Zakázka na dávky: úředníci podle policie nabízeli firmě úplatky za to, že se nechá z tendru vyloučit
- Úplatek tři miliony korun nebo náhradní zakázky, pokud z výběrového řízení odstoupí firma, která se uchází o dodávání IT systému na výplatu sociálních dávek. Taková nabídka padla podle policie v korupční kauze, v níž jsou stíháni dva vysoce postavení úředníci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
- Podle vyšetřovatelů nabídl úplatek nejprve šéf kybernetické bezpečnosti ministerstva Karel Macek v restauraci. Druhou nabídku dal podle nich přímo ve své kanceláři v budově resortu náměstek Jan Baláč.
- Obvinění úředníci mohli podle kriminalistů, kteří 24. února zasahovali i na MPSV, způsobit státu škodu za 526 milionů korun. Radiožurnál zjistil detaily korupční kauzy.
V restauraci Mlsnej Kocour na náměstí Míru v centru Prahy sedí u stolu dva muži a živě diskutují o zakázce na počítačový systém, podle něhož se mají od příštího roku vyplácet sociální dávky.
Mluví o výběrovém řízení, které se ministerstvu práce a sociálních věcí tři roky nedaří uzavřít. Jedním z mužů je šéf kybernetické bezpečnosti na MPSV Karel Macek, druhým Jiří Károly, bývalý šéf IT na ministerstvu, jenž má podle policie blízké kontakty na firmu DXC Technology, která se o stamilionový tendr uchází.
V tu chvíli dá podle policie Macek Károlymu nabídku: pokud se DXC Technology z výběrového řízení stáhne, dostane úplatek. Tři miliony korun rovnou nebo 10 milionů korun za fiktivní zakázku.
Schůzka proběhla loni 11. prosince, o dva měsíce později policisté provedli razii, zatkli a obvinili dva ministerské úředníky. Radiožurnál zjistil detaily případu ze soudního příkazu k domovní prohlídce, do kterého měl možnost nahlédnout.
Obviněný náměstek Baláč: Zastupovat soukromou firmu, zřejmě bych byl za svou iniciativu odměněn
Číst článek
Šlo o IT zakázku, o kterou se od roku 2017 ucházejí dvě firmy – DXC Technology a OKsystem. První nabídla, že počítačový systém vytvoří a bude provozovat za 267 milionů, druhá dala nabídku třikrát vyšší: 829 milionů.
MPSV ze soutěže nejprve vyloučilo OKsystem, neboť se obávalo, že zakázku nezvládne. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ale firmu po stížnosti vrátil zpět do hry.
Ministerstvo následně vybralo vítěze DXC Technology, ale po námitce OKsystemu došlo k obratu. Ministerstvo nakonec vyloučilo ze soutěže firmu DXC Technology. Tentokrát kvůli příliš nízké ceně. Na antimonopolní úřad se pak obrátila se stížností i firma DXC Technology.
A právě v této situaci se v restauraci sešel ministerský úředník Macek s Károlym. Průběh je zachycen ve zmíněném soudním dokumentu.
Nabídka úplatku: 3, 10, 35 milionů
„Macek nabídl Károlymu, o kterém věděl, že má přímo osobní vazbu a kontakt na osobu Robert Baxa (bývalý náměstek na MPSV odpovědný za IT a nyní manažer ve společnosti DXC Technology), že v případě, že zajistí a domluví u Baxy, že společnost DXC se nadále nebude ucházet o předmětnou veřejnou zakázku, tedy že se nechá zadavatelem (MPSV) vyloučit a proti tomuto postupu zadavatele již nebude podávat žádné námitky, čímž nechá zvítězit druhého uchazeče, společnost OKsystem, poskytne úplatek pro Roberta Baxu a pro společnost DXC a to buď ve formě finanční hotovosti ve výši tři miliony nebo ve formě možnosti vystavení faktur na fiktivní plnění do výše deseti milionů korun, které by se schvalovalo pod některý z existujících smluvních vztahů uzavřených zadavatelem,“ stojí v dokumentu.
