,Kéž by podřezali tebe.' Někteří zaměstnanci neziskovek čelí kyberšikaně, stěžují si na nezájem policie
- Někteří zaměstnanci neziskových organizací se na sociálních sítích opakovaně setkávají s výhrůžkami smrtí i útoky se sexuálním podtextem.
- Společnost In Iustitia zaměřující se na pomoc obětem zločinů z nenávisti, zaznamenala už desítky takových případů, meziročně jich dokonce přibylo.
- Serveru iROZHLAS některé z obětí popsaly své zážitky a poskytly ukázky vzkazů od útočníků. Poukázaly zároveň na další stránku problému - liknavý přístup policistů k řešení jejich případů.
- Policie se případy zabývá, vyšetřování je podle nich ale komplikované kvůli anonymitě prostředí internetu.
- „Policie obecně velmi podceňuje kriminalitu, která je páchána po sítích,“ okomentovala situaci ombudsmanka Anna Šabatová. Na podceňování kyberšikany nedávno upozornil ve vysílání Radiožurnálu i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
„Přímo na mě se začali soustředit letos na jaře. Do schránky naší organizace přišel mail s předmětem: Podívejte, jak kradou neziskovky. Natočila jsem potom krátké video o tom, jak financování neziskových organizací skutečně funguje. A to vyvolalo úplně neuvěřitelnou vlnu. Lidé chodili vyloženě na naše stránky, jen aby mi nadávali,“ popisuje Zuzana Schreiberová z Multikulturního centra Praha.
26:34
Nebojte se obrátit na soud, útočníka to většinou odradí, doporučuje právník obětem kyberšikany
Číst článek
Podle právničky a ředitelky organizace In Iustitia Kláry Kalibové není taková zkušenost ničím výjimečným. S podobnými útoky se podle ní pracovníci neziskových organizací setkávají často, někdy jsou každodenní součástí jejich života. In Iustitia, která se věnuje pomoci obětem zločinů z nenávisti, problematiku už několik let monitoruje. Za tu dobu registruje desítky případů, meziročně jich podle Kalibové přibylo.
„Organizací, na které útoky cílí, je celá řada. Patří mezi ně ty pracující s cizinci, s Romy či jinými menšinami, komunitní centra, židovské obce nebo poradny pro oběti trestných činů,“ dodává právnička.
Pro Zuzanu Schreiberovou jsou nejhorší vzkazy se sexuálním podtextem. „Nejsem úplně nejštíhlejší, takže to samozřejmě okamžitě sklouzlo k propírání váhy. Že jsem tak odporná, že mě nikdo normální nechce, tak čekám na uprchlíka. Že na tenhle hnus by ani ten muslim nevlezl a takové věci,“ vyjmenovává.
Poradna E-Bezpečí
„V drtivé většině případů se v poradně s útoky na zaměstnance neziskových organizací nesetkáváme, evidujeme ale kyberšikanu vůči pedagogům," uvedl vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci Kamil Kopecký. Podle jeho odhadu může jít o 10 až 15 % z celkového počtu dotazů z poradny.
‚Aby mě znásilnili‘
S nenávistnými útoky se setkal i Lukáš Houdek, koordinátor projektu HateFree Culture. „Většinou se jednalo o snůšku urážek a výhrůžek. Velmi často mě autoři zpráv uráželi pro sexuální orientaci a přáli mi, aby mě muslimové znásilnili, případně ve všech možných fantaziích rozepsali, co by se mnou vše měli dělat,“ popsal Houdek. „Co vím od lidí, zejména žen, které pracují v neziskovém sektoru, tím spíše s migranty, je situace stále horší.“
Projevy nesnášenlivosti mohou mít různou podobu. Objevují se na sociálních sítích, v soukromých zprávách, SMS nebo e-mailech. Podle Adriany Černé z organizace Člověk v tísni k nim přispívají i dezinformační weby. „Nejhorší to je vždy, když převezmou náš materiál, ale i osobní tweet. Nebo když se objeví řetězový mail s odkazem na profil. To mi potom přijde třeba sto komentářů nebo zpráv, od hanlivých až po vyloženě nenávistné,“ popisuje.
Nestalo se nic
Pachatel se kyberšikanou může dopustit přestupku i trestných činů, za které hrozí až několik let vězení. Podle Kalibové ale hlásí policii útoky jen minimum napadených. Někteří z těch, kteří se k podání trestního oznámení rozhodli, si pak z průběhu vyšetřování odnáší spíše negativní zkušenosti.
„Podala jsem trestní oznámení a dodala jim veškeré materiály - print screeny, SMS zprávy, všechno. Ale nestalo se nic. Policista mi před výslechem oznámil, co četl na Parlamentních listech o migrantech a přemlouval mě, že svou práci vůbec nemám dělat. Přestože vlastně vůbec nevěděl, čím se zabývám,“ vylíčila oběť nesnášenlivých útoků, která si kvůli obavám o svou bezpečnost nepřeje zveřejnit své jméno, redakce ho ale zná.
Žena se následně odvolala ke státnímu zástupci. „Tam to ale bylo ještě více neprofesionální. Vypadá to, že to policie ani státní zástupce nechtějí řešit. Řekli nám, že je to prostě svoboda slova. Podsouvali mi, že když se zastávám migrace do České republiky, což já ani nedělám, nemám se co divit,“ dodává.
