Dočasnou ochranu získalo asi 24 tisíc Ukrajinců od 15 do 18 let, na střední školu se přihlásilo jen 1300
Ihor a Mykyta ještě před pár měsíci studovali na Ukrajině poslední ročník střední školy a plánovali, že se přihlásí na vysokou. V dubnu ale kvůli válce utekli do Česka. Ujalo se jich gymnázium v Blovicích. Dočasnou ochranu Česko podle ministerstva vnitra udělilo asi 24 tisícům dospívajícím Ukrajincům. Možnost chodit na českou střední školu dostal zatím jen zlomek z nich.
Kvinta na gymnáziu v Blovicích na Plzeňsku sedí v kroužku okolo lavic poskládaných uprostřed učebny. Třídní učitelka Jarmila Šlaisová postupně rozdává vysvědčení. Přišli si pro něj i Ihor a Mykyta. Dva mladí uprchlíci z Ukrajiny. Ze země utekli po bombardování Kramatorsku, kde chodili do školy.
Tamní vlakové nádraží několik dní po jejich odchodu zasáhly ruské rakety a zabili desítky civilistů. Společně s Ihorovou matkou přijeli na začátku dubna do Prahy. Ta v té době ale hlásila, že je přeplněná. Odjeli proto do Plzně.
Tehdy jim pomohla Petra Čížkovská z organizace Člověk v tísni: „Bydlení jsme našli tady poblíž. Poté, co přišli, tak maminka Ihora, chtěla, aby kluci co nejdřív začali chodit do školy. Tak mě poprosila. Naložila jsem kluky do auta, odvezla je do gymnázia, promluvila s paní ředitelkou a hned druhý den mohli nastoupit.“
Přijmout je byla samozřejmost
Na gymnázium v Blovicích začali Ihor a Mykyta chodit 5. dubna. Jenom několik dnů potom, co utekli z Ukrajiny a přišli do Česka.
O tom, že Ihora a Mykytu škola přijme, rozhodla ředitelka gymnázia Marcela Šustrová okamžitě. „Považovala jsem to za samozřejmost, ani vteřinu jsem neváhala," říká Šustrová. Na gymnáziu mají se studiem cizinců zkušenosti. Každý rok k nim přijíždějí na studijní pobyt dospívající ze zahraničí. Letos třeba z Itálie.
Střední školy můžou podle ministerstva školství uprchlíky z Ukrajiny přijímat bez omezení i v průběhu školního roku. A díky zákonu Lex Ukrajina i do prvního ročníku. Záleží ale na ochotě školy.
Roste zájem o stavební obory na středních školách. Loni se přihlásilo 5344 studentů
Číst článek
„Zvládnout se to určitě dá, pokud máte tak ochotné pedagogy, jako je paní učitelka Durasová, která jim věnovala každou volnou chvilku," hodnotí zkušenost ředitelka blovického gymnázia Marcela Šustrová.
„Ve třídě, do které byli přiděleni, vyučuju český jazyk a literaturu," vysvětluje Milena Durasová, která je taky školní výchovná poradkyně. Ihor a Mykyta na Ukrajině dokončovali 11letou školní docházku a chystali se na přijímací zkoušky na univerzitu.
Vyhlédnutou měli školu v Charkově, který se ale na konci února ocitl na frontové linii. Ruské ostřelování poškodilo i budovu, do které chtěli Ihor a Mykyta na podzim nastoupit. Mykyta před válkou utíkal už podruhé. V roce 2014 ho boje vyhnaly z Doněcku.
Chtějí mluvit hlavně česky
Oba kluci mluví rusky. V Blovicích na gymnáziu je proto zařadili do kvinty, ve které se část třídy ruštinu učí. Se spolužáky tak mohli domlouvat i rusky a anglicky. Sami ale podle učitelek chtěli mluvit hlavně česky.
„Bylo pro ně samozřejmě důležité slyšet češtinu. A během výuky jsem jim dávala různé pracovní listy," ukazuje učitelka Durasová. Na stole má před sebou materiály, které si našla na internetu.
