Bursík: Posunout emisní povolenky v rámci EU není reálné. V Česku neumíme krizi klimatu vysvětlovat
Česká vláda v návrhu zákona o emisních povolenkách vychází sice z evropské směrnice, ale neimplementovala ji celou. Vyřadila část o tom, že se mají od roku 2027 povolenky vztahovat i na pohonné hmoty a vytápění. „Politika na mě nyní působí tak, že jde o to, kdo slíbí více. A nabízí se jen populární a výhodné věci,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ekologický poradce a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (dříve Zelení a LES).
Sněmovna v pátek schválila vládní návrh novely zákona o emisních povolenkách. Ten vychází z příslušné evropské směrnice. Mimo jiné stanovuje, že veškeré výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. V současné době takto musí být použita polovina výnosů. Největší debaty se ale nevedly o tom, co v novele je, nýbrž o tom, co v ní chybí. Vláda totiž do zákona nakonec zařadila jen část příslušné evropské směrnice. Naopak tam nezařadila to, že se povolenky mají od roku 2027 vztahovat i na pohonné hmoty a vytápění. V dané věci jste vládě nebo panu ministrovi také radil?
K tomu jsme neměli příležitost, nicméně to samozřejmě podrobně sleduji, okolo emisních povolenek se hodně mluví.
Vezmeme-li si efekt emisního obchodování, nastartovalo to v roce 2005, do plné fáze šlo v roce 2013 a v sektoru pokrývaném emisními povolenkami, tedy asi 40 procent emisí skleníkových plynů v Evropě, se podařilo emise snížit o 47 procent, popisuje Bursík
Přečetl jsem si stenografický záznam, jak poslanci a poslankyně diskutovali, a myslím, že je v tom hodně nedorozumění. V kostce bych tudíž rád vysvětlil, o co se jedná. Třeba jsem se dočetl, že jde o nějaký evropský socialismus, ale jde spíše o nejvíce tržní mechanismus, který v ochraně ovzduší, ochraně klimatu, můžete použít. Je založený na tom, že se do oběhu vpustí určitý objem povolenek.
Znečišťovatelé, momentálně tedy těžký průmysl, elektrárenské společnosti a letectví, musí vše, co vypustí, pokrýt, a pokryjí to danou povolenku. Ty se získávají v aukcích. Organizují je jednotlivé členské státy, ale mohou obchodovat i mezi sebou.
300 miliard dolarů ročně. Státy se na COP29 shodly na zvýšení klimatické podpory rozvojových zemí
Číst článek
Podíváme-li se na efekt emisního obchodování, nastartovalo to v roce 2005, do plné fáze šlo v roce 2013 a v sektoru pokrývaném emisními povolenkami, což je nějakých čtyřicet procent emisí skleníkových plynů v Evropě, se podařilo emise snížit o 47 procent, což je velmi dobré. Už v dlouhém plánu bylo postupné rozšíření systému i na oblast dopravy. Problém totiž je, že Evropě se daří snižovat emise ve všech průmyslových sektorech, ale ne v dopravě, kde emise stále máme.
Proč se vláda rozhodla, že do novely nezařadí to, že daný systém má být v Česku zaveden od roku 2027? Rozumíte tomu?
Nerozumím obsahově, ale bohužel rozumím, proč to neudělala. Politika na mě nyní působí tak, že jde o jakousi soutěž, kdo slíbí, kdo nabídne více a podobně. A nabízí se jen populární a výhodné věci.
Vláda tedy krok, kdy by musela lidem říct, že se zvýší ceny benzinu, nafty, zemního plynu a uhlí, považuje za nepopulární. Zároveň ale to celé má nějaký důvod. Chceme dekarbonizovat Evropu, ale nejde jen o daný krok, o skleníkové plyny. Jde i o kvalitu života.
Představitelé vlády, konkrétně premiér Petr Fiala (ODS), vysvětluje to, že v aktuálním zákonu nejsou emisní povolenky, tedy druhá fáze, tím, že vládní politici chtějí v rámci Evropské unie vyjednat změny o odložení systému. Vy se pohybujete i na mezinárodní scéně, jste předsedou Evropské federace obnovitelných zdrojů. Máte pocit, že je reálné v rámci Unie vyjednat zásadní změny nebo posunout zavedení daných povolenek?
