Neziskové organizace, mezi něž patří spolky, nadace, nadační fondy či prospěšné organizace, zaměstnávají v Česku tisíce lidí. Zajišťují pomoc a péči potřebným, kterou neposkytuje stát, kraje či obce. Dokážou to navíc levněji. Státní a jiné instituce jim na to poskytují dotace. Financování je ale z více zdrojů, tedy třeba i od dárců.

Podle výkonného ředitele Nadace OSF Roberta Basche epidemie dopadla hůř na menší organizace. Činnost musely omezit subjekty, které se zaměřují na práci s dětmi, sportovní aktivity, kulturu, vzdělávání, volný čas či ekologii. Podpora od dárců se částečně přelila do zdravotnických či sociálních projektů.

„Pořád se mluvilo o dopadech na firmy či vzdělávání, ale neziskový sektor v mnoha případech nahrazuje roli státu tam, kde stát selhává,“ řekl Basch. Podle něj průzkum potvrdil loňská zjištění, která ukazovala výrazný vliv první koronavirové vlny na neziskový sektor.

Podle autorů nejsou výsledky průzkumu reprezentativní, ale díky velkému počtu organizací jsou vypovídající. Tři pětiny subjektů uvedly, že epidemie na jejich provoz měla zásadní dopad, a to převážně negativní. Stejný podíl subjektů musel omezit práci s potřebnými. Třicet procent odpovědělo, že jim úřady zakázaly jejich aktivity provozovat. Čtvrtina musela vracet přidělené peníze na projekt, který nemohly kvůli pandemii uskutečnit.

Nový směr

Dvěma třetinám organizací se v době pandemie ale podařilo rozšířit a zefektivnit práci zaměstnanců. Téměř polovina subjektů našla kvůli dopadům pandemie nový směr činnosti či nová témata a 37 procent spustilo nové služby.

Pandemie zásadně ovlivnila chod 61 procent dotázaných organizací, částečně se projevila na provozu 34 procent. „Je jen minimum organizací, na které pandemie vliv neměla,“ podotkl sociolog ze společnosti Behavio Oskar Macek.

Celkem 47 procentům subjektů práce přibylo. Týká se to hlavně velkých organizací či organizací, které pracují se seniory a postiženými či které se zaměřují na zdraví. Třetina organizací má naopak práce méně.

Jako největší problém neziskové organizace vnímají omezení práce s potřebnými a zhoršení situace klientů i omezení projektových aktivit. Víc než pětina zmínila chybějící podporu od státu. Dvě procenta dotázaných musela zaplatit penále za to, že v době epidemie nenaplnila dřívější podmínky. Téměř čtvrtina musela vracet přidělené peníze na projekt. Třicet procent organizací se naopak setkalo s flexibilním přístupem úřadů a rozvolněním pravidel.

Dvě pětiny organizací pro letošek očekávají zásadní problém se získáváním financí. Čtvrtina se bojí, že nebude zvládat vyplácet mzdy a plnit závazky. Pětina mluví o výrazném omezení služeb, třetina o mírném. Víc než dvě pětiny zmiňují propouštění.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít