Soudce Městského soudu v Praze Jan Šott vynesl po sedmi letech kauzy Čapí hnízdo zprošťující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou. Ty obžaloba vinila z dotačního podvodu. Hrozilo jim až desetileté vězení, i když jim státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhoval pouze peněžitý trest s tříletou podmínkou. Jak soudce Šott vysvětluje zprošťující rozsudek? Server iROZHLAS.cz přináší vyjádření soudce ke klíčovým okolnostem rozsudku.

Otázky a odpovědi Praha 21:44 9. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

• Vyšetřovací verze
• Stejný a sousední trh
• Výhrady vůči Šarochovi
• Křivé výpovědi
• Klíčové svědectví
• Důvěryhodnost Babiše mladšího
• Odvolání proti rozsudku
• Prezidentská kampaň
• Politické tlaky
• Nárok na dotaci

Vyšetřovací verze

O verzi policie

Myslím si, že policie od začátku vyšetřovala věc s tím, že vyčlenění Farmy Čapí hnízdo bylo jen účelovým krokem. Tedy že se nejednalo o reálně existující, reálně fungující, s vážným úmyslem vytvořenou firmu, ale pouze o účelový formální krok. Vytvořit nějaké zdání za účelem získání dotace. To byl předpoklad policie, který státní zástupci skutkově přijali, měli ale jiný právní názor, jak věc dále posuzovat.

‚Moc povídá, kouří a dělá kšefty.‘ Babiš útočil na svědka, jehož výpověď pomohla smést obžalobu

Číst článek

Policie shromáždila poměrně velké množství indicií, které prokazovaly důvodnost podezření. Nicméně v tomto řízení bylo třeba prověřit dokazováním, zda to podezření bylo důvodné. A zda se dokazováním potvrdí, či vyvrátí. Podezření se ale žádnými dalšími důkazy nepotvrdilo.

Nejdůležitější byla výpověď jednoho ze svědků (zástupce investora a dozoru na stavbě farmy Jana Bareše – pozn. red.), že se nejednalo o účelové vytvoření zdání společnosti za účelem získání dotace. Že se skutečně nejednalo o jeden kontinuální projekt Agrofertu či Andreje Babiše. Původní podezření policie tedy nebylo v průběhu prokazování potvrzeno a v tomto smyslu se nejedná o dotační podvod.

O verzi státních zástupců

Zůstává tedy „varianta státních zástupců“. Ta spočívala v tom, že přijmeme společnost tak, jak je – nebudeme řešit, jestli byla vytvořena účelově, nebo nebyla. Ale zda obžalovaní nemohli spáchat dotační podvod tím, že podali žádost o dotaci a že uvedli nepravdivé údaje s tím, že společnost přesto nárok na dotaci neměla, protože nesplnila formální náležitosti, které splnit měla.

Příběh rozsudku roku: Babišovo svědomí, svědectví ‚kšeftaře‘ i tajemný podpis

Číst článek

Tyto formální záležitosti jsou velmi složité, podrobně jsem je citoval. Pozici malého podniku neztrácí podnik jen proto, že je propojen personálně s velkým holdingem, který ho navíc sponzoruje. Ale pouze při splnění dalších podmínek, mezi které patří primárně otázka působení na stejných, případně sousedních trzích.

Tady už od počátku bylo zřejmé, že se bude velmi obtížně dokazovat, že Jana Nagyová, která podávala žádost o dotaci, věděla, že uvádí nepravdivé skutečnosti. Prokázání viny Andreji Babišovi bylo ještě složitější, protože byl kvalifikován pouze jako pomocník. I touto otázkou jsme se zabývali a dospěli jsme k závěru, že nelze prokázat nejen subjektivní stránka, ale ani ve formálních kritériích – působení na stejných a sousedních trzích – nejde jednoznačně dovodit, že by byla porušena objektivní stránka. Tedy že by Farma Čapí hnízdo nárok na dotaci neměla.

Zároveň zdůrazňuji, že jsme se zabývali trestní odpovědností obžalovaných za jejich konkrétní jednání – primárně u paní Nagyové. Tedy zda vědomě uvedla nějaké nepravdivé údaje. Nejednalo se o konečné vyhodnocení, jestli podnik na dotaci nárok mít měl, nebo neměl, protože takové vyhodnocení náleží správnímu úřadu po posouzení celé doby fungování, která byla pro dotaci důležitá. Dovedeme si představit, že příslušný správní soud by mohl mít jiný názor, pokud jde o oprávněnost té dotace při zvážení všech těch specifických vztahů mezi Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo. Nicméně ta dotace byla vrácena a správní řízení nijak neproběhlo.

O důležitosti definice stejného a sousedního trhu

Pokud by se prokázalo to, co tvrdila policie , tedy účelovost vytvoření Farmy Čapí hnízdo jako neexistujícího podniku, tak by to (definice stejného, sousedního trhu a malého a středního podniku – pozn. red.) nebylo podstatné. Protože už to samo by stačilo k naplnění trestného činu.