Jako první s nimi probírala slovní zásobu k osobním údajům, rodině nebo životopisu. Pak požádala ředitelku, aby do školy objednala učebnice češtiny pro cizince v ukrajinské verzi.
„Musím říci, že chlapci udělali obrovské pokroky za ty dva měsíce," hodnotí Durasová, která kromě hodin češtiny Ihora a Mykytu ještě učila ještě dvě až tři hodiny týdně individuálně. A na konci týdne se jich ještě na opakování ujala další vyučující.
Zároveň Ihor a Mykyta každé odpoledne dál dělali online úkoly do své ukrajinské školy. Z Ukrajiny si jako jednu z mála věcí přivezli notebooky. V místě, kdy bydleli, jim ale chyběl dobrý internet. Stejně jako základní nábytek jim ho pomohla zařídit Petra Čížkovská z Člověka v tísni.
Část jejich nové třídy si všimla, že si kluci do školy nenosí svačiny, tak se jim na ně složili. S platbou za obědy v dubnu gymnázium počkalo, až je uhradil Člověk v tísni. Ihorova matka začala okamžitě pracovat a různé brigády a výpomoci začali hledat i Ihor a Mykata. V květnu už si jídlo platili sami.
Končí školní rok a začínají prázdniny. Pro vysvědčení si přišly i děti uprchlíků z Ukrajiny
Číst článek
Škola se oba uprchlíky snažila zapojit do běžných aktivit. „Navštívili s námi Vinohradské divadlo, představení Rome a Julie. Psali s námi i diktát. A zároveň jsem jim zadávala i slohové práce,“ vypráví učitelka Milena Durasová, zatímco v hromadě papírů hledá školní práce z konce května.
„Škola v České republice a na Ukrajině je jiná. Na Ukrajině škola začíná v září a končí v květnu," začíná slohová práce, ze které jde jen těžko poznat, že ji napsal někdo, kdo před dvěma měsíci vůbec česky nemluvil.
„Myslím, že to byla naše povinnost klukům usnadnit orientaci v prostředí české školy a usnadnit jim přechod na českou školu," odmítá Milena Durasová, že by dělala něco výjimečného.
Ředitelé nemusí uprchlíky přijmout
Podle Petry Čížkovské z Člověka v tísni ale měli Ihor a Mykyta velké štěstí, že se jim podařilo najít školu, která je byla ochotná přijmout. „Není legislativa, která by donutila ředitele přijmout do škol,"vysvětluje Čížkovská, která se v neziskové organizaci věnuje právnímu poradenství.
„Takže ty děti většinou neumějí česky. Kurzy jsou hodně plné. Nenaučí se jazyk dostatečně, neudělají přijímací zkoušky, nemají možnost se dostat na vysokou ani střední školu," popisuje Čížkovská začarovaný kruh, ve kterém se mnoho mladých ukrajinských uprchlíků v Česku ocitá.
OVĚŘOVNA: Přednostní přijímání ukrajinských dětí na střední školy? Nesmysl, reaguje ministerstvo
Číst článek
„V drtivé většině tak sedí doma a snaží se alespoň docházet někam na nějaký kurz. A pokud mají tu možnost, snaží se studovat online školu z Ukrajiny, i přestože už chtějí zůstat v Česku."
Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové resort upravuje vyhlášku, která má učení češtiny pro cizince na středních školách usnadnit. Cizinci by na středních školách měli mít nově nárok na bezplatnou jazykovou přípravu. Doteď ji měli zdarma jen žáci v mateřských a základních školách.
Cizinci, kteří nejsou v Česku ještě 12 měsíců a nastoupí na střední školu, mají mít nově nárok až na 200 hodin češtiny a ve skupinách bude moct být maximálně 15 studentů.
200 hodin češtiny nestačí
Podle Kristýny Titěrové z organizace META, která se učení mladých cizinců dlouhodobě věnuje, je změna potřebná, není ale dostatečná. Za 200 hodin cizinci s nulovou znalostí češtiny podle organizace META nedosáhnou na takovou znalost jazyka, kterou vyžadují střední školy.
Podle Titěrové by taky měly být skupiny studentů menší: „Zvláště, pokud ministerstvo školství počítá s tím, že by výuka byla hybridní a mohli se jí žáci účastnit živě i online zároveň. V patnácti žácích s různou znalostí češtiny je to v podstatě nemožné pedagogicky zvládnout."
I přestože jazyková příprava by pro cizince na středních školách měla být od nového školního roku dostupnější, podle Člověka v tísni i organizace META hrozí, že tisíce ukrajinských dospívajících zůstanou v Česku mimo vzdělávací systém.
Střední školy nemají kapacitu
Kapacity škol jsou totiž na nejvíc vytížených místech v Praze a v dalších velkých městech už teď nedostatečné. Podle ministerstva školství je míst ve středních školách v celorepublikovém průměru dostatek. Naplněnost středních škol je asi 54 procent.
„Problematické je jednak regionální rozmístění a jednak zájem pouze o určité obory," vysvětluje mluvčí ministerstva Aneta Lednova s tím, že by krajské úřady měly jednat o navyšování kapacit žádaných oborů.
Praha se už třeba teď snaží navyšovat počet míst na čtyřletých gymnáziích a příští rok i na dalších maturitních oborech. „Dále je potřeba apelovat i na uchazeče a jejich zákonné zástupce, aby se neobávali hlásit do škol v periferních oblastech krajů," doplňuje Aneta Lednová.
Dočasnou ochranu podle dat ministerstva vnitra zatím získalo asi 24 000 tisíců Ukrajinců od 15 do 18 let. Někteří z nich se už mohli na Ukrajinu vrátit, další budou nejspíš chtít pokračovat v online studiu ukrajinské školy. Na českou střední školu se v prvním kole podle společnosti CERMAT přihlásilo asi 1300 ukrajinských uprchlíků.
Další možnost ukrajinští teenagery na některých školách dostali v druhých kolech. Organizace META odhaduje, že v září do českých středních škol nastoupí maximálně 3000 nově příchozích žáků z ciziny. Bez školy by tak podle Kristýny Titěrové z organizace META i deset tisíc mladých uprchlíků z Ukrajiny.
25:37
Dostane Ukrajinec před českým prvňákem přednost? To by se stát nemělo, tvrdí poslankyně Zajíčková
Číst článek
Pokud budou přihlášení na úřadech práce, mohli by chodit na akreditované jazykové kurzy, které úřady pořádají. Ministerstvo školství teď chystá i další možnosti.
„Plánuje se dotační výzva na Adaptační skupiny ve věku 3 až 18 let. Jejich součástí je i jazyková příprava. Tu lze využít také jako přípravu na přijetí ke vzdělávání nebo na přijímací zkoušky,"popisuje mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Aby to fungovalo, bylo by podle Kristýny Titěrové z organizace META ale potřeba, aby pro mladé uprchlíky, kteří se do škol nedostanou, vznikla v každém kraji povinně sítě tříd s výukou češtiny. Spolupracovat by na ní mohly základní, střední i jazykové školy.
S Ihorem a Mykytou sedíme v prázdné třídě. Tabule je smazaná, vysvědčení už je rozdané, kytky a čokolády už si třídní učitelka odnesla. Teď kluky čekají prázdniny, i ty ale budou nabité učením.
„V červenci máme zkoušku – takovou ukrajinskou maturitu," vysvětlují Ihor a Mykyta. „A v srpnu máme zkoušku pro vstup na univerzitu." Oba by chtěli studovat na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni obor Informatika a výpočetní technika.
Od začátku června přestali chodit na gymnázium do Blovic a nastoupili na intenzivní kurzy češtiny, které univerzita pořádá. Se svými dočasnými spolužáky i učiteli se už Mykyta a Ihor rozloučili. V Blovicích už ale ví, že k nim od září nastoupí další ukrajinská studentka.
