Babiš pravidla pro evropské dotace u neziskovek měnit nechce. ‚Vláda o tom nikdy neuvažovala,‘ tvrdí
Nic se měnit nebude. S takovou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání vládní rady pro neziskové organizace. Hlavním bodem byl totiž plán zrušit zálohy na veřejně prospěšné projekty, které se financují z evropských peněz. Změny pravidel se obávaly neziskovky i resorty, které příspěvky na vzdělávání či sociální služby rozdělují. Návrh označily za likvidační. Premiér nyní tvrdí, že podobný návrh nebyl nikdy na stole.
„Rada vlády pro nestátní neziskové organizace bere na vědomí, že v dalším programovém období fondů ESIF (2021 - 2027) budou zachovány stávající podmínky financování, včetně ex-ante režimu financování (financování předem – pozn. red.) a možnosti nulové spoluúčasti, je-li příjemcem nestátní nezisková organizace,“ píše se v usnesení, se kterým se server iROZHLAS.cz seznámil.
Schillerová po kritice ustupuje. Než změní vyplácení dotací z EU pro neziskovky a školství, chce analýzu
Číst článek
Dané prohlášení přijala vládní rada, jíž Babiš předsedá a která se skládá ze zástupců neziskových organizací, na svém zasedání zkraje října.
Úřad vlády o tom posléze bez větší pozornosti informoval také na svém webu. „Premiér Andrej Babiš přítomné ujistil, že vláda nikdy neuvažovala o změně financování pro nestátní neziskové organizace,“ uvedl v tiskové zprávě.
Ministerstvo financí přitom původně přišlo s tím, že žadatelé by peníze na takzvané měkké projekty měli v příštích letech čerpat nově až zpětně. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) tím chtěla ulevit státnímu rozpočtu. Peníze na tyto projekty se totiž vyplácí vesměs předem na základě zálohových faktur.
V zápisu z pracovního jednání napříč resorty ohledně čerpání evropských dotací se navíc píše, že možnost zrušit zálohové faktury vyplynula z debat „o rozpočtu, o výši státního dluhu a o celkové kondici ekonomiky“ přímo mezi premiérem a Schillerovou. Dokument, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, pochází z letošního června.
Likvidační opatření
Třeba ministerstvo školství vedené Robertem Plagou z hnutí ANO chystané změny označilo za likvidační. „Příjemci by si museli brát půjčky, aby projekt mohli vůbec rozjet, což by veškeré aktivity prodražilo, zpomalilo a především ohrozilo kvalitní projektové záměry,“ uvedla už dříve pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Aneta Lednová.
Nynější krok šéfa kabinetu tak ministerstvo vítá. Podle Lednové jsou totiž oblasti, v nichž je role neziskových organizací nezastupitelná. „75 procent škol realizuje naše projekty – platíme psychology, speciální pedagogy, ICT pomůcky (speciální pomůcky pro postižené – pozn. red.) či vzdělávání pedagogů,“ přiblížila.
Způsob financování
Systém financování veřejně prospěšných projektů (tzv. měkkých projektů) funguje tak, že příjemce dotace nejdříve obdrží zálohu, kterou utratí a posléze vyúčtuje. Příslušný resort vyúčtování zkontroluje a předloží ministerstvu financí, které žádost o proplacení odesílá do Bruselu. Ten poté převede prostředky z unijního rozpočtu na účet ministerstva financí, které peníze dá zpět do státního rozpočtu. Cyklus tak trvá zhruba o rok déle než u projektů proplácených zpětně.
Podobný postoj k záměru zaujalo také ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovu z ČSSD. „Zlikvidovalo by to řadu sociálních služeb. Jsme proto rádi, že pan premiér naši argumentaci přijal a od svého prvotního záměru ustoupil,“ popsala mluvčí Kristýna Křupková.
Proti kritice svých vládních kolegů se šéfka státní kasy v minulosti opakovaně ohradila. „Zdůrazňuji, že cílem není likvidovat neziskový sektor,“ reagovala už dříve Schillerová. Od obou resortů si zároveň vyžádala podrobnou analýzu jednotlivých žadatelů o unijní peníze.
Na zpracování dokumentu, který měl obsahovat rozbor jejich aktivit i možnosti financování, měly čas do konce září. „Analýza byla začleněna do textu dopisu ministryni financí. Reflektuje plně pozice, které ministerstvo dlouhodobě zastává a veřejně prezentuje,“ uvedla k tomu mluvčí školství Lednová.
Analýza podkladů
Termín pro odevzdání analýz tak vypršel dva dny před tím, než Babiš vystoupil se svým překvapivým prohlášením. I tak ale dokumenty zřejmě nespadnou do koše. Ministerstvo financí se jimi podle Zdeňka Vojtěcha z tiskového odboru teď zabývá. Vypadá to totiž, že resort stopku od premiéra pro změny dotačních pravidel týkající se neziskovek nebere zatím v potaz.
„Ministerstvo financí aktuálně vyhodnocuje došlé podklady. Otázku nastavení pravidel čerpání Evropských strukturálních a investičních prostředků nelze zužovat na otázku ex-ante financování,“ odpověděl Vojtěch na otázku, zda se resort bude řídit stanoviskem Babiše.
Server iROHLAS.cz se na celou věc zeptal také přímo Babiše a Schillerové, ani jeden však na SMS zprávu nereagoval.
O pravidlech pro vyplácení evropských dotací v příštím programovém období, tedy v letech 2021 až 2027, aktuálně diskutuje na pracovní úrovni Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy. Postoj financí však bude klíčový. První návrh by resort měl zveřejnit do konce roku.
Peníze na tzv. měkké projekty
- Ministerstvo práce zastřešuje projekty hrazené v rámci Operačního programu Zaměstnanost, který příjemcům podle údajů tiskového odboru pokrývá vesměs 100 procent nákladů. Výjimku tvoří podnikatelé, kteří čerpají příspěvek například na vzdělávání svých zaměstnanců. Ti musí uhradit ze svého alespoň část výdajů, které by jinak doplatil stát.
- Evropská unie totiž hradí maximálně 85 procent nákladů (v případě Prahy je to pouze maximálně 50 procent), zbytek jde ze státního rozpočtu. Celkový rozpočet daného operačního programu byl v současném sedmiletém období 68 miliard korun, přičemž Česko (plus žadatelé o dotaci) přispívalo 12 miliard. Další peníze z Evropského sociálního fondu rozděluje prostřednictvím operačních programů také Praha a ministerstvo školství.
- Evropská unie přitom část peněz na sociální projekty posílá předem, jde o takzvané předběžné platby. Oproti stávajícímu období by se však měly snížit na 2,5 procenta z celkového rozpočtu programu. Zvýšit by se ovšem měl také podíl jednotlivých členských států na spolufinancování programů. O kolik, zatím není jasné. Mohlo by to ale být nově 30 procent domácích a 70 procent unijních peněz.
- Spolufinancování projektů ze státního rozpočtu je nyní poskytováno příjemcům dotací například z řad škol, obcí či neziskových organizací vykonávajících veřejně prospěšnou činnost. Podle vyjádření ministerstva financí se však žadatelé na projektech finančně nepodílí pouze výjimečně. „Naprostá většina příjemců část národního kofinancování hradila již nyní, pouze ve výjimečných případech u Evropského sociálního fondu bylo možné přistoupit k 100procentnímu financování,“ uvedla Anna Fuksová z ministerstva financí.
