Vedra v práci? ‚Zaměstnavatel má povinnost pečovat o zdraví svých lidí,‘ připomíná advokát

Středa bude mimořádně horkým pracovním dnem. Teploty můžou vystoupat až k 35 stupňům, na jihu Moravy dokonce až k 37. Zákoník práce ale na dny s mimořádně vysokými teplotami myslí. Na co mají zaměstnanci při tropickém počasí nárok, vysvětluje pro Radiožurnál advokát Jakub Morávek, který působí na Katedře pracovního práva Právnické fakulty Karlovy Univerzity.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ilustrační foto

Na co mají zaměstnanci při tropickém počasí nárok? (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na co mají zaměstnanci nárok, když teploty přesáhnou 30 stupňů? Předpokládám, že zaměstnavatel by se měl postarat například o pitný režim.
Je potřeba rozlišovat, o jakého zaměstnance jde a jakou práci vykonává. Člověk, který vykonává práci na přímém slunci, u něj určitě pitný režim a vhodná přestávka, eventuálně možnost se ochladit. U zaměstnanců v kanceláři to bude určitě jinak, tam bude ten režim samozřejmě mírnější.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co dělat při pochybení zaměstnavatele? „Každý zaměstnanec se může samozřejmě obrátit na inspektorát práce s tím, že má za to, že jeho zaměstnavatel porušuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,“ objasňuje právník

Jak je to s těmi přestávkami?
To není vůbec jednoduché, ve všech případech, v rámci naší legislativy, je to složitá věc. Můžeme si říct, že pokud bychom chtěli zjistit, kdy přesně má taková přestávka nastat, tak na stránkách Českého zdravotnického ústavu je možné si stáhnout tabulku, do které si vyplníte, jaká je venkovní teplota a jaký má člověk výdej energie, kolik toho zhruba vydýchá a tak dále.

A podle té tabulky, která vám vyhodí určité číslo, což většina zaměstnavatelů bohužel není schopna dát dohromady bez odborně způsobilé osoby, která jim s tím poradí, zjistíte, jaký maximální čas může člověk vykonávat práci na přímém slunci. Ale to je jen jakýsi základ.

Obecně vždycky platí, a to je důležité říct, individualizace. To znamená, zaměstnance musím zaměstnávat podle nějakých pravidel. Určím si po určitém počtu minut, může to být 200 minut maximálního výkonu práce, může to být kratší nebo delší doba, kdy má mít povinnou přestávku. Ale jako zaměstnavatel mám obecnou povinnost pečovat o zdraví zaměstnanců a nesmím toho zaměstnance zaměstnávat prací, která by ohrožovala, a teď myslím individuálně, jeho život a zdraví.

1:58

Venku 35 °C, uvnitř 70 °C. ‚Komu připadá, že je venku horko, měl by přijít sem,‘ říkají oceláři

Číst článek

To znamená, pokud je tam někdo, kdo bude mít zdravotní komplikace, nebo vidím, že je třeba silnější nebo se na slunci zadýchává, tak přestávka nemusí nastat poté exaktní určené době, ale určitě může přijít dřív prostě podle konkrétní situace.

Poraďte, co můžou zaměstnanci dělat, pokud mají pocit, že zaměstnavatel pravidla nedodržuje. Na koho se můžou obracet?
Řada zaměstnavatelů to asi neuslyší úplně ráda, ale každý zaměstnanec se může obrátit na inspektorát práce s tím, že má za to, že jeho zaměstnavatel porušuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Otázka je, nakolik z toho bude zaměstnavatel šťastný a nakolik se to zaměstnanci nakonec vyplatí. Na druhou stranu ve větších provozech dnes existují třeba i příslušné osoby pro podávání oznámení z hlediska zákona o ochraně oznamovatelů. Takže pokud by tam bylo nějaké podezření, tak se můžeme na takovou osobu obrátit. Anebo samozřejmě podle velikosti společnosti jsou i různé úseky, které to řeší, jako personalisté a podobně.

Petr Král Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme