‚Vhodnější je zařadit žáka do ročníku dle věku.‘ Resort školství rozeslal návod k zařazování ukrajinských dětí
Ředitelé škol dostali od ministerstva školství návod k přijímání nových žáků a studentů z Ukrajiny. Jeden z dokumentů například doporučuje, jak zařazovat ukrajinské děti do českého vzdělávacího systému. Ten se totiž od ukrajinského liší.
Žáci z desátých a jedenáctých tříd patří už na střední školu nebo na učiliště, dospělo k závěru ministerstvo školství.
V materiálech, které rozeslalo ředitelům škol, resort doporučuje, že „obvykle je vhodnější (zvlášť ve vyšších ročnících) zařadit žáka do ročníku dle věku“.
Ředitelé by ale měli postupovat individuálně, snažit se zjistit, jak na tom jednotliví ukrajinští žáci jsou, a podle toho se rozhodnout. Nemělo by to však být o víc než jeden ročník níž, než kam náleží věkem, jak píše resort školství. S tím už má zkušenosti ředitel základní školy Pečky na Kolínsku a taky prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Ukrajinská armáda zničila ruskou výsadkovou loď, Moskva hlásí obsazení města Izjum
Číst článek
„Jediného žáka, kterého jsme zařadili jinam, než se původně nacházel, byl studentem devátého ročníku. S matkou jsme se dohodli, že ho zařadíme do osmičky. To z toho důvodu, aby za rok mohl zvládnout češtinu na slušné úrovni a hlásit se na střední školu,“ říká Zajíc pro Radiožurnál.
Jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi českým a ukrajinským vzděláváním je to, že povinná školní docházka na Ukrajině je dvanáctiletá. To platí zatím jen pro děti, které nastoupily do školy v roce 2018 a později.
Přijímání na střední školy
Odlišný systém by ale při přijímaní studentů na střední školy a učiliště neměl být překážkou. Ukrajinci v deváté třídě skládají zkoušky, a pak podobně jako u nás pokračují do různých typů vyšších škol, které jsou srovnatelné s našim středoškolským systémem.
Jsou to odborné nebo umělecké obory, mohou se vyučit se řemeslu nebo jdou na školy, které je připravují na vysokoškolské studium. V doporučení ministerstvo školství uvádí, že studenty mohou ředitelé přijímat do stejných ročníků, jako byli na Ukrajině. Měli by ovšem dokumenty doložit svoje předchozí vzdělávání. Pokud je nemají, což se na útěku z válečného konfliktu stává, mělo by stačit také čestné prohlášení.
Co ale je v tom přechodu mezi středními školami největším problémem, je čeština. Šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová říká, že bude muset řídit platným školským zákonem.
„Musím stanovit ověření znalosti českého jazyka pohovorem a poté může stanovit ještě nějaká další kritéria. Základní problém je tedy to ověření znalosti, protože pochopitelně česky umět nebudou, a na tom ztroskotá veškeré přijetí,“ popisuje.
Luboš Zajíc k tomu dodává, že zvlášť v odborném vzdělávání, je znalost jazyka, ve kterém se vyučuje, podstatná i pro bezpečnost studentů. Třeba v dílnách nebo v laboratořích. Vláda minulý týden změnila mimo jiné pravidla pro přijímací řízení Ukrajinců na střední školy. Prodloužená je doba na podání přihlášky na maturitní obory do 5. dubna a na nematuritní obory do 8. dubna.
Čas na vypracování přijímacího testu se Ukrajincům prodlužuje o 25 procent. Renata Schejbalová si přesto myslí, že uspět u přijímacích testů se většině studentů bez znalosti češtiny nepodaří. Patnáctiletým a šestnáctiletým ukrajinským žákům by proto Schejbalová doporučila, aby o rok déle zůstali v deváté třídě, kde by se naučili jazyk.
