Oznámení, že se financování pozastavuje, obdržely organizace mezi pátkem a pondělkem. Ve strohém e-mailu stojí, že mají zastavit veškeré práce na programech, které pomáhají USA financovat.
Člověk v tísni spustil sbírku SOS Povodně. Lidé za 24 hodin přispěli 24 miliony korun, řekl zástupce organizace Tomáš Urban. Člověk v tísni má v terénu desítky lidí, již na pomoci spolupracují s IZS.
Mentorky neposkytují odbornou pomoc, můžou ale klientům předat kontakty na odborníky. Organizace Women for Women by nyní chtěla za mentory získat i muže.
Ivana začala žít s partnerem v patnácti, když otěhotněla. Má proto dokončenou jen základní školu. Když porodila podruhé těžce nemocného a otec zmizel za mřížemi, byla na všechno sama.
„Můžeme být na co hrdí, a to jeden na druhého,“ uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská a poděkovala všem, kdo přispěli na pomoc politickým vězňům a jejich rodinám.
Některé neziskové organizace napadly policejní využití dronů u francouzské Ústavní rady. Stěžují si na to, že nasazení těchto bezpilotních prostředků může narušovat soukromí obyvatel.
„Proč to dotyčný říká a čeho se vlastně opravdu bojí, ale není můj příběh. Ale věřím, že dobrých lidí je většina. Taky věřím, že rozumný člověk si v tom pravdu najde,“ říká Jan František Krupa.
Dvěma třetinám organizací se ale podařilo rozšířit a zefektivnit práci zaměstnanců. Téměř polovina subjektů našla kvůli dopadům pandemie nový směr činnosti a 37 procent spustilo nové služby.
Kromě častější a podrobné kontroly účetnictví, která se už teď ke statusu takzvaného zahraničního agenta váže, je v plánu zákon ještě rozšířit i na jednotlivce a neformální sdružení.
Zákon zavádí pro organizace, jejichž příspěvky z ciziny překročí určitou hranici, mimo jiné registrační povinnost. Stanoví i možnost uložení sankce, pokud tuto povinnost nesplní.
Kritérii by se mělo vedení Brna zabývat v pondělí. Už v pátek ale o jejich nové podobě chtějí jednat koaliční lidovci z Brna-severu. Ti s nimi totiž na listopadovém zastupitelstvu nesouhlasili.
Obavy z nových dotačních pravidel, která mají platit od roku 2021, má nejen neziskový sektor, ale i firmy, které podporu z Bruselu určenou například na vzdělávání nebo sociální služby čerpají.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) přitom ve vládní koncepci pro boj s korupcí píše, že by se státní příspěvek na potírání korupce měl neziskovkám naopak zvýšit.
Zkraje loňského srpna se jedním z hlavních témat stalo financování neziskových organizací. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) jim totiž chtěla seškrtat peníze.
Pomáhat při stavbě hokejového hřiště v indickém Himálaji nebo přispívat znalostmi z ekonomiky v Kambodži, také o to mají zájem mladí Češi, kteří se rozhodli vyjet do světa jako dobrovolníci.
Po úkolech ve volném čase se někteří studenti školy Kavčí Hory v Praze promění v cukráře. Pečou cukrovinky, které pak prodávají spolužákům. Výtěžek jde na adopci afrického chlapce Petera.
Cizinci by mohli přijít o právo bránit se u soudu proti nařízenému vyhoštění. Změnu chce sněmovní bezpečnostní výbor dostat do novely zákona o pobytu cizinců, která je ve druhém čtení ve sněmovně.
„Důvěra v armádu, policii a soudy je vyšší u těch respondentů, kteří hodnotí svoji životní úroveň jako dobrou,“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka jen zlomek neziskových organizací dostává peníze od státu. A je na zadavateli, tedy nejčastěji na ministerstvu nebo kraji, aby rozhodl, na co dá peníze.
Lidé působící v neziskovém sektoru se pravidelně stávají terčem kyberšikany. Kromě samotných útoků si někteří stěžují i na přístup policie k vyšetřování jejich případů.
Z dosavadních příspěvků (v přepočtu 160 000 korun) vydrží prý maďarská organizace financovat své projekty ještě zhruba tři měsíce. Pak zanikne. Důvodem je nový zákon, který platí od minulého pátku.