Neziskovky státu dávají hodně muziky za málo peněz, říká Pánek z Člověka v tísni
Téměř 14 miliard korun loni od státu dostaly neziskové organizace. Během celého roku od politiků zaznívaly výzvy ke snížení této částky a téma se tak pravděpodobně opět vrátí při projednávání rozpočtu na příští rok. Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka získává stát od neziskovek určité služby levněji, než by je pořídil jinde.
Podle poslance Daniela Pawlase (KSČM) stát na podporu neziskových organizací vynakládá příliš mnoho peněz a chybí také efektivní kontrola finančních toků. „Neziskovka samozřejmě vykáže, že peníze vynaložila účelně. Ale je otázka, jestli je to ve prospěch společnosti,“ upozorňuje.
„Když je státní tendr na výsadbu lesa, tak tam ty stromečky musí být vysázené. Ale jestliže máte neziskový sektor, který se pohybuje ve společensko-filozofické rovině a medituje o nehmatatelných věcech, tak se kontrola dělá těžko,“ uvádí poslanec.
Pawlas chválí například Armádu spásy, která zajišťuje pomoc bezdomovcům a svou práci dělá dobře. Jiné neziskovky ale prý jen vytvářejí negativní klima ve společnosti a prosazují politické názory.
„Neziskový sektor má fungovat v sociální oblasti – domovy seniorů, pomoc drogově závislým – ale nelze peníze používat na měkké projekty typu vydání brožurky nebo uspořádání ankety,“ upřesňuje Pawlas s tím, že stát by měl více kontrolovat to, jaké granty vypisuje.
Hodně muziky za málo peněz
Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka jen zlomek neziskových organizací dostává nějaké peníze od státu. A je na zadavateli, tedy nejčastěji na ministerstvu nebo kraji, aby rozhodl, na co dá peníze.
„Je to hodně muziky za málo peněz. Kdyby stát služby poptával jinde, tak ho vyjdou o 30 až 50 procent dráž, než když je dělají neziskovky. A kdyby je zrušil, například prevenční aktivity s drogově závislými a sociálně vyloučenými, tak se ten účet zvýší,“ podotýká.
Na neziskové organizace má jít o 586 milionů méně, než se plánovalo. I tak dostanou víc než letos, řekl Babiš
Číst článek
Pánek připouští, že systém poptávání služeb by mohl fungovat lépe. „Rozhodně ale nefunguje hůř než to, co si stát sjednává od firem, třeba infrastrukturní stavby. To je podobný vztah,“ tvrdí.
Zatímco ale firmy soutěží o dodání nějakého díla a nikdo nekontroluje jejich účetnictví, v případě neziskovek si stát vymiňuje, že může zkontrolovat každý účet.
Pánek zdůrazňuje, že 80 procent rozpočtu Člověka v tísni tvoří peníze od OSN, Evropské unie, Světové banky a západních vlád. Jen 10 procent je z českého státního rozpočtu a stejné množství pak ze soukromých zdrojů.
„Vše ve světě realizujeme pod českou vlajkou a názvem české humanitární organizace. Státu za těch 10 procent děláme poměrně slušnou reklamu,“ uzavírá.