Vůbec. Z mého pohledu je to taková výmluva.
„V momentě, kdy cena emisní povolenky v novém systému obchodování překročí 45 euro, aktivizuje se takzvaná rezerva tržní stability.“
V dané směrnici je výjimka, odstavec hovořící o tom, že jsou dvě situace, za kterých Evropská komise start obchodování z roku 2027 na 2028 posune. Je to tehdy, kdy cena ropy v průměru za posledních pět let bude více než dvojnásobná, než byla cena ropy za poslední půlrok. A cena plynu za prvních šest měsíců v roce 2026 bude vyšší, nežli byla v době krize, tedy duben květen 2022.
Je důležité říct, že typ debaty, kdy se daným způsobem odmítá politika, která už byla přijata, je ověřena fungováním, tedy emisním obchodováním, a jde o integrální součást evropské politiky, tu nikdo kromě těch největších potížistů nedělá. Nedává to už vůbec smysl tím, že za doby předsednictví jsme to prosazovali. Tvrdě nekorektní také je, že my jako Česká republika ochotně čerpáme peníze a dostáváme stovky miliard korun z výnosů z emisního obchodování.
Pomoc chudým zemím
Již několikrát jste řekl, že zavedení druhé fáze emisních povolenek je krokem správným směrem. Na druhé straně je jasně propočítáno, co to bude znamenat? O kolik zdraží benzin, nafta, topení?
Úplně přesně to propočítat nelze. Jde o emisní obchodování, kde se cena vytváří obchodem. Vezmeme-li například dopravu a dekarbonizace poběží rychleji, než Komise předpokládá, tím, jak postupně z trhu stahuje povolenky, tak když je firmy z trhu vyřadí, bude jich nedostatek a stoupne cena.
Takto je daný systém nastaven. Nejde o jednoduchou trojčlenku. Na druhé straně je tam cosi jako strop. V momentě, kdy cena emisní povolenky v novém systému obchodování překročí 45 euro, aktivizuje se takzvaná rezerva tržní stability, přidají se volné povolenky a tím se to zastaví.
Ještě bych se rád vrátil ke konferenci OSN o klimatu COP29, která o víkendu skončila v Baku. Dvě stovky států světa se po dlouhém vyjednávání, které nakonec celou konferenci prodloužilo, dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země, a to na 300 miliard dolarů ročně.
COP29 schválila zahájení globálních obchodů s uhlíkovými kredity. Mohlo by to prý přinést miliardy
Číst článek
Představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní, zástupci Velké Británie, OSN nebo Evropské unie ji naopak označují za krok vpřed. Jak to vnímáte?
V oblasti financování jde o krok vpřed, doposud byla dohoda na sto miliardách dolarů ročně. Vyspělý svět to jeden rok plnil, jinak to bylo tak těsně pod. Je dobré si říci, že to je legitimní. Vyspělý svět vyspěl na úkor stavu klimatu.
Pomoc daným zemím tedy pokládám za legitimní a vidím ji jako příležitost. Náš komisař má na starosti kontakt s rozvojovými zeměmi. Skrze finanční závazky přijaté v Ázerbájdžánu bude Evropská unie mobilizovat další finance, které nám mohou otevřít dveře ve specifických afrických zemích, kde nás Čína o pár let předběhla a vytvořila si tam své vazby.
Myslím, že z geopolitického pohledu je velice důležité získat důvěru a partnerství s řadou zemí, které jsou také zdroji vzácných nerostů, zemin, jež potřebujeme pro technologie obnovitelných zdrojů nebo elektromobilitu. Zároveň jim můžeme s investicemi, které tam vložíme, přinést demokracii a svobodu na rozdíl od Číny, jež jim ještě vedle toho nabídne třeba technologii Huawei na internet, ale zároveň s ní i cenzurování, sledování a vše, co jednoduše souvisí s exportem totalitních praktik do dalších zemí. Z hlediska financování to tedy pokládám za příležitost.
Co doporučit lidem, kteří si nemohou dovolit elektromobily či tepelná čerpadla? Jak na změny mohou doplatit nejchudší domácnosti? A jaký dopad by na české finance měla mít dohoda přijatá na konferenci COP29? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.