Babiš a Nagyová jsou v kauze Čapí hnízdo nevinní. ‚Necítil jsem žádné vnější tlaky,‘ řekl soudce

Číst článek

Ale pokud se to neprokázalo, tak jsme museli zkoumat verzi obžaloby. A ta spočívala v tom, že máme společnost Farma Čapí hnízdo, za kterou jedná paní Jana Nagyová a součinnost jí poskytuje Andrej Babiš. Tato společnost podala určitou žádost o dotaci a podmínkou je, že jde o malý nezávislý podnik, což sama uvádí a podepisuje paní Nagyová.

Definice malého podniku je poměrně složitá a šroubovaná, a v podstatě na ni navazují další ustanovení, která ji ještě blíže vykládají. Definice je vázána na počet zaměstnanců, obrat, ale ve vysvětlení pokračuje tím, že se zkoumají i takzvané propojené podniky, které jsou propojené v důsledku vztahu fyzických osob k těmto podnikům. To znamená, patrně typicky, když rodinní příslušníci ovládají několik podniků. V takovém případě, za určitých podmínek, ten jinak propojený malý podnik ztrácí definici malého podniku.

Zároveň je ale v definici z roku 2003 jasně řečeno, že tohle se zkoumá pouze tehdy, když tyto podniky působí na stejném či sousedním trhu. Jinak to propojení nevadí a nemění nic na tom, co je malý podnik (to je podle soudu právě případ Farmy Čapí hnízdo – pozn. red.)

O důkazech

Státní zástupci vycházeli z určitého předpokladu, který ale nebyl podložen nějakými ekonomickými analýzami. Museli bychom mít prokázáno zavinění. Tedy vědomí, nebo aspoň srozumění paní Nagyové s tím, že tyto společnosti působí na stejném či sousedním trhu. A to nemluvím ještě o panu Babišovi jako účastníkovi.

Pokud jde o stejný trh, tak byly provedeny znalecké posudky, které tuto otázku řešily z ekonomického pohledu. Nejnadějnější, co zůstalo v obžalobě, byla otázka restaurací v Průhonicích a na Farmě Čapí hnízdo (obě vlastněné Agrofertem – pozn. red.). Znalci se vyjádřili, že i kdyby vymezili geografický trh nejen jako střední Čechy, ale třeba i dosahem od Prahy, tak si reálně restaurace v Průhonicích a ve Voticích (Farma Čapí hnízdo – pozn. red.) nekonkurují. 

O výhradách vůči práci státních zástupců

Uvedl jsem, že státní zástupci se zabývali celou věcí velmi pečlivě a podrobně, s mimořádnou zodpovědností. Ale mám za to, že podstata případu byla spíše taková, jak ji vyšetřovala policie. Velmi dobře rozumíme kritickému vyjádření policejního vyšetřovatele v souvislosti s podáním návrhu na podání obžaloby, který souvisel s tím, že od roku 2019 – postupem státního zastupitelství – došlo k určitému odklonu od podstaty kauzy.

Policie zpočátku tvrdila, že Farma Čapí hnízdo nebyla nikdy míněna jako reálně fungující podnik, ale že se jednalo o manévr pouze za účelem získání dotace. Za tím účelem shromažďovala důkazy. Státní zastupitelství řeklo, že skutkově sice souhlasí, ale neřešilo, zda to samo o sobě již by nestačilo k naplnění skutkové podstaty trestných činů. Podle našeho názoru – pokud by se to prokázalo a toto byla podstata případu – by to stačilo.

Uspěl by Šaroch, kdyby byla obžaloba postavená jinak?

Ne. Zabývali jsme se podstatou věci, bez ohledu na to, na co pokládal důraz státní zástupce. Jsme vázáni skutkem. Jsme povinni přezkoumat podezření policie, podstatu věci, po které jsme šli. Ale nemohli jsme zavrhnout ani variantu vycházející z obžaloby, která se zaměřovala na formálnější záležitosti.

O možnosti ‚křivých výpovědí‘

U dvou svědků, kteří vypovídali (František Šlingr a Petra Procházková – pozn. red.), je namístě, aby se policie zabývala jejich možnou trestní odpovědností, protože podle našeho vyhodnocení vypovídali vědomě nepravdivě.

U jednoho svědka (Tomáše Raka, pozn. red.) se již policie touto otázkou zabývala v přípravném řízení, a dospěla k názoru, že není možné posoudit, která ze dvou diametrálně odlišných odpovědí je nepravdivá. Máme za to, že by tam bylo na místě, zabývat se i případnou odpovědností za trestný čin vydírání.

Výpověď pana Šlingra (Františka Šlingra – pozn. red.) byla vyvrácena, přinejmenším pokud jde o jeho líčení vztahu s paní Svěrákovou (Tereza Svěráková – pozn. red.), panem Antošem (Jakub Antoš – pozn. red.) a jejich působením. A působením Andreje Babiše v té době – tedy od podzimu 2012 a první části roku 2013. Výpověď těchto svědků byla totiž zcela přesvědčivá, logická a podpořená listinnými důkazy.

