Trumpovy škrty zasáhnou i organizace u nás. Peníze můžou chybět uprchlíkům či na boj s obtěžováním
Škrty, které provedl americký prezident Donald Trump, mají globální dopady. Jeho rozhodnutí zastavit financování zahraniční pomoci zasáhne i české humanitární a neziskové organizace. Například Člověk v tísni pro iROZHLAS.cz uvedl, že finance z těchto programů představují asi čtvrtinu rozpočtu organizace. „V naprosté většině se jedná o formy pomoci, které zajišťují základní výživu obyvatel nebo dostupnost zdravotní péče,“ popisuje organizace.
Oznámení od americké strany, že se financování pozastavuje, obdržely organizace, které redakce oslovila, mezi pátkem a pondělkem. Rozesílalo ho americké ministerstvo zahraničí. Ve strohém e-mailu, který má iROZHLAS.cz k dispozici, stojí, že organizace mají zastavit veškeré práce na programech, které pomáhají USA ze svého rozpočtu financovat.
Trump nařídil zatýkání až 1500 přistěhovalců denně. Deportace považuje za příliš pomalé, píšou média
Číst článek
To ale znamená pro řadu z nich velké problémy. „Situaci aktivně řešíme, avšak rozsah dopadů je v tuto chvíli obtížné odhadnout. Oznámení o tříměsíčním pozastavení všech programů zahraniční pomoci obdrželi všichni smluvní partneři americké vlády v průběhu minulých dnů. Týká se programů realizovaných na základě platných smluv, které ve většině případů, pokud se jedná o humanitární pomoc, nebyly vypovězeny,“ popisuje Tomáš Urban ze Člověka v tísni s tím, že dotčené finance představují přibližně čtvrtinu rozpočtu organizace.
Zastavení financování, které Donald Trump nařídil skrze takzvaný exekutivní příkaz jen pár dnů po svém návratu do funkce, se navíc logicky nedotkne jen organizací samotných, ale hlavně lidí, kterým pomáhají. V případě Člověka v tísni jde například o obyvatele Ukrajiny, Sýrie, Demokratické republiky Kongo nebo Arménie.
Americká vláda ale nepodporovala jen humanitární činnost, ale také nejrůznější lidskoprávní projekty. „Naši mezinárodní partneři dostali příkaz k okamžitému zastavení činnosti financované z prostředků americké vlády. Vzhledem k tomu, že USA v této oblasti dlouhodobě hrají klíčovou roli, očekáváme, že řada lidskoprávních aktivistů a nezávislých novinářů ohrožených pronásledováním zůstane bez pomoci, a to i v situacích, kdy je v sázce jejich život či svoboda,“ líčí dále Urban.
Situace je ale podle něj nepřehledná a stále se vyvíjí. „Předpokládáme, že na poskytování humanitární pomoci budou uděleny výjimky pro život zachraňující aktivity, jako je poskytování lékařské péče či distribuce vody a potravin. Tyto výjimky by se měly vztahovat na většinu projektů, které Člověk v tísni financuje z prostředků vlády USA,“ podotýká.
800 tisíc pro uprchlíky
Zda dostanou slíbené peníze, teď nevědí ani v Ženském vzdělávacím ústavu Brno. Jejich projekty pomáhaly Spojené státy financovat skrze Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). I jim přišel v pondělí e-mail, ať své aktivity zastaví.
Bílý dům nařídil federálním agenturám přerušení vyplácení půjček. Soud rozhodnutí pozastavil
Číst článek
„Měli jsme programy, které byly zaměřené na příchozí (ukrajinské) uprchlíky na začátku války v roce 2022. Dělali jsme úplně základní integraci, kurzy češtiny, dílny,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Barbora Antonová. Loni v říjnu centrum využilo výzvu IOM a začalo pracovat na projektu, který je zaměřený na pracovní vykořisťování a zlepšování pracovních podmínek.