Jinými slovy mělo jít buď přímo o třímilionový úplatek, nebo o to, že by firma získala deset milionů za fiktivní práce, které by neodvedla, ale které by se účetně přiřadily k některé ze zakázek, jež skutečně probíhají.
Další jednání proběhlo 7. ledna. Tentokrát na něj šel Robert Baxa, o němž byla řeč na první schůzce v restauraci. Zamířil rovnou do budovy ministerstva práce a sociálních věcí do kanceláře náměstka Jana Baláče, jenž měl na MPSV na starosti informační systémy.
Baláč s Baxou opět jednali o zmíněné zakázce a o tom, aby se DXC Technology stáhla a nepodávala námitky proti vyloučení ze soutěže. Nabídka se ale podle policie trochu pozměnila. Ve zmíněném dokumentu se píše, že úplatek si „Baxa sám určí“.
Baláč podle policie navrhl, že by mohlo jít o sumu, kterou DXC Technology utratila za právní služby kvůli sporu o zakázku. Nebo že by získala od MPSV zakázku „ve výši minimálně 35 milionů korun“.
Škoda za půl miliardy
Policisté pak 24. února provedli razii na ministerstvu a v obou firmách, jež se tendru účastní. Zatkli Macka a Baláče a obvinili je z pletich při veřejné soutěži a z přípravy zneužití pravomoci úřední osoby.
Kriminalisté pak vyčíslili i hrozící škodu. „Oba jako úředníci mohli způsobit ke škodě českého státu zastoupeného MPSV škodu odpovídající rozdílu mezi nabídkovými cenami 562 milionů korun,“ stojí v soudním příkazu.
Je to částka, o kterou by Česko mohlo přijít, kdyby byla ze soutěže nezákonně vyloučena nabídka firmy DXC Technology, která je právě o 562 milionů levnější než nabídka OKsystemu.
Příběh miliardového tendru na dávky: Drábkova demise, 14 trestních oznámení i policejní razie
Číst článek
Karel Macek ani jeho advokát Marek Štencl nechtějí obvinění komentovat. „V tuto chvíli je to bezpředmětné, k věci se nebudeme v současnosti vyjadřovat,“ napsal Štencl v e-mailu a žádost Radiožurnálu o rozhovor odmítl.
Károly s Baxou schůzky nepopřeli, mluvit o nich ale nechtěli. Baxa odkázal na mluvčí společnosti DXC Technology, která však na dotazy Radiožurnálu zaslané e-mailem předminulý týden neodpověděla.
‚Tanec mezi vejci‘
S rozhovorem souhlasil pouze obviněný náměstek Jan Baláč, ale výhradně písemně, aby odpovědi mohl korigovat jeho advokát Michael Bartončík.
„S tím, co je napsáno ve sdělení obvinění, zásadně nesouhlasím,“ reagoval Baláč v e-mailu. „Podle toho, co je mi kladeno za vinu, jsem se měl údajně připravovat na způsobení škody státu přesahující částku 0,5 mld. Kč, což považuji za absurdní. Dle mého bytostného přesvědčení jsem vždy jednal právě naopak tak, aby České republice nejen žádná škoda nevznikla, ale aby byly IT projekty na MPSV pro stát co nejvýhodnější. S ohledem na stav, v jakém jsem je zdědil, to byl tanec mezi vejci,“ dodal.
Potvrdil, že se s Baxou skutečně sešel: „Je však skutečností, že mě pan Baxa, bývalý náměstek na MPSV za IT a nyní manažer DXC, před Vánoci 2019 kontaktoval a navrhl jednání. DXC na MPSV působí v jiné zakázce a předpokládal jsem, že schůzka bude k tomu.“
Připouští také, že jednal o zakázce, odmítá však, že by Baxovi nabídl úplatek. „Nikdy a nikomu jsem žádné úplatky nenabízel,“ prohlásil.