Podobnou zkušenost má i Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. Redakci poskytla několik ukázek vzkazů od útočníků. „Kéž by podřezali tebe,“ píše se v jednom z nich. Na policii se ale obrátila až po obdržení útočného e-mailu.
Následovalo kolečko, kdy její případ nejdříve odložili, poté vrátili k projednání a po několika měsících začali řešit. Nakonec policie dospěla k závěru, že k trestnému činu nedošlo. „Zajímavé na tom je, že toho pachatele vypátrali. Ozval se mi, omluvil se a dokonce nabídl finanční dar naší organizaci jako důkaz, že omluvu myslí vážně. Poslal nám 500 korun,“ přiblížila s tím, že i ona na policii zažila nepříjemný výslech. „Bylo zjevné, že je to obtěžuje a že to nevnímají jako nebezpečné. Padaly tam vtípky v tom smyslu, že kdyby mi někdo chtěl ublížit, tak už se to přece stalo, když se to táhne tolik měsíců a podobně,“ dodává.
20:47
Nenávistné příspěvky na internetu jsou extrémní problém společnosti, varuje nejvyšší státní zástupce
Číst článek
Podcenili jsme situaci
Server iROZHLAS.cz oslovil ombudsmanku Annu Šabatovou, podle ní by si lidé s takovými zkušenostmi od výslechu měli neprodleně stěžovat nadřízenému policistovi. „Ať už to potom vyhodnotí jakkoliv, nemůžou nikomu naznačovat, že si za to může sám. To opravdu nesmí,“ upozorňuje.
Lidé pracující v neziskových organizacích jsou podle Šabatové z hlediska kyberšikany ohroženou skupinou a jejich negativní zážitky s vyšetřováním ji nezarážejí.
„Nepřekvapuje mě to, policie obecně velmi podceňuje kriminalitu, která je páchána po sítích,“ říká ombudsmanka. „Společnost má v tomhle velký dluh,“ dodává.
Shoduje se s ní nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Považuji to za extrémní problém této společnosti,“ okomentoval v létě pro Radiožurnál obecně situaci okolo zvýšeného počtu nenávistných útoků. S kyberšikanou by se podle něj měli policisté umět vypořádat. „Jako orgány činné v trestním řízení jsme situaci podcenili,“ dodal s tím, že státní zástupce urguje, aby se nesnášenlivými projevy na internetu více zabývali.
„Není možné, aby se někdo zastal migrantů a vzápětí pod článek přišly desítky komentářů nenávistné povahy,“ dodal.
Přehazovaná
Redakce iROZHLAS s žádostí o vyjádření k řešení případů kyberšikany oslovila zástupce policie. „Kyberšikanu řeší NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu, pozn. red.), to je prioritně jejich parketa,“ odpověděla na otázky mluvčí Eva Kropáčová. Jenže ani sama NCOZ její slova nepotvrdila.
„Kyberšikanou se zabývají policisté jednotlivých krajských ředitelství policie,“ reagoval ředitel sekce kybernetické kriminality NCOZ Radek Nezbeda s tím, že jeho útvar má na starosti výhradně informační infrastrukturu.
Podle tiskového mluvčího Krajského ředitelství policie Středočeského kraje Pavla Truxy policie problém nezlehčuje a případy se zabývá. „Předpokládám, že policie jako taková problém kyberšikany určitě nezlehčuje, máme na tuto problematiku i několik preventivních programů. Určitě to vnímáme jako hrozbu a určitě se tím policie zabývá. Nepředpokládám, že by nějaký policista tento problém zlehčoval,“ uvedl.
Poradna
Organizace in IUSTITIA poskytuje obětem trestné činnosti z nenávisti, včetně obětí předsudečné kyberkriminality sociální a právní poradenství. Provozuje také poradenský web.
S jeho slovy se shoduje i mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. Podle ní však policisté někdy naráží na problémy. „Vyšetřování těchto trestných činů a trestní stíhání konkrétních pachatelů je stejně jako další internetová kriminalita velice časově náročné a mnohdy s ohledem na anonymitu, kterou internet skýtá, i velice obtížné,“ dodala.
Některé kauzy spojené s nenávistnými projevy na internetu už se ale uzavřít podařilo. Známý je třeba případ ZŠ Plynárenská. Za komentáře, které se loni na sociálních sítích objevily pod fotkou místních prvňáčků, byla koncem září odsouzena 26letá žena z Tachova. Za podněcování k nenávisti dostala pokutu 20 tisíc a podmínku na rok a půl.
Oslovení pracovníci neziskových organizací připouští, že je důležité útoky policii hlásit, negativní zkušenosti kolegů z policejních stanic ale některé z nich od podání trestního oznámení odrazují.
„Neví, jak ty věci řešit a znevažují je. Hodněkrát jsem si říkala, že se na ně obrátím, ale už jsem si asi trochu zvykla,“ uzavírá Adriana Černá z Člověka v tísni.
Kyberšikana a zákon
Jak uvádí projekt E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, útočník se může dopouštět trestných činů, za které mu hrozí až 4 roky odnětí svobody. Patří mezi ně ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, vydírání, pomluva, krádež, podvod, nebezpečné vyhrožování nebo pronásledování. Jednání zároveň může být posouzeno jako přestupek, a to přestupek proti občanskému soužití. Za takovéto chování může být pachatel potrestán pokutou do výše 5 tisíc korun.
