Kde bude voda? Dopady změn klimatu na Česko namodeluje nový superpočítač, říká šéf ČHMÚ
Po loňské zimě bohaté na sníh zažíváme letos opět zimu tak trochu bez zimy. Kromě hor, kde navíc většinou musejí sjezdovky uměle zasněžovat, je sněhu jen sporadicky. Na řadě míst ještě ani pořádně nemrzlo.
„Letošní zima je teplejší než v minulých letech, průměrná teplota je o zhruba 4 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr mezi lety 1981–2010,“ uvádí ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder.
A méně je i srážek. Největší deficit půdní vláhy je nyní ve středních a jihozápadních Čechách, naopak nejlépe je na tom severní a jižní Morava: „Aby nenastalo sucho, přáli bychom si sněhové srážky, pokud možno ve středních a nižších polohách. Tak by posléze mohly pomalu odtávat a doplňovat zásoby podzemních vod, které v letních obdobích tvoří většinu vody v tocích.“
Je stále sucho?
Rieder připisuje teplejší a srážkově podprůměrné zimy změnám klimatu, 9 z 10 nejteplejších let totiž nastalo až po roce 2000. Méně než v minulosti je i vody, protože s teplotou se zvyšuje i výpar.
„Je stále obtížnější předpovídat budoucí vývoj, protože do značné míry neplatí historické zkušenosti. Podmínky se mění a přibývá extrémních projevů počasí, a to i u nás. Sucho je jedním z nich, ale je i více bouřek a vichřic,“ upozorňuje Rieder.
Meteorologové podle něj tento vývoj předpovídali už před zhruba 20 lety: „Lidé ale jsou zaplaveni negativními a kritickými zprávami – a naše varování brali jen jako jednu z mnoha,“ dodává.
„Vláda a státní orgány berou ten problém vážněji než kdokoli dříve. Existuje Národní koalice pro boj se suchem a jejího zasedání se účastní premiér i ministři a diskutují o tom, co je nutné dělat.“
Mark Rieder
Meteorologický superpočítač
Rieder očekává, že v budoucnu se budou dále prodlužovat horká a suchá období, je proto třeba, aby ve vlhčích obdobích voda jen bez užitku neodtekla – vytvářet mokřady, rybníky, lépe hospodařit na zemědělské půdě nebo budovat nové přehrady.
Dopady klimatických změn na Česko by již brzy měl v ČHMÚ počítat nový superpočítač za 60 milionů korun bez DPH, na dalších 10 milionů pak přijdou doprovodné investice, které mají zabezpečit jeho nepřetržitý provoz.
„Z globálních modelů, které zpravidla mají rozlišení 50 až 100 kilometrů, bychom to měli být schopni spočítat pro území republiky v jednotkách kilometrů,“ vysvětluje. Součástí modelování má být i hydrologická složka, tedy výpar, srážky, odtoky na povrchu i v podzemí.
Více si poslechněte v Interview Plus Jana Bumby.