Pokud jde o výpověď paní Procházkové, tam jde především o konflikt mezi obsahem její výpovědi a výpovědí věrohodného, přesvědčivého svědka Koutného (Filip Koutný – pozn. red.). Opět potvrzovanou nezávisle na něm dalšími písemnými důkazy banky.

O klíčové výpovědi svědka Jana Bareše

Opřeli jsme své závěry především o podrobnou výpověď svědka Bareše, který ty události velmi podrobně popisoval. Dával je do časových souvislostí. Bylo zjevné, že to není svědek obhajoby, naopak ji svou výpovědí rozčílil. Proto požadovala opětovný výslech. Také vyvrátil některé aspekty obhajoby obžalovaných.

Z výpovědi svědka vyplývá, že ten projekt (Farma Čapí hnízdo – pozn. red.) měl nějaký vývoj. V jeho rámci se v jednu chvíli ukázalo, že ho v Agrofertu nechce nikdo dělat, že to není rentabilní. Pan Babiš rozhodl, že to (Farmu Čapí hnízdo – pozn. red.) prodá. Pověřil dokonce svědka hledáním kupce. V tu chvíli ho ale přesvědčila rodina – především paní Babišová (žena Andreje Babiše Monika Babišová) a paní Bobeková (dcera Andreje Babiše Adriana Bobeková, pozn. red.) – že mají zájem v tom projektu pokračovat a on to akceptoval.

Aby se jednalo o účelové jednání, muselo by být hlavním cílem dosažení dotace. Z toho, co vypověděl přesvědčivě svědek Bareš, tomu ale tak nebylo. Měli jsme pevný důkazní základ pro náš závěr a nebylo to pouze na základě pochybnosti ve smyslu, že je to dávno a nelze tedy prokázat, co kdo chtěl dělat, co kdo tím či oním myslel. Nebýt výpovědi svědka Bareše, možná by to dopadlo jinak.

O důvěryhodnosti Andreje Babiše mladšího

Důvody pro uznání důvěryhodnosti výpovědi Andreje Babiše mladšího byly velmi podstatné. Za prvé: vypovídal přesvědčivě, logicky. Za druhé: specifickou věrohodnost ve vztahu k této výpovědi a výpovědi z přípravného řízení potvrdilo znalecké zkoumání Andreje Babiše mladšího. Za třetí: výpověď je v souladu se závěry písmoznaleckého posudku. Za čtvrté: výpověď je v souladu s tím, že podle výpisů transakcí z platební karty se v době podpisu zdržoval ve Spojených státech. To jsou všechno velmi podstatné argumenty.

O možném odvolání

Za naším rozhodnutím si plně stojím, je v souladu s naším vědomím a svědomím. Snažím se, aby platilo o všech mých rozhodnutích. Ale jako každý soudce i já jsem zažil, že mé rozhodnutí neobstálo u odvolacího soudu. Konkrétně za dobu mého působení u Městského soudu v Praze se jedná o dvě rozhodnutí, která byla zrušena.

O soudu v průběhu volební kampaně

Andrej Babiš oznámil svou kandidaturu, nemohl jsem předjímat jeho politické kroky. Je mou povinností se o ně v rámci mé činnosti vůbec nezajímat.

Necítil jsem žádný vnější tlak toho typu, že by se na mě někdo snažil působit. Žiji ve společnosti, samozřejmě vnímám společenskou atmosféru. Mou povinností je k tomu ale při rozhodování nepřihlížet a nějak se s tím vyrovnat.

O načasování vynesení rozsudku

Neuvažoval jsem ani o tom, že bych se nechal ovlivnit programem jednoho z kandidátů. Prezidentská volba je pro mě zajímavá jako pro voliče, až půjdu k urně. Ale mé rozhodování jako soudce to nemůže ovlivnit. Bylo by nevhodné, abych takto uvažoval.

O politickém ovlivňování

Měl jsem nastudovaný spis a opravdu jsem neviděl nějaké stopy politického ovlivnění. Asi si jde těžko představit, že by tam k něčemu podobnému docházelo. Viděl jsem výsledky velmi pečlivé práce státních zástupců, kteří – byť se s nimi neshodneme a neshodují se ani spolu navzájem – argumentovali velice podrobně a myslím si, že si byli vědomi důležitosti a složitosti této kauzy. Totéž platí i pro policii.

O nároku na dotaci

To je otázka, na kterou by mohl odpovědět správní soud, který by se zabýval celým fungováním společnosti. Je možné, že by dospěl k tomu, že situace v dané věci byla tak specifická, že byť formálně ten nárok na dotaci mít mohla, tak materiálně ji dostat neměla.

Zabývali jsme se otázkou, která zněla jinak: „Věděla paní Nagyová v roce 2008, že na tu dotaci nárok nemá, a uváděla proto nepravdivé údaje? Dalo se podle tehdy platných výkladů jasně určit, že ta společnost nárok na dotaci nemá?“ Ani dnes to podle nás nelze říct jasně.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít