Vystrčil: Státy mají obavy z ruské agrese. Nevím, jestli má Zeman víc informací než NATO či USA
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zahájil návštěvu Ukrajiny. Ačkoliv se zástupci členských států NATO obávají ozbrojeného konfliktu, podle českého prezident Miloše Zemana si Rusové umí vyhodnotit rizika a přínosy spojené s útokem a žádnou invazi neuskuteční. „Nevím, jestli má prezident více informací než NATO nebo USA. Je ale evidentní, že jiné státy a jejich hlavy obavy z ruské agrese mají,“ reaguje předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„Pokud by k agresi nedošlo, bylo by to určitě lepší. Nebezpečí ale existuje. A pokud ho máme odvrátit, tak určitě ne tím, že budeme nečinně přihlížet,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Vystrčil.
Podle něj by bylo lepší, kdyby čeští představitelé táhli za jeden provaz. Připomíná ale, že zahraniční agendu nastavuje především vláda.
Proto je ale potřeba se ptát, zda tuzemská vláda dostatečně pracuje na tom, aby svá vyjádření koordinovala s prezidentem, reaguje politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. „Protože postoj prezidenta k Ukrajině je dlouhodobě známý,“ připomíná.
Ten má za to, že některé strany jako USA a Velká Británie situaci spíš vyhrocují.
„Není mi úplně zřejmé, co Američané chtějí. Informace, které přicházejí ze Spojených států, se vyhodnocují velmi těžko.“
Naše pozice by měla být blíž k Francii nebo Německu, které hledají smír, myslí si Drulák. Uznává ale, že pokud má dojít k trvalejšímu řešení, musí se dohodnout zejména Washington s Moskvou.
Že je Francie připravena k ústupkům, naznačuje vyjádření prezidenta Emmanuela Macrona, že cílem Ruska není Ukrajina, ale vyjasnění vztahů s NATO a EU.
„Jedna z možných variant je, že by Francie slíbila blokovat přistoupení Ukrajiny do NATO, nebo něco podobného. Je ale otázka, jestli by tohle samo o sobě Rusku stačilo. A tím si vůbec nejsem jistý,“ říká politický geograf Jan Kofroň.
‚Odchází od jednacího stolu‘
Pokud nejde Rusku o Ukrajinu, ale o přenastavené vztahů s alianci a unií, znamená to, že Ukrajině nebezpečí nehrozí, shrnuje šéf Senátu Vystrčil:
„Nedomnívám se, že by se Rusko pustilo do války tím, že by zaútočilo na některý z členských států NATO. Protože Vladimir Putin není sebevrah a ví, jaké důsledky by to mělo. Jsem si jistý, že v takovém případě by nastala odpovídající vojenská, nikoli jen politická a ekonomická reakce.“
Miloš Zeman
„Ale není možné přenastavovat vztahy tím, že si kladu ultimáta. Pokud by mělo dojít k tomu, že se bude něco měnit, tak Rusko musí k jednacímu stolu. A můžeme se bavit o představách našich, Ruska a dalších zúčastněných stran. Ovšem zatím jsme svědky toho, že Rusko spíš od jednacích stolů odchází.“
Pokud jde o vývoj na širším geopolitickém poli, jedním ze zajímavých aspektů posledních měsíců a let je, že se vztahy mezi Ruskem a Čínou postupně nezhoršují. „Naopak to vypadá, že tam nějaké partnerství existuje a není čistě verbální,“ upozorňuje Kofroň a dodává:
„To je do budoucna poměrně velký problém pro Spojené státy, pokud budou chtít vyvažovat Čínu v jihovýchodní Asii.“
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Lukáše Matošky.
Hosty byli
- Magdaléna Fajtová - redaktorka Českého rozhlasu
- Miloš Vystrčil (ODS) - předseda Senátu
- Petr Drulák - politolog, exnáměstek ministra zahraničí a někdejší velvyslanec ve Francii
- Jan Kofroň - politický geograf, Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
