Dáme věci do pořádku, tvrdí Schillerová po zamítnutí příspěvku pro seniory na penzijní spoření
Starobní důchodci nedostanou státní příspěvek k penzijnímu spoření. Ústavní soud zamítl návrh poslanců hnutí ANO, kteří chtěli zrušit příslušnou právní úpravu, kterou prosadila vládní koalice. „Pokud nám dají voliči důvěru, přijmeme legislativu, která dá věci do pořádku. To, co se stalo vůči lidem, považuji za naprosto absurdní nespravedlnost,“ říká pro Radiožurnál místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Napadali jste hlavně to, že ta změna dopadala nejen na nové, ale i na dříve uzavřené smlouvy. To jste označovali za nepřípustnou retroaktivitu. Porušila podle vás ta změna principy právní jistoty a předvídatelnosti práva? Ústavní soud váš návrh jednomyslně zamítl. Co říkáte tomu výsledku?
Rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat. To bych chtěla uvést jako důležitý fakt. Já si vyslechla velmi podrobně to, co odůvodňoval pan soudce zpravodaj. Řekl, že se jednalo o retroaktivitu, ale retroaktivitu nepravou, ke které je Ústavní soud víceméně tolerantní.
Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Co na to říká místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová?
Ta podstata byla v tom, že státní příspěvek se penzistům přestal vyplácet v červenci roku 2024, kdy vstoupila v účinnost nová právní úprava. Do té doby se vyplácel, ale přestal se vyplácet i na smlouvy uzavřené před právní úpravou. My jsme to považovali za nepřípustnou retroaktivitu. Ústavní soud měl jiný názor.
Na čem se ale shodl s námi, je, že zůstala skupina penzistů, zhruba 250 000 lidí, kteří jsou v systému uvězněni. Byli to ti, kteří měli smlouvy uzavřené na dobu dva roky a méně. To znamená, že ze systému dneska nejenže nedostávají státní příspěvek, ale ani ze systému nemohou vystoupit, aniž by přišli o ty vlastní uspořené peníze. Oni v něm musí zůstat aspoň pět let, aby se dostali ke svým penězům.
A ti, co tam jsou pět let a méně, tak ti potom také nedostávají státní příspěvek. Jsou rukojmí. Ústavní soud to připustil. Řekl, že je skupina v systému uvězněna tak, jak my jsme namítali, ale že to posuzovali z hlediska veřejného zájmu a shledali, že veřejný zájem převyšuje. Nicméně bych čekala, že když už konstatují, že to nemá sílu proti ústavnosti, tak dají lidem nějaké vodítko, co s tím dál.
Jaké vodítko jste si představovala? Co by v tomto mohl Ústavní soud říci?
Myslela jsem si, že odkážou na civilní řízení. V tuto chvíli nevím. Nebudu si hrát na ústavní soudkyni, ale lidé se na to ptají. Jsem neustále na nějakém setkání s občany a oni se na to ptají. Je to čtvrt milionu lidí, není to žádná minoritní skupina.
Ústavní soud zamítl stížnost ANO. Starobní důchodci nebudou dostávat státní příspěvek na spoření
Číst článek
Teď se přikláním k tomu, a už jsem to řekla i veřejně, že jediná cesta, pokud by nám dali voliči důvěru a sestavovali bychom příští vládu, je přijmout legislativu, která vůči uvězněné skupině dá věci do pořádku, doplatí ten příspěvek a tu nespravedlnost napraví.
Když teď slibujete, že byste s tím něco udělala nebo udělali, pokud budete v příští vládě, tak co konkrétně znamená, že obnovíte úpravu, která byla před změnou? To znamená, že všem starobním důchodcům budete ten příspěvek dál platit nebo doplatíte jenom nějaké období třeba do těch pěti let?
Čekala jsem, že tam nějaké vodítko interpretační bude. Nebylo, takže v tuto chvíli jsem zadala pokyny. Co budu debatovat v rámci našeho hnutí a budu chtít, abychom se k tomu zavázali, je vyřešení této nespravedlnosti vůči zhruba čtvrt milionu lidem.
Ministr financí řekne: „Plaťte tam aspoň stovku, abyste neměli problémy.“ To je přece nesmysl. Vůči této uvězněné skupině se musí přijmout legislativa, kdy se jim to doplatí, protože oni spoléhali na právní systém a na předvídatelnost práva.
Namítnu vám ale to, co je také v nálezu Ústavního soudu. Ten totiž píše, že ta změna právní úpravy byla výsledkem několik let trvající veřejné diskuse a že účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli legitimně spoléhat na to, že zákonodárce tu podporu pro účastníky do budoucna nepřehodnotí. V této souvislosti, nepřispěli jste tomu, že se z těch lidí stali rukojmí, tak, jak to říkáte vlastně i vy, kdy jste veřejně slibovali, že to tak nenecháte, že se obrátíte na Ústavní soud, že Ústavní soud to tak nenechá?
Tento argument, který zazněl, skutečně zazněl z úst soudce zpravodaje. Nad ním jsem kroutila hlavou. Já vám mohu namítnout, že se tady vedla diskuse několik měsíců nad platy soudců a na to, co je potřeba na platy politiků.
Prezident Pavel podepsal důchodovou reformu. Věk odchodu do penze se zvýší na 67 let
Číst článek
A jak to dopadlo u Ústavního soudu? Ústavní soud prostě zrušil po debatě to, jakým způsobem postupovala vláda. Vůbec nechci kritizovat Ústavní soud, že tak postupoval. Jenom říkám, že to je zástupný problém, vedla se nějaká debata a pak bylo nějaké politické rozhodnutí. To, co se stalo vůči lidem, považuji za naprosto absurdní nespravedlnost.
Když mluvíte o přechodném ustanovení, jestli si dobře pamatuji, tak jste ho i tehdy navrhovali. Ale ještě jedna věc vlastně do budoucna, u Ústavního soudu čekají na rozhodnutí vaše další návrhy, třeba ohledně zpřísnění podmínek pro předčasné důchody nebo ohledně změn v podpoře stavebního spoření. Vy jste právnička, když jste slyšela pozorně to dnešní odůvodnění, berete to tak, že to snižuje vaši šanci, že uspějete v těch dalších kauzách?
Každá ta kauza je kauza svého druhu. Velice pečlivě to debatujeme s našimi experty v rámci klubu. Co se týče stavebního spoření, tam bychom mohli namítnout, že už takové podobné věci judikoval Ústavní soud i někdy tuším v roce 2011, ale od té doby se změnila legislativa, změnily se podmínky, takže uvidíme, jak bude judikovat Ústavní soud nyní.
No a předčasné důchody? To je obrovské téma, už to leží přes rok a půl na Ústavním soudě, takže tady jsme napjatí, protože i pan prezident Petr Pavel váhal s podpisem této novely. Jsem velmi zvědavá, jak se postaví Ústavní soud k tomu, že lidé ze dne na den měli změnit a přehodnotit svůj život. Oni se mnohdy dlouhé měsíce rozhodují, jestli půjdou do předčasného důchodu bez nějakých přechodných ustanovení.