Tvrdí, že jen chtěl vyřešit vlekoucí se spor o zakázku na IT systém. „Jednal jsem možná příliš ‚manažersky‘. Kdybych nezastupoval stát, ale soukromý subjekt, byl bych pravděpodobně za svou iniciativu směřující k vyřešení krizové situace dohodou odměněn. Takto jsem naopak trestně stíhán. Na druhou stranu musím s pokorou prohlásit – mea culpa (moje vina, pozn. red.). Měl jsem nepochybně jednat přiměřeněji a nezavdat ani sebemenší příčinu k daným podezřením,“ doplnil.
Náměstkova ‚sebevražedná mise‘
Ohradil se proti dotazu, proč chtěl ze soutěže dostat právě DXC Technology. Nicméně i on zpochybňoval, zda se za 267 milionů korun dá zakázka zvládnout, a prohlásil, že především sazba za práci zaměstnanců je v nabídce firmy „mimořádně nízká“.
„A v důsledku ohrožovala kvalitní a včasné nasazení a následný rozvoj systému. Jinými slovy, snažil jsem se zabránit dalšímu fiasku. Připomínám, že dva klíčové projekty mají více než dvouleté zpoždění, stály již třikrát až čtyřikrát víc, než za kolik byly vysoutěženy, a MPSV kvůli tomu muselo prodloužit smlouvu s OKsystemem, která stojí každý měsíc stát cca 40 milionů Kč. Upozorňuji, že danou prekérní situaci jsem zdědil po svých předchůdcích. Mým úkolem po příchodu na ministerstvo bylo tuto situaci vyřešit, a to v enormně krátkém čase. Jak se dnes ukazuje s odstupem doby, jednalo se v podstatě pro mě o ‚sebevražednou misi‘,“ sdělil.
Ministerstvo práce má náhradu za Baláče a Macka. Informační systém mají na starost dva šéfové odborů
Číst článek
Z celého případu ovšem není jasné, co by z údajných pletich měli obvinění úředníci mít. Tedy kromě toho, že by úspěšně dotáhli tendr do konce.
Prospěch z vyloučení DXC Technology by ovšem mohl mít druhý z uchazečů o zakázku – firma OKsystem. Policie proto zasahovala i v jejích kancelářích.
Ředitel firmy Vítězslav Ciml policejní prohlídku potvrdil. „Policisté dorazili do sídla naší firmy, kolegové s nimi plně spolupracovali, vše proběhlo za účasti našeho právního zástupce a v nočních hodinách policisté odešli s kopií několika počítačů a s šanonem nadepsaným MPSV plným poznámek a záznamů,“ řekl.
Podle zjištění Radiožurnálu si policie odnesla i data ze sedmi e-mailových adres pracovníků, kteří na tendru pracují, a zabavila tři počítače lidí, kteří zrovna měli dovolenou a nebyli při prohlídce, včetně počítače ředitele Cimla. Nikoho z firmy však policie neobvinila a Ciml odmítá, že by s pletichami měl OKsystem cokoli společného.
„Spekulace na téma, zdali nám vyhovuje nějaké pletichaření nebo pokusy o korupci, jsou pro naši firmu naprosto nepřijatelné,“ prohlásil.
V případu jsou ale i další podivné okolnosti. Například, proč – když podle policie šlo obviněnému Mackovi o to, aby firma DXC Technology vypadla z tendru – nečekal, jak o jejím vyloučení ze soutěže rozhodne Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. S Károlym se totiž scházel v restauraci pouhý den před tím, než antimonopolní úřad vydal verdikt.
Sice rozhodl, že ministerstvo práce a sociálních věcí pořádně nevysvětlilo, proč vyloučilo firmu DXC z výběrového řízení a vrátil ji zpátky do soutěže, jenže pokud by rozhodl opačně, DXC Technology by byla ze hry a nabídka úplatku by byla zbytečná.
