitelnou mez s vážnými důsledky. V květnu pak dokonce uspořádala cvičení simulující odpálení taktických raket nesoucích jaderné hlavice – mimo jiné v reakci na slova britského ministra zahraničí Davida Camerona o tom, že Ukrajina má právo použít zbraně poskytnuté Londýnem k útokům na území Ruska.
Na možnost užití raket dlouhého doletu v hloubi Ruska pak šéf Kremlu opět reagoval v září. „Výrazným způsobem by to změnilo samotnou povahu konfliktu. Znamenalo by to, že NATO, USA a evropské země jsou ve válce s Ruskem,“ uvedl Putin v zářijovém televizním rozhovoru a hrozil dalšími kroky. Podobné výhrůžky zazněly také od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého si tak Západ „zahrává s ohněm“, což může mít „nebezpečné důsledky“.
I toto dřívější tabu nakonec padlo, když Ukrajina minulý týden poprvé použila rakety ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Na proměnu postoje Spojených států, které útokům v hloubi Ruska za pomoci jejich zbraní dosud bránily, reagovala Moskva změnou jaderné doktríny a vypálením rakety Orešnik proti Ukrajině, čímž chtěla opět pohrozit svým jaderným potenciálem.
Putinovy prázdné hrozby
Změnu jaderné doktríny, která snížila práh pro možnost použití jaderných zbraní, přitom Peter Dickinson hodnotí jako přehnanou.
„Při zpětném pohledu to možná bylo až příliš do očí bijící, dokonce i na ruské poměry. Bohužel pro Putina se ale zdá, že i Bidenův Bílý dům nyní dospěl k závěru, že jsou jeho hrozby prázdné. To je pro ruské válečné úsilí nepochybně špatná zpráva,“ podotýká Dickinson, podle kterého se západní lídři téměř tři roky nechávali Putinem zastrašit, to se teď ale může změnit.
‚Pokrovsk bude nový Bachmut.‘ V dlouhé a krvavé bitvě se bude bojovat o každou ulici, říká analytik
Číst článek
Odborník think-tanku Atlantic Council zároveň připomíná, že Putin nezakročil, ani když byla letos v létě překročena jedna z nejtučnějších „červených linií“ v podobě ukrajinského vpádu do ruské Kurské oblasti.
„Největší rána pro důvěryhodnost Putinových hrozeb přišla v srpnu 2024, kdy ukrajinská armáda překročila nejčervenější ze všech červených čar invazí do samotného Ruska. Tváří v tvář první zahraniční okupaci ruské půdy od druhé světové války Putin nevydal žádná jaderná ultimáta a nevyvinul žádné úsilí shromáždit ruský lid proti útočníkovi. Naopak celou ukrajinskou ofenzivu bagatelizoval jako pouhou ‚provokaci‘ a nařídil ruským médiím ovládaným Kremlem, aby minimalizovala význam ukrajinského historického postupu,“ upozorňuje Dickinson.
V tomto smyslu hodnotí operaci v Kurské oblasti také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ještě před pár měsíci by hodně lidí ve světě, kdyby slyšeli, že plánujeme takovou operaci, řeklo, že to je nemožné a že je to překročení té nejčervenější ze všech červených čar existujících v Rusku,“ uvedl v nedávném projevu Zelenskyj, podle kterého v rusko-ukrajinské válce vše závisí na odvaze Ukrajiny i jejích partnerů.
Při zpětném pohledu je patrné, že ruský koncept „červených linií“ utrpěl během války na Ukrajině hned několik ran a možnost používat západní rakety pro údery v hloubi Ruska je toho posledním důkazem. Podle Dickinsona tento krok sice nezmění průběh války, zasadí ale tvrdou ránu ruské „politice řízení eskalace“, která v minulosti opakované podkopávala mezinárodní podporu směřovanou Ukrajině.
„Putinova schopnost zastrašit Západ byla jeho největším úspěchem celé války, zdá se ale, že se jeho blafování stalo až příliš častým a jeho hrozby už nerezonují. Pokud budou Bidena nyní následovat další země a opustí nesmělost posledních tří let, mohou zjistit, že Putin začne být najednou mnohem zapálenější pro myšlenku vyjednat usmíření,“ doufá Dickinson.
