Protipovodňová opatření váznou, v záplavových zónách se staví, kritizuje kontrolní úřad
Ministerstva zemědělství a životního prostředí rozdělily v letech 2016 až 2018 průměrně 1,4 miliardy korun, což je ale jen třetina předpokládaných investic. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad. Peníze pocházely ze státního rozpočtu i fondů EU. Více než polovina opatření, která ministerstva navrhovala na léta 2015 až 2021, nebude podle kontrolorů do roku 2021 vůbec zahájena. A navíc se stavělo v aktivních záplavových zónách, zjistil úřad.
Povodně jsou podle ministerstva životního prostředí největším přímým nebezpečím pro Česko, ohrožení představují i kvůli klimatickým změnám, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Přesto podle něj protipovodňová opatření váznou.
Březnové počasí by nemělo vybočovat z normálu. Příští týden bude ještě sněžit, pak se oteplí
Číst článek
„Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství odhadly v roce 2010, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun. Ve skutečnosti na ochranu před povodněmi vynaložily průměrně 1,4 miliardy korun ročně,“ uvedli nejvyšší kontroloři v tiskové zprávě.
Ze 135 opatření, která resorty plánovaly na léta 2015 až 2021, jich pak více než polovina nebude podle kontrolorů do roku 2021 ani zahájena.
„Důvodem, proč se protipovodňová opatření oddalují, ale není nedostatek financí. Ochrana před povodněmi se protahuje především kvůli pomalému čerpání peněz. Svou roli může hrát i to, že od posledních velkých povodní uběhla dlouhá doba a zájem veřejnosti i tlak na provádění opatření už zeslábly,“ doplnil člen Nejvyššího kontrolního úřadu Petr Neuvirt, který kontrolu vedl.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce z ANO se ale čerpání dotací z Operačního programu životní prostředí nezpožďuje. A to ani v kapitole protipovodňových opatření.
Ministerstvo zemědělství s kritikou kontrolorů kvůli pomalému čerpání peněz nesouhlasí. Kontroloři podle něj vycházeli z předpokladů roku 2010 a pominuli pozdější aktualizace.
Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý také uvedl, že ke snížení investic přispělo transparentní zadávání veřejných zakázek, díky kterému náklady na připravované stavby klesly o více než 35 procent. Zpoždění staveb je podle ministerstva zemědělství způsobené objektivními příčinami, mimo jiné četnými změnami zákonů.
Stavby v záplavových oblastech
Nejvyšší kontroloři také upozorňují, že přírodě blízkých stavebních opatření, která podporuje ministerstvo životních prostředí z peněz EU, je málo.
Jak bude v Evropě za 50 let? Mapy ukazují prognózy klimatických změn, hrozí požáry a záplavy pobřeží
Číst článek
„Podle Evropské agentury pro životní prostředí jsou přitom přírodě blízká opatření efektivní i z pohledu nákladů. Ministerstvu životního prostředí se ale nedaří je prosadit,“ upozornil úřad. „K ochraně před povodněmi napomáhají také opatření, která vrací vodním tokům jejich přirozenou podobu, takzvané revitalizace a renaturace. Probíhají ale jen pomalu,“ dodal.
Zdlouhavé jsou podle kontrolorů i pozemkové úpravy, díky kterým by se mohly stavět protipovodňové stavby. A dalším z problémů má být také výstavba v záplavových územích.
„Nejvyšší kontrolní úřad si vybral ke kontrole 40 stavebních projektů dokončených v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi a zjistil, že se staví přímo v aktivních záplavových zónách. U čtvrtiny z těchto případů nikdo nepodal u správce povodí žádost o stanovisko k dané stavbě, další pak vznikly i přes negativní postoj správců povodí,“ upozornil.