Ministerstvo navíc před pár dny vyloučilo DXC Technology znovu. Svůj postup komentovat nechce. „Důvodem je zachování regulérního průběhu zadávacího řízení, kdy jednotlivé kroky zadavatele jsou zásadně oznamovány v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek pouze dotčeným účastníkům zadávacího řízení,“ sdělila mluvčí resortu Kateřina Brodská.
Osm let sporů
Počítačový systém, jímž se řídí vyplácení sociálních dávek, vytvořil a spravuje OKsystem pro MPSV už od roku 1995. K podobné korupční kauze už jednou došlo. Bylo to v roce 2012, když se ministerstvo pod vedením Jaromíra Drábka (tehdy TOP 09) snažilo změnit provozovatele systému. Kvůli nezákonnému postupu podal OKsystem stížnost antimonopolnímu úřadu a ministrův náměstek Vladimír Šiška firmě následně nabídl, že když stížnost stáhne, dostane jinou zakázku za 100 milionů uměle nadhodnocenou o 20 milionů korun.
Šiška šel nakonec za manipulace se zakázkami na čtyři roky do vězení, loni v říjnu se dostal ven na podmínku.
‚Úředník s dluhy může být lehce korumpovatelný.‘ Piráti dali Maláčové návod na kontrolu zaměstnanců
Číst článek
Výplata dávek dál běžela podle aplikací OKsystemu. V roce 2014 nastoupila na MPSV Michaela Marksová (ČSSD) a za její éry dohlíželi na informační technologie Robert Baxa a Jiří Károly. Od roku 2014 se MPSV znovu snažilo změnit systém výplaty dávek. Vyhlásilo soutěž, kterou na podzim 2016 opět vyhrál OKsystem. Tehdy nabídl, že služby poskytne za 160 milionů.
Jak je možné, že to bylo o tolik méně, než činí současná nabídka 829 milionů? Ředitel Ciml odpovídá, že tehdy splnili zadání ministerstva, ale systém by za ty peníze fungoval špatně nebo vůbec a že je to chyba resortu.
Navíc tvrdí, že resort nedokázal sdělit, jak má systém vůbec vypadat a nedodával podklady. Spory o podobu systému vyvrcholily tím, že ministerstvo v listopadu 2017 od smlouvy odstoupilo. OKsystem podal v prosinci 2017 žalobu Městskému soudu pro Prahu 2, o níž se dosud nerozhodlo.
MPSV ale vzápětí vyhlásilo zakázku znovu. Přihlásil se opět OKsystem a tentokrát i DXC Technology se zmíněnými nabídkami 829 milionů, respektive 267 milionů korun. O vítězi se zatím nerozhodlo. A dávky se dál vyplácejí podle aplikací OKsystem, který inkasuje zhruba 400 milionů ročně. „Ta cena je vyšší, než by nutně muselo být,“ připouští Ciml.
Tvrdí, že tak vysoká je hlavně proto, že když firma prodlužovala s ministerstvem na konci roku 2016 smlouvu, aby se výplata dávek bez nového dodavatele od 1. ledna 2017 nezhroutila, zástupci resortu trvali na tříměsíční výpovědní lhůtě. „A sehnat za tři měsíce novou práci pro dvě stě ajťáků není snadný úkol,“ hájí Ciml, proč firma na oplátku trvala na tak vysoké ceně.
S tím, jak se už roky odkládá výběr nového provozovatele systému, se prodlužuje doba, po kterou OKsystem inkasuje 400 milionů ročně. Ciml paradoxně odmítá, že by mu to vyhovovalo. „Okamžitě vyměním 400 milionů za menší částku s mnohem delší vidinou spolupráce a partnerství na těchto projektech,“ tvrdí.
