StB o nás věděla, vzpomíná Brit na podzemní univerzitu v Praze. Pitharta s Havlem kvůli ní zadrželi
Před třiceti lety se v pražské Keramické ulici uskutečnil první bytový seminář. Britští akademici společně s někdejšími českými disidenty proto ve čtvrtek odhalili pamětní desku v domě, kde se přednášky a semináře pořádaly. Učit na těchto tajných přednáškách a seminářích přijížděli z Velké Británie do tehdejšího Československa přední britští filozofové a učenci.
Jessica Douglas-Homeová v 80. letech přednášela na bytových seminářích v Praze a Brně.
„Musím vám říct po pravdě, nečekala jsem, že se komunistický režim zhroutí. Celý ten systém vypadal velmi robustně a neohroženě. Měla jsem tehdy opravdu pocit, že to bude trvat věčně.“
Za tzv. podzemní univerzitou stála vzdělávací nadace Jana Husa, kterou na popud českého filozofa Julia Tomina založila skupinou britských filozofů na univerzitě v Oxfordu. Přednášeli, pašovali do Československa knihy a ven texty zakázaných autorů.
Domovní prohlídky
„Příjezd do země byl vždy provázen napětím – budou mě prohlížet nebo ne? Stejně tak cesta ven, když člověk vyvážel ven nějaké texty. Když už jsem byla za hranicemi, nervozita ze mě spadla. Nezažila jsem, že by během mého semináře dělala policie domovní prohlídku, ale kolegům se to stalo,“ popisuje Jessica Douglas-Homeová.
Britský velvyslanec Nick Archer ve čtvrtek v Praze na Letné odhalil pamětní desku připomínající takzvanou podzemní univerzitu. Deska je věnována činnosti britské Vzdělávací nadace Jana Husa, která vznikla v britském akademickém prostředí a jejím cílem bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu. Nadace vysílala na bytové semináře v Československu přední britské akademiky, například filozofy Rogera Scrutona nebo Anthonyho Kennyho.
Mnozí z těch, kteří přednášeli, se tak ocitli na seznamu nežádoucích osob, a to včetně filozofa Rogera Scrutona. Nežádoucí zkušenost s StB získal i profesor Robert Grant. Do Československa přijel poprvé v únoru 1984. Přednášel v Praze a Bratislavě.
„Tajná policie o nás věděla. Měl jsem mít přednášku, ale policie se o tom dozvěděla a řadě pozvaných účastníků nedovolila přijít. Byl mezi nimi i Petr Pithart a Václav Havel. Zadrželi je na venkově. Nakonec jsem přednášel jen pro asi sedm nebo osm lidí,“ vypráví.
Podle odhadů prošla během osmdesátých let minulého století přednáškami a semináři takzvané podzemní univerzity v Československu asi tisícovka lidí.
Chartu advokát Machourek nepodepsal, aby mohl pomáhat disidentům. Opatroval jim knihy i kartáčky
Číst článek
„Velmi jsem ty lidi obdivovala. Mnozí věděli mnohem víc než my. Naše setkávání byla přínosem pro obě strany. Největší zážitek byl, když jsem navštívila pár kotelen, kde mnozí disidenti pracovali. S velkou nadsázkou jsem si tehdy říkala, že je to vlastně ideální místo k práci,“ připojuje svou vzpomínku Douglas-Homeová.
Pocit, že nejsou sami
„Dodávali jsme jim literaturu, kterou potřebovali, a ven jsme pak pašovali jejich texty. Nevím, jestli opravdu věřili, že se vrátí zpátky na místa, která museli z politických důvodů opustit. Ale nakonec se to stalo. Řada z těch lidí zastávala po pádu komunismu významné pozice,“ doplňuje.
Bývalý lektor tzv. podzemní univerzity v komunistickém Československu, profesor Robert Grant k tomu dodává: „Neřekl bych, že naše semináře a přednášky měly přímý význam při pádu komunismu. Hlavní roli sehrála odvaha disidentů. My jsme jim jen dávali pocit, že nejsou sami. Že je svět neopustil.“