„Ukrajinky provázíme od prvních dnů materiální pomocí a základní orientací až do fáze, ve které se snažíme zlepšit jim přístup na český pracovní trh. Výzva do toto perfektně zapadla, takže jsme ve velkém spěchu sepsali projekt, který navazuje na naše další aktivity. Získali jsme ho, je to částka zhruba 800 tisíc a bylo to rozplánováno na pět měsíců,“ vypráví Antonová.
Zastavení financování přišlo ve chvíli, kdy do konce projektu, ve kterém je zapojeno 175 lidí, zbývají tři měsíce. Česká centrála IOM ústavu sice slíbila, že peníze za aktivity, které už proběhly, dostanou, zatím ale žádné nedostal. A na zbylé tři měsíce si navíc musí sehnat finance jinde.
„Není to pro nás sice jediný zdroj financí, ale je to samozřejmě problém. Ted řešíme, jak to udělat, abychom nemuseli rušit naplánované aktivity, protože na ně máme třeba nasmlouvané lektorky, které počítaly s tím, že dostanou důstojně zaplaceno. Přijde nám to velmi ironické v kontextu pracovního vykořisťování,“ uzavírá Antonová.
Nejen finanční pomoc
O grant od amerického velvyslanectví v Česku kvůli Trumpovým škrtům přijde spolek Ženy v médiích. Ten organizuje vzdělávací workshopy a debaty pro novinářky a po vzoru podobných zahraničních organizací navrhuje opatření, která pomáhají novinářkám sladit práci s rodinou, postavit se sexuálnímu obtěžování na pracovišti nebo online násilí. Teď má přijít o částku asi 4000 dolarů (přes 96 000 korun).
26:35
S Donaldem Trumpem si musíme umět představit i nepředstavitelné, říká bývalý vyslanec v Kanadě
Číst článek
„Nečekala jsem, že jde o natolik kontroverzní aktivitu, aby byla její podpora ukončena čtyři dny po inauguraci nového amerického prezidenta,“ popisuje pro iROZHLAS.cz mediální analytička a předsedkyně spolku Jitka Adamčíková.
Kromě finančního zásahu do chodu organizace popisuje i symbolický význam, který pro ně grant měl. „Grant velvyslanectví tvořil většinu našich financí, ze kterých jsme pokrývali náklady na aktivity pro novinářky. Zároveň podpora americké strany pro nás měla od začátku výraznou symbolickou hodnotu. Pracovníci amerického velvyslanectví byli před dvěma lety první, s kým jsme se sešli, když jsme začali přemýšlet o založení spolku na podporu žen v médiích. Nešlo ale jen o finanční podporu, protože nás dokázali propojit s dalšími lidmi či organizacemi, které již v oblasti rovných příležitostí udělaly kus práce,“ popisuje Adamčíková.
„Kromě informace o zastavení běžícího projektu na nás má negativní dopad i to, že nemůžeme žádat o navazující grant, který jsme chtěli podávat do jarní grantové výzvy a se kterým jsme dost počítali. Tím pádem musíme omezit naše další plány, pokud neseženeme finance jinde,“ dodává.
Redakce serveru iROZHLAS.cz oslovila se žádostí o reakci i velvyslanectví Spojených států, odpovědi však neobdržela. „Se všemi dotazy týkajícími se exekutivních příkazů Bílého domu vás odkazujeme na Bílý dům,“ napsalo jen tiskové oddělení americké ambasády v Česku.
Nejistotu vyvolal Trumpův příkaz o škrtech po celém světě, ale i v samotných Spojených státech. Organizace si nejsou jisté, zda dokážou vyplácet mzdy, některé už začínají propouštět zaměstnance.
Jen ve Spojených státech by mohly přijít o práci desetitisíce zaměstnanců, upozorňuje The New York Times. Cílem zmrazení je podle úřadů zajistit, aby všechny programy zahraniční pomoci byly „účinné a v souladu s americkou zahraniční politikou v rámci programu America First“.